Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Jaroslav Marvan, Dana Medřická, Ella Nollová, Vilém Pfeiffer, Nora Cifková, Miloš Nedbal, Jaroslav Šára, Blanka Waleská, Ladislav Herbert Struna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)
(více)Recenze (125)
13. revír, proklamovaný "jediný český film noir". No to se podívejme. __Revír nejspíš snese srovnání s noirovkami, ale není třeba nic přehánět. Už jen proto, že české prostředí mi na tento žánr vůbec nehraje. Potemnělé uličky připomínaly spíše Stínadla z Rychlých šípů než americké boulevardy... pokud vůbec, protože jestli se nepletu, zrovna širokých venkovních záběrů tu bylo jako šafránu (točilo se tuším v kulisách).__Budiž odpuštěno. Co je horší, že ze zápletky se ještě před polovinou stal gordický uzel a já s sebou neměla meč. Málo obrazný a zmatený děj udělal své. Tož detektivka s dobrým hereckým obsazením, však zázrak žádný. ()
Děj Třináctého revíru je jak se patří překombinovaný a trochu nešťastně prvorepublikově patetický. Mezi detektivy a galérku to slušňácké vyjadřování nepasuje. Tím přiznávám, že hodnocení trochu nadsazuju. Ale je to hlavně kvůli mému radostnému překvapení, že film noir měl ohlas i tady v Československu. Nedokážu si sice představit, jak se Frič k těmhle filmům dostal (muselo to být v krátké poválečné době), ale vliv je jasně patrný. ()
Vždycky mě fascinuje, když umírající dopoví nějakou myšlenku a v příští vteřině zesne. Ale tak už to ve filmech i na divadle bývá. Jinak ale 13. revír je jednou z nejlepších detektivek, které náš film vytvořil. Eduard Fiker byl výborný fabulátor a zde vytvořil tak spletitý příběh, založený na neustálých záměnách jednajících osob a s tak nečekaným rozuzlením, že mu nemohu dát jiné hodnocení než pět hvězdiček. Zasloužil se o to však i režisér Martin Frič, který zde pro naši kinematografii objevil žánr filmu-Noir, ale také skvělá plejáda herců v čele s mladou Danou Medřickou jako Frony... A divák si až po konci filmu musí srovnat v hlavě,jak to tedy bylo doopravdy. ()
Kousků s označením „Film-Noir“ jsem dosud moc neviděl, ale byl jsem opravdu zvědavý na tohoto starého československého zástupce (údajně jediného). Má to docela zajímavou zápletku, lehce ponurou atmosféru a poněkud odlišné tempo, než na které bývám zvyklý. V některých pasážích až moc pomalé…Dokážu však pochopit, že doba kdy se natáčelo, nebyla vůbec lehká. Herecké výkony byly obstojné – Marvan to je záruka kvality a mladá Dana Medřická si vedla rovněž velmi dobře. Líbilo se mi to jejich dialogové „kočkování“. Nechybí zde několik zvratů a zajímavé finální rozzuzlení. Je to takový lepší průměr a s hodnocením okolo 70% souhlasím. ()
Tento Fričův pokus o kriminální film z prostředí pražského podsvětí troskotá na papírovosti příběhu, a co hůř: na papírovosti rodokapsové (nebo lépe řečeno cliftonovské bez Cliftona, neboť detektivu Čadkovi uniká vše, co mu jen uniknout může). Tedy vše detektivní a napínavé bere za své průhledností děje, sentimentalismem, zauzlováním postav do nejrozličnějších a nejméně pravděpodobných svazků a v neposlední řadě přítomností „nejzprofanovanější rekvizity šestákových detektivek“ (vzpomeňme na Ronalda Arbuthnotta Knoxe). Přesto času stráveného v tom neklidném světě pražské periferie nelituji: její atmosféra a sled sympatických tváří (žel nejednou nadmíru patetických) sice mé očekávání nenaplnily, ale alespoň zahnaly to zklamání z vyprávění, nahonem sázaného otlučenými typy na kyselém papíře. ()
Galerie (35)
Photo © Státní půjčovna filmů
Zajímavosti (9)
- Natočení tohoto filmu začal připravovat původně režisér J. A. Holman již v roce 1944, tehdy však gestapo odhalilo ilegální skupinu, jíž byl členem. Holmanovi se podařilo uprchnout na Slovensko a film po něm převzal Martin Frič. Aby mohl být film natočen, musel režisér naoko angažovat Lídu Baarovou do role Frony, kterou měla ve skutečnosti hrát Dana Medřická. Film byl dokončen až po válce a do kin byl uveden počátkem roku 1946. (Karlos80)
- Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)
- Ačkoli je Kočka (Jan W. Speerger) postavou, která je v podstatě v centru pozornosti, v celém filmu neuvidíme jeho tvář. (Jarek572)
Reklama