Reklama

Reklama

Příběh filmu: Odysea

(seriál)
  • Česko The Story of Film: Odyssey (více)
Trailer

Obsahy(1)

Příběh filmu: Odysea, adaptace Cousinsovy stejnojmenné knihy, je patnáctihodinový dokumentární snímek, který navštěvuje klíčová místa historie filmu; od Hollywoodu po Bombaj, od Hitchcockova Londýna po vesnici, kde byl natočen Pather panchali; přináší rozhovory s legendárními filmaři a herci.

Dokument se zbývá vývojem filmu. Popisuje vzrušení z němého filmu, vznik Hollywoodu a systému hvězd, umělecký rozvoj filmu v Rusku, Japonsku, Německu, ve Francii, Itálii, v Británii, Skandinávii, v USA a v dalších zemích.
Přináší profily skvělých filmových herců, vykresluje revoluci způsobenou zvukovým filmem a dokumentuje, jak 2. světová válka nejen motivovala ke vzniku komedií, ale přinesla na stříbrné plátno i nový realismus. Procházíme světem 50. let, abychom se přesvědčili o univerzálnosti filmového jazyka.

Objevujeme moderní film zrozený v napětí a nejistotě, i vznik skvělých nových vln. Sledujeme, jak z různých experimentů vznikl komerční film, který svými speciálními efekty nadchl především mladé diváky. Mapujeme, jaký vliv na film mělo video a jak s těmito výzvami bojovali nejlepší režiséři planety. Zastavujeme se až v digitálním období, s novými hvězdami, novými generacemi a novými formami natáčení a sledování filmů.

Tento film hovoří o průkopnících. O lidech, kteří film skutečně milovali, stvořili ho a neustále ho zdokonalovali. Vypráví prostřednictvím jejich očí. Není o ekonomice filmového průmyslu, ani o marketingu. Klade si otázky: Kteří filmaři byli – bez ohledu na období – nejdynamičtější na planetě? Jaké druhy filmů natáčeli? Jak pokročili?

Každá epizoda filmu se natáčela v jiné zemi a svou atmosférou nám připomíná, že filmy se zabývají skutečným světem. Budeme mít pocit, že jsme skutečně procestovali celý svět. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (25)

JFL 

všechny recenze uživatele

Jako projekt pro televizi, kterým může konkrétní kanál konstruktivně naplnit tři hodiny vysílacího času (tedy modelem jeden díl + jeden ze zmiňovaných filmů) a ještě se při tom tvářit náležitě elitářsky a rádoby popularizačně, je "Příběh filmu: Odysea" ideální počin. Ale z hlediska kontextu současných filmových studií i kritiky je přinejmenším silně problematický. Předně se nelze ubránit tomu, že si zde jeden člověk splnil cinefilní sny, když získal peníze na to, aby objel své známé z oboru, udělal rozhovory se svými oblíbenými filmaři a ještě si dal nerdovská dostaveníčka na místech, kde "vznikaly sny" (u vteřinových prostřihů typu "touto kamerou byl natočen Andrej Rublev" se už nelze ubránit výsměchu marnivosti). Ale což, přejme mu to. Klíčové ale je, že strůjce projektu a onen vychytralý cestovatel Mark Cousins není historik, ale ani kritik - karlovarský festival adekvátně uvádí jeho profese jako "filmař, spisovatel, kurátor a cestovatel". Cousins má filmy rád a hodně si zakládá na svém přehledu, který je naštěstí obsáhlejší a poučenější než u běžného filmového fandy. Současně ale nezapře, že jeho postoje ke kinematografii vycházejí spíše z klasické kritiky a historiografie postavené na okouzlení filmem a vyzdvihující film jako samostatné umění, potažmo že se straní soudobých trendů, které díla posuzují kontextově či analyticky, ale zdánlivě stranou emocí. "Příběh filmu: Odysea" pak představuje očividný natruc projekt vůči nové filmové historii a usiluje o to, aby zpětně ustanovil mýty vztahující se ke kouzlu média, které právě akademická sféra zbořila. Již v prvním díle tak máme oslavy filmu coby umění světla, idealistické trvání na tom, že film není výsledek ekonomických a komerčních vztahů, nýbrž umění nápadů, které si autoři předávají jako tichou poštou navzájem ve svých dílech a v neposlední řadě samozřejmě i restaurování mýtu o ohromující síle první projekce snímku s příjezdem vlaku bratří Lumiérových. Nemluvě potom o zcela vlastním a kodifikovaným významům se vzpírajícího užívání určitých termínů či spoustě zjednodušujících či přímo nepravdivých oslích můstků mezi jednotlivými vnitřními kapitolami jednotlivých dílů. Není proto divu, že zastřešujícím principem celého projektu není informativnost nýbrž patos. Vedle kýčovitých reportážních prostředků jako je vztahování historie k malým dějinám současnosti ("tady matka s dcerami odcházejí z domu, aby jely do kina, a přesně na tomto místě se film zrodil") se to projevuje v nesnesitelné dikci Cousinse-vypravěče, který svým důrazným frázováním zní jak řečník na pohřbu. Ale když uvážíme, že pro Cousinse coby starosvětského cinefila musí film v soudobé podobě být mrtev, pak vlastně i ten projev dává smysl. Ukazuje totiž, že projekt vlastně je epitafem cinefilie. Právě proto se také bude líbit především cinefilům a kritikům staré školy, kteří si budou notovat s adorací "umění světla" a klasickou dojmologií, i filmovým fandům, kteří se budou projektovat do Cousinse-cestovatele. Přiznejme si však, že "Příběh filmu: Odysea" není popularizační projekt v tom smyslu, že by svůj předmět přiblížil někomu nepoučenému - diváky, kteří filmy pouze konzumují, totiž bude odrazovat právě svou sebeadorační rozvláčnou atmosférou a dikcí, jež naopak ideálně sednou výše zmíněným zájmovým kategoriím. Jenže i pochlebování zaujatým cílovým skupinám se zdá být až druhotnou motivací projektu, z něhož tak silně čiší interpretační exhibicionismus autora. Ve většině případů, kdy Cousins vykládá nějaké sekvence, se jedná o ryze emotivní scény či sekvence vyvolávající impresi emocí svých postav. Oproti tomu vyloženě popularizační kniha Umění filmu se příznačně zaobírá ryze formou. A tak zatímco kniha Bordwella a Thompsonové může čtenáře přivést k porozumění tomu, jak filmy fungují, Cousins vlastně předkládá pouze doslovné výklady, jak vnímat konkrétní filmy a jejich části. () (méně) (více)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuto komplet, s výjimkou 7. a 8. dílu v kině, kde se tahle "pozitivní nákaza filmem šíří nejlépe", jak trefně napsala Alena Prokopová. Cyklus není ani po stránce informativní, ani umělecké žádný zázrak, v první polovině, kde mu chybějí dotyční žijící umělci, je autor posedlý topografií (aby ukázal, zač utratil grant) a předvádí běžnou zástavbu nebo křižovatku s komentářem: "Tady kdysi stávalo...", což působí legračně. Ale celkově to nemůžu úplně zatratit, zvlášť když ve 14.díle scenárista Ed Neumeier konečně naplno řekne, s jakým cílem točil Verhoeven Hvězdnou pěchotu. Opravdovým zklamáním se stal až "certifikát", kde místo svého jména ve zlaté ražbě najde divák jen volný řádek. Kam tím pádem můžete dopsat kohokoli a věnovat to jako "vkusný (cinefilní) dárek". ()

Reklama

Defaultovna 

všechny recenze uživatele

Po pozretí prvej časti so zakúpenou permanentkou na všetky ďalšie. Mierne sklamanie. Čakala som akési dokumentaristické spracovanie fenoménu kinematografie a postupného vývoja filmového média. Dostalo sa mi 5 minútových záberov na tri ženské, ktoré idú do kina s tým, že "práve tu vtedy a vtedy vznikali prvé filmy." Badať tu pokusy o prvky poetiky, ktoré sú ale chvíľami značne prepálené, a vyskytujú sa na úkor (podľa mňa omnoho zaujímavejších) vecných informácií k danej problematike. Nehovoriac o technických detailoch, ktoré v prvom dieli neboli spomenuté vôbec - pojmy ako kinematograf, camera obscura či kinetoskop si rozhodne zaslúžia byť prinajmenšom spomenuté, ak hovoríme o zrode filmu ako takom. A áno, pripojím sa aj k hejterom, autorov hlas a intonovanie je pomerne nepočúvateľný a rušivý. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Nejsem žádný vystudovaný cinefil - pokládám se max za poučeného laika - ale přesto mne tento megadokument přijde poněkud "letem-světem".... Sice oceňuji, že se dotýká i kinematografií, které nejsou v běžném povědomí (senegalská např.), ale pro sebe bych uvítala trochu jiné členění - možná více dílů po půlhodině - hlavně proto, že jak se zde zmiňuje téměř každý - komentář je skutečně uspávající.... ()

Lokutus 

všechny recenze uživatele

Komentářem ve stylu uspavače hadů vršícího spíše množství banalit jednu na druhou a těkáním z místa na místo i éry do éry se do dokumentárního zlatýho fondu určitě nezařadí. Možná tak pro děti na základce, aby si lehce rozříšily obzory do různých směrů, ale jako celek příliš zásadních nových informací nepřináší. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (1)

  • Jedná se o nejdelší film, který byl na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v 47leté historii do roku 2012 představen. Na festivalu byl rozdělen do pěti tříhodinových bloků. (gogos)

Související novinky

Hlavní taháky 47. MFF Karlovy Vary

Hlavní taháky 47. MFF Karlovy Vary

24.06.2012

Letošní festival v Karlových Varech je za dveřmi a ČSFD.cz vám opět připravila speciální sekci věnující se této význačné filmové události. Najdete v ní hlavně kompletní program filmů na festivalu.… (více)

Reklama

Reklama