Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Jaroslav Marvan, Dana Medřická, Ella Nollová, Vilém Pfeiffer, Nora Cifková, Miloš Nedbal, Jaroslav Šára, Blanka Waleská, Ladislav Herbert Struna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše. ()
Upraveno v červnu 2020. 13. revír je cynickou detektivní anekdotou v temném plášti filmu noir. Martin Frič si již podruhé zvolil svobodomyslnější literární předlohu Eduarda Fikera, film 13. revír je kriminálkou s absurdní podstatou, neboť zločin sám je spáchán díky policejní snaze o jeho předejití a komplikované řešení případu je výsledkem policejní předpojatosti, s níž klamou všechny kolem a nejvíce sebe samotné. 13. revír nabízí v obrazech kameramana Jana Stallicha atmosférické souboje světla a stínů, nálada výjevů je zdárně budována ke zvyšování napětí a vzbuzování zvědavosti. Filmu sluší jemný cynický nadhled na nevědomou policejní výrobu zločinu a náznaky neřestí. Původcem veškerého dění je Svatopluk Čadek (velmi dobrý Jaroslav Marvan), policejní revírní inspektor. Záhada střídá záhadu a přičinlivá snaha o zachování veřejného pořádku se nakonec stává pohromou pro několik bídnějších životů. Hlavní ženskou postavou je Františka Brabcová alias Fróny (pozoruhodná Dana Medřická), barová tanečnice. Žena v rozpuku mladistvé krásy se konečně pokouší o svobodné roztáhnutí křídel, ale prostředí jí nedovolí odletět do výše. Důležitou postavou je MUDr. Karel Chrudimský (spíše mizerný Vilém Pfeiffer), nemocniční lékař s povzbuzenou zvědavostí zhoubného šarmu prokleté ženy a svých smyslných představ. K výraznějším postavám patří Terezie Procházková, neboli matka Klouzanda (velmi zajímavá Ella Nollová), vždy mazaná hostinská periferního lokálu, oblíbeného místa pražské galérky. Policejním představitelům nelze odporovat, ale ze zásady ani pomáhat. Významnější postavou je Žofka Wang-liová, rozená Mušková (zajímavá Blanka Waleská), manželka právě zemřelého čínského podomního obchodníka. Díky svým vazbám minulosti a přítomnosti je uprostřed všeho dění a přitom zůstává v ústraní. Výraznější postavou je také dr. Barák (skvělý Miloš Nedbal), policejní komisař, netrpělivý s hromaděním záhad bez dopravených podezřelých. Z dalších rolí: nezvěstný klempíř a kasař se závažnými chybkami z minulosti Josef Karta (Ladislav Herbert Struna), žárlivá snoubenka doktora Chrudimského Olga Hlavsová (Nora Cifková), Kartův starý a již nemohoucí otec Josef (Bedřich Bozděch s hlasem Aloise Dvorského), spolehlivý číšník u Klouzandy Jindra (Vladimír Hlavatý), Žofčin čínský manžel Wang-li (Jaroslav Šára), snaživí detektivové inspektora Čadka, Draboch (Vladimír Řepa) a Pobožný (Otto Rubík), či všemi hledaný kasař Jiří Kočka (Jan W. Speerger s hlasem Miroslava Homoly). 13. revír nepatří ke klasickým noirovým filmům, je kriminálkou s cynickým nadhledem na absurdní podstatu zločinu. Herecké výkony (až na výjimky), zvolená konstrukce karikování, atmosféra i soubor obrazů a film se stává nevšedním zážitkem. ()
Na svou dobu výborně natočený film, ovšem s odstupem 62 let hodnoceno, působí herecké výkony notně prkenně. Samozřejmě, že jde o anachronické hodnocení, ale má-li se na to člověk dívat ne jen jako na doklad tehdejší filmařiny nýbrž také jako na film schopný diváka i dnes oslovit a strhnout, nelze se takovému anachronickému hodnocení vyhnout. Jaroslav Marvan je ovšem tradičně skvělý. Příjemně překvapí také slušná kamera a autenticky působící prostředí. I zápletka je dobrá, přestože těch zvratů je snad až moc. Zajímavé komentáře: sud ()
Je škoda, že poteší iba nešťastný záver, aký sa ani nedá zostaviť jednomyseľne ale podľa poctivej románovej predlohy. Chýba hlbšia uveriteľnosť a (to najmä!) motivácia postáv. Bez tej môžete len snívať, že sa diváci ponoria do atmosféry takejto kriminálky. A už nehovorím o stále sa opakujúcich tých istých slovách, čo pri konkurenčnom porovnaní nepôsobí moc diverzifikovane ale prvoplánovo. ()
Adaptace krimi románu Eduarda Fikera pod názvem Zinková cesta. Na filmovém plátně trochu naivní, jako většina krimi té doby, ale skutečně dobré dramatické herecké výkony a atmosféra dílo vyzdvihují. Kočka, mladej Karta, starej Karta, Wang-Li, Wang-Liová, Fróny... Dnes jsou zločinci mnohem, ehm, důmyslnější... ()
Galerie (35)
Photo © Státní půjčovna filmů
Zajímavosti (9)
- Román Eduarda Fikera Zinková cesta poprvé vyšel v roce 1942. (NinadeL)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe v časti Podbaba a Dejvice. (dyfur)
- Natočení tohoto filmu začal připravovat původně režisér J. A. Holman již v roce 1944, tehdy však gestapo odhalilo ilegální skupinu, jíž byl členem. Holmanovi se podařilo uprchnout na Slovensko a film po něm převzal Martin Frič. Aby mohl být film natočen, musel režisér naoko angažovat Lídu Baarovou do role Frony, kterou měla ve skutečnosti hrát Dana Medřická. Film byl dokončen až po válce a do kin byl uveden počátkem roku 1946. (Karlos80)
Reklama