Advokátka Věra

Přátelství, které neumírá. I tak se dá nazvat setkání režiséra Maca Friče a někdejšího prvního brněnského milovníka Oldřicha Nového, dvou noblesních mužů, kteří si rozuměli i mimo dosah filmových kamer. Stejnojmenná povídka Vlasty Zemanové, která tehdy vzbudila nemalý zájem mezi pravidelnými čtenáři (či spíše čtenářkami) prvorepublikového týdeníku List paní a dívek, si utahuje, s lehkostí a jemným sarkasmem, z emancipovaných žen a dívek, jejichž touha po úspěšné kariéře a samostatném životě, v němž není místo pro lásku, naráží nejen na předsudky, ale také na poněkud prozaičtější překážky – výdaje a zase výdaje. Ve filmu za vším stojí zámožný hrdinčin otec, který svou podnikavou dcerulinku ponechává ve sladké nevědomosti, doufaje, že všechno zvrátí předem naplánovaný osud – v tomto případě fešný hochštapler, ve skutečnosti konzulův syn. Frič správně vytušil, že Oldřich Nový si s touto nevděčnou rolí poradí po svém, v partnerství s půvabnou a elegantní Trudou Grosslichtovou vstoupil do vod ironického humoru, s nímž měl bohaté zkušenosti už z jeviště svého vlastního divadla. Výborní jsou herci ve vedlejších, i zcela epizodních rolích – rozkošný Trégl, Šlemrová, Pištěk, Hajská, Kreuzmann jako sýpající návštěvník advokátní kanceláře... Přestože Frič i Nový mají na svém kontě bezpochyby mnohem zajímavější kousky, lze jejich první společný film vnímat jako poněkud nesmělé vzájemné oťukávání, jako předehru ke slavným a nesmrtelným komediím, které na sebe nenechají dlouho čekat. (03.10.2008)

Oddychovka, ktorá nenadchne a neurazí. Truda Grosslichtová zaujala ženským pôvabom, aj napriek noseniu polopánskych oblekov. Záverečnú konšpiráciu tradičnej rodiny si ale tvorcovia mohli odpustiť. Falošnosť pôsobí horšie ako úprimný vzťah s človekom pochybnej minulosti. V dobe vzniku to zjavne bolo vnímané opačne. (31.03.2018)

Na mně všechny ty komédie z 30. let působí tak nějak podivně. Předně se tam všichni chovaj jako magoři anebo alespoň naprosto nepřirozeně. Rozmazlená holčička z noblesní rodiny se zamiluje do kriminálníka a nejhustějšího příslušníka galerky, zatímco její rodiče jí bez jejího vědomí chystají svatbu s nějakým bohatým trotlem. Advokát se posuzuje podle toho, jakým autem přijede k soudu. A soudce úplně s klidem uloží advokátovi, aby vyšetřil čin svýho klienta a pomohl ho usvědčit. Nebejt skvělýho výkonu Theodora Pištěka a roličky Čeňka Šlégla, byl bych z toho filmu asi vyloženě nasranej. Jednu * navíc musím dát za groteskní scénu, kdy policie dělá šťáru v hospodě galerky, kde zrovna probíhá hromadná rvačka a jak tam fízlové vpadnou, začnou kriminálníci předstírat, že spolu tančí, to mě pobavilo. (23.01.2012)

Velmi mily film, kde herecky opet uraduje Novy, Pistek, Slemrova a pro me nove Grosslichtova. Na uvod filmu me prekvapil feministicky pohled na rovny udel muzu a zen. Aby se to pak na konci filmu stalo pointou, ze si zeny na sva " prava " jeste musi nekolik desitek let pockat:-)... Scenar sice neni nijak vytribeny, ale film me od zacatku do konce bavil. Sansonovy zpev v hospode z ust Noveho me nadchl a pisnicku " Na devce mi nesahej " jsem si po skonceni filmu musel nekolikrat pustit. O hvezdicku vice v mem hodnoceni muze Advokatka Vera vdecit Trude Grosslichtove. Muj prvni film, ktery jsem s touto hereckou videl a musim rict, ze jsem byl nadseny, at uz jejim hereckym projevem, tak i krasou. Ma me sympatie. (08.02.2010)

Film, který mírně vyčuhuje z průměru filmů let třicátých. Poslední zakotvení Trudy Grosslichtové v českém filmu (či ve filmu vůbec) nedopadlo špatně, prakticky se z toho zrodil asi její nejlepší herecký výkon, ale jinak je to herečka celkem průměrná, sic půvabná. Nový se i pomocí takovýchto filmů poštupně dostával na vrchol filmového nebe, svůj klasický výkon předvedla Šlemrová (tedy poctivé herecké řemeslo), ale i ostatní herci. Potěšením pak byly komické výstupy Václava Trégla - vtipnějšího sluhu, abyste pohledali. (13.09.2013)