Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tahle detektivka patří k mým nejoblíbenějším černobílým filmům vůbec. Typické prvky jako tajné skrýše, záměna osob nebo Číňan (ano, páter Knox by nebyl rád) a přesné herecké výkony dotvářejí trochu ponurou atmosféru zamotaného příběhu. Navíc vztahy mezi postavami jsou docela dobře vymyšleny a mezi Marvanem (toho si asi v podobných rolích nelze neoblíbit) a Medřickou to skvěle funguje. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Tak tady máte toho psa. Kočku vám dát nemůžu." Původní knižní detektivku Eduarda Fikera Zinková cesta natočil Martin Frič v polovině 40 .let s velkou inspirací v americkém žánru film-noir s typicky temným obrazem. Noční ulice, temné místnosti a všudy přítomné stíny nejen stylově obohacují vizuál, ale současně i zvyšují napětí v příběhu plném zvratů. Film nechává diváka v neustálém očekávání, co bude dál, od prvních minut až do samého konce. Vedle klasika Jaroslava Marvana zde dostala v hlavní ženské roli velkou příležitost mladá Dana Medřická, která zde dokázala, že z něj brzy bude velká herecká hvězda. Nicméně přes veškerou dokonalost filmu mi přišla Fikerova knižní předloha (kterou jsem četl před zhlednutím filmu) o něco lepší - zřejmě je to výsledkem zkracování mnoha knižních pasáží do adekvátní stopáže, ale přijde mi, že ve filmu na většinu zásadních zjištění kolem celé sítě zločinů, záměn a tajemství přijdou Čadek a spol. nějak moc urychleně, což v knize jim vždycky trvá déle. Proto jedna * dolů, i když uznávám, že knihu si nejspíš přečtu jednou, zatímco film ještě skouknu určitě víckrát. Jinak atmosféra jedinečná a skvěle vykřeslené postavičky kasařského podsvětí první republiky. // Jen tak mimochodem: pobavilo mě, že měl Marvan již tady jako inspektor Čadek ve své policejní kanceláři akvárium, stejně jako jeho rada Vacátko v Hříšních lidech ;-)) ()

Reklama

Brejlil 

všechny recenze uživatele

První a asi také poslední český film-noir, a zřejmě stále nejlepší český detektivní film. Jsou zde sice drobné i velké nedostatky: v knižní předloze je periferie mnohem depresivnější, nedozvíme se motivaci postav, některé scény (většina těch, kde se objeví dr. Chrudimský) jako by vypadly z červené knihovny, apod. Většina filmu je ale pozitivní: Marvanův revírní Čadek, spíše otrávený (a otravný), než nějak zapálený pro věc, Fróny Dany Medřické, která propadne fatalismu, ale jejíž postoj k autoritám je zajímavě individualistický, kamera, která využívá z toho mála, co jí dekorace mohly nabídnout, úplně všechno. Je smutné, nepodařilo-li se za dalších 60 let natočit lepší detektivku, ale tento žánr zřejmě nemá v Čechách nejlepší postavení. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jedno ze zakladatelských děl české filmové detektivky odkazuje v jednom směru na filmy typu NOČNÍHO MOTÝLA, v druhém na vybranou klasiku šedesátých let HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO; vyslovíme-li však jméno Emila Vachka, dostáváme se domů ještě více - např. k slavné Langrově PERIFÉRII. Vedle výtečné režie film charakterizují skvělé herecké výkony, zejména Marvanův a Medřické; bylo by zajímavé, kdyby byla bývala možnost srovnání s původně obsazenou Baarovou. Typické je i prolínání hereckých generací (např. stále mladý, ale už ne chlapecký nebo jinošský Josef Kemr). Srdceryvnost děje je tu současně věrohodnou tragédií hlavní postavy. Co je staré, bývá často hezké, chtělo by se říci. Dá se to vyjádřit i jinak: skutečně dobré filmy jsou jako víno: čím starší, tím lepší. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak neviem, akosi to nevyšlo, čakal som podstatne viac a nie takúto rádoby suchopárnu detektívku, kde hlavnú úlohu hrajú p. Kočka a p. Karta a ich nezáživné stopovanie. Ani atmosféra film-noir sa moc nevydarila. V niektorých scénach síce bola slušná, pravda, no celkovo mala od zlatého Hollywoodu toho obdobia ďaleko, to sa nedá zrovnávať. Skrátka nezáživná, šedivá kriminálka s večne potulujúcim sa a otázky kladúcim Jaroslavom Marvanom. Nič viac. Keby aspoň zápletka stála za to. Podpriemer. 40/100 ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe v časti Podbaba a Dejvice. (dyfur)
  • O působení Lídy Baarové řekl filmový odborník z NFA Wolf, že Baarové byl role odejmutá ve chvíli, kdy přišel z Německa pro Baarovou zákaz filmování. Roli přebrala Dana Medřická, přesto některé záběry, zvláště ty z dálky nebo zády ke kameře, zůstaly ve filmu zachovány. (sator)
  • Ačkoli je Kočka (Jan W. Speerger) postavou, která je v podstatě v centru pozornosti, v celém filmu neuvidíme jeho tvář. (Jarek572)

Reklama

Reklama