Příběh filmu: Odysea

Po pozretí prvej časti so zakúpenou permanentkou na všetky ďalšie. Mierne sklamanie. Čakala som akési dokumentaristické spracovanie fenoménu kinematografie a postupného vývoja filmového média. Dostalo sa mi 5 minútových záberov na tri ženské, ktoré idú do kina s tým, že "práve tu vtedy a vtedy vznikali prvé filmy." Badať tu pokusy o prvky poetiky, ktoré sú ale chvíľami značne prepálené, a vyskytujú sa na úkor (podľa mňa omnoho zaujímavejších) vecných informácií k danej problematike. Nehovoriac o technických detailoch, ktoré v prvom dieli neboli spomenuté vôbec - pojmy ako kinematograf, camera obscura či kinetoskop si rozhodne zaslúžia byť prinajmenšom spomenuté, ak hovoríme o zrode filmu ako takom. A áno, pripojím sa aj k hejterom, autorov hlas a intonovanie je pomerne nepočúvateľný a rušivý. (08.03.2014)

Natočiť film o filme je podľa mňa nesmierne náročné. Samozrejme, vždy sa dá urobiť niečo aj lepšie, ale Cousins sa tejto úlohy zhostil obdivne. Celkom nechápem, prečo tak veľa ľudí rieši jeho nepríjemný hlas a to, prečo ho niekto prekrista nepredaboval. V prvom rade si myslím, že sa netreba zameriavať na nepodstatné veci a ďalším dôvodom je, že sa jedná o jeho výpoveď, jeho vlastné poňatie filmového sveta a preto sa nakoniec aj rozhodlo, že sa jeho hlas ponechá. Jednotlivé diely sú nabité takým množstvom informácií, až ich divák miestami ťažko spracováva. Rovnako tak by v tomto dokumente viacerí možno očakávali aj iné veci, ktoré v ňom nenájdu. No napriek tomu neviem o žiadnom podobnom dokumente/režisérovi, ktorému by sa podarilo natočiť dokument o zrode a vývoji filmu výstižnejšie, zanietenejšie a s nepopierateľnou láskou k filmovému umeniu ako práve Markovi Cousinsovi. A ja mu zato ďakujem. (14.03.2014)

Nemusíte mít nastudované patero knižních dějin kinematografie a být obeznámeni s postupy nové filmové historie, aby vás trklo, že Cousins příběh filmu osekal na nejnutnější torzo. Jeho extrémně zploštělé převyprávění více než stoleté historie stojí na velkých jménech, zlomových událostech a zásadních dílech. V každé epizodě nám svým pramálo libozvučným hlasem (buď vás naštve, ale po čase si zvyknete, nebo vás jenom naštve) představuje několik Nejlepších filmů a Největších režisérů, z nichž některé mohl díky dobře zaplacenému výletu osobně navštívit a vyzpovídat. Nevím, jaký význam mělo cestovat po všech kontinentech a ukazovat nám, jak dnes vypadají místa, kde před X lety vznikl některý ze vzpomínaných filmů. Zřejmě, aby získala význam ona Odysea z podtitulu projektu. Cousins si vybírá výhradně ty filmy a tvůrce, kteří zapadají do rámce, který si pro tu kterou epizodu vymezil (lidské příběhy, obrat k realismu, film jako sen…) a pomáhají mu utvořit jeho idealizovanou verzi dějin filmu. Verzi, do níž rozhodně nezapadají řemeslně nebo morálně špatné filmy (špatná jsou jenom témata) a v níž jsou i kontroverzní režiséři (Pasolini, Fassbinder, Trier, Lynch) představeni jako osobnosti, o jejichž zásluhách se nepochybuje. Mezi dvěma události hledá vždy tu nejmarkantnější spojovací linii a při tomto preferování okamžitě viditelného okolní kontext buďto zcela opomíjí, nebo rovněž redukuje na pár povrchních hesel. Z hlediska filmovědného skoro hrůzostrašnou, bohužel samotným autorem nijak reflektovanou nevědeckost (Cousins se naopak snaží působit jako ten, kdo ví dost, aby dokázal vyhmátnout to skutečně podstatné) vyvažuje cinefilie sice nakažlivá, ale taktéž redukovaná na neustále omílané fráze (film jako vášeň, příběh filmu jako příběh neustálých inovací). Pár zábavných perliček (Berkeleyho inspirativní koupelna, Van Santovo hraní Tomb Raidera) a pár hodně vratkých, nicméně podnětných srovnání (snové scény z Krve básníka a Počátku, dlouhé tracking shots ze Satanského tanga a Slona) nemůže zvrátit převládající dojem zbytečnosti a (producentem) velmi nemoudře investovaných peněz. 50% (25.06.2012)

Pokud uvidíte první díly, budete zřejmě nadšeni. Autor série se jeví jako člověk, který toho o filmu ví hodně. Jako by se nesnažil držet nějakou dějovou linku, rozpovídá se o tom, co pokládá ze zajímavé. Jednotlivé díly sice mají nějaký název, ale pak se zdá, že přeskakuje od jednoho tématu k druhému, u žádného autora nebo motivu se dlouho nezdrží. Toto vrstvení myšlenek mi nijak nevadí, mám sice ráda nějakou myšlenkovou osnovu, ale ve své podstatě jsem také chaotik páchající řadu věcí současně. Ostatně tento seriál není žádnou vědeckou studií, ani se o to nesnaží. Dává nahlédnout do myšlenek autora, ukazuje jeho pohled, odráží jeho lásku k filmům. Co vidím jako pozitivní je skutečnost, že Marka Cousinse zajímají aspoň z větší části stejní autoři jako mne. Dokument nabízí ukázky zajímavých (často těžko dostupných) snímků. To vidím jednoznačně jako přínos. Slabinou jsou věci pro dokument dost podstatné - chybějí jména účinkujících, informace jsou nedostatečné, povrchní, není patrné, kdy přechází k novému tématu. Příliš osobní interpretace se s postupujícími díly stává spíš obtěžující. Problematické je srovnávání nesrovnatelného (hledání podobných scén v jiných filmech), doměnky o inspiraci u jiných režisérů, které jsou ale čirou spekulací a promítání vlastních myšlenek do konkrétních postav. Úsměné jsou snahy o napodobení vybraných scén ze známých filmů, navštěvování filmových míst a předvádění artefaktů. Celý seriál je výtvorem nadšeného amatéra, který je sice vnímavým pozorovatelem, ale chybí mu hlubší znalosti a důslednost. (06.01.2015)