Příběh kmotra

Příběh kmotra je snímkem rozdílných třetin. První třetina, tj; doba, kdy byl Mrázek resp. Vedral neškodným vekslákem a v teplákovce a stylovejch kotletách s kamarádíčkama okukoval lentilky ve sprchách fotbalové šatny je nejpovedenější, druhá, tj; doba převratu a následné kupónové privatizace a raketového Mrázkova vzestupu se veze stále na vlně té předchozí. Ostatně co víc už si může tvůrce přát, než když má divák permanentní úsměv na rtech a přitom je mu nikoliv stydno, ale plně si uvědomuje tu hořkotrpkou příchuť resp. pachuť. Poslední třetina, tj; doba, kdy se kolem Mrázka stahují mračna a utahuje smyčka, zasloužila mnohem více tlačit na pilu. Především je však zatraceně uspěchaná. Přičemž si troufám jednoznačně tvrdit, že je to způsobeno faktem, že je zde nejvíce bílých míst v Mrázkově životu a Nikolaev resp. Oščatka si s tím bohužel nedokázali uspokojivě poradit. Je to velká škoda, protože Ondra Vetchý, i přes ten kratičký prostor, dokázal umně zachytit ten přechod ze sebejistého frajírka po raněnou lovenou zvěř. Korunu tomu všemu nasazuje rádoby hollywoodský závěr, za který by tvůrci zasloužili kulku společně s Mrázkem. Jedna nečekaná, přesně mířená kulka po vystoupení z auta, by přitom splnila účel mnohem efektivněji. Ve výsledku, vzhledem k nulovým očekáváním, to rozhodně není průser, ale s přihlédnutím k nesmírné síle a troufám si tvrdit i stále přetrvávající aktuálnosti tématu, z toho šlo rozhodně vytěžit více. Spousta klišé (růže), přibyla kontraproduktivní milostná zápletka, vyšetřovací tým zůžen na partičku “čtyřech proti všem” taky není z nejšťastnějších řešení, příliš zjednodušující, heslovité…. Přesto, pokud k snímku přistoupíte a řekněme si upřímně, ono ani nic jiného nezbývá, nikoliv jako životopisu Františka Mrázka, ale fiktivnímu příběhu inspirovaného skutečnou postavou, tj; “nejbohatším invalidním důchodcem v Evropě“, nebudete zklamáni. 65% [Co se hereckých výkonů týče, Ondra Vetchý se ctí, úhlavní nepřítel Lukáš Vaculík i díky nešťastně napsané jednobarevné postavě (charakteru) nemá moc co hrát, zbytek nepřekračující svůj stín.Vyjma Andreje Hryce coby sadisty Farkaše, aneb když se vám práce stane koníčkem]. (07.11.2013)

Tradične vystavaný lokálny krimi príbeh o vekslákovi, ktorý zneužil ochromenú demokraciu 90. rokov. Rozpínanie moci Vedrala je však vysvetlené príliš zjednodušene a zdá sa, že na neho skutočne nikto nemal. To, že prepojenie mafiána na štátny aparát filmári odôvodnili prakticky iba kamarátstvom s policajtom/agentom tajnej služby a archívom plným intímnych dokumentov, je až tragicky banálne. O to viac na smiech pôsobí finále, v ktorom všemocného bosa na kolená položí lacná scenáristická barlička (dve obyčajné vety v denníku policajta). Nudiť som sa nenudil, ale príbeh je mimoriadny prostý, a tak nemôžem ísť vyššie než na tri hviezdy. (28.01.2024)

"Nejhorší je smrt z vyděšení." Tohle je typ českého filmu, který mě zajímá a ve výsledku neuráží. Sice to nemá syrovost, progresivní vizuál a na svou dobu pozoruhodný soundtrack jako takové Bony a klid (byť tu úsměvná snaha o moderní vizuál je) a ještě mnohem dál to má do Nelítostného souboje, který mi tak nějak přišel na mysl, když se Cajthaml s Vedralem bavili v divadle, ale řemeslně to funguje a přidanou hodnotou je, že to odráží skutečné události. (16.10.2015)

Je jedno, kdo kde tuneloval, koho uplácel, na koho sháněl kompromitující materiál, kdo je prolhaný a kdo prohnilý. Tenhle zahořklý český kousek á la na každou svini by mělo jednou dojít, nás protáhne několika společenskými náladami a pokusí se nás přesvědčit o tom, že před sebou máme sakra velký příběh. Ve skutečnosti se toho o prohnilosti moc nedozvíme, když jde do tuhého, uskočí se a slibně rozjetou situaci pak tvůrci zbytečně rozmělní. Vaculíkovy voice-overy nakonec nevadí (on samotný mě ale příliš neoslovil), Vetchý je na tom o poznání lépe, jejich společné scény fungují. Chronologický pohled na vzestup gaunera nicméně nestrhne, zdviženému ukazováčku na zkorumpovanou policii, justici i politiku chybí „opravdová“ naléhavost. Znovu vadí ono neosobní řemeslné tajtrdlíkování, naštěstí je snaha kopírovat vizualitu zaoceánských thrillerů jen v první půlhodince. I tak by měl někdo za to laciné experimentování s kamerou a střihem vrátit honorář. Místy slušné, místy hodně k smíchu. Ve výsledku slabší tři hvězdy!! (16.05.2014)

Podle hlavního hrdiny, mafiána Vedrala, je prý nejhorší smrt z vyděšení. Přesně to si asi říkali i tvůrci, takže ve výsledku nejpozoruhodnějším aspektem "Příběhu kmotra" je jeho kompletní předvídatelnost - nikoli však ve smyslu dějových zvratů, ale celého konceptu. Když k filmu přistoupíme jako k dalšímu přírůstku do bohaté kategorie české exploatace, pak nemá naprosto nic, čím by překvapil. Právě tím se pak liší od jiných czechsploitation posledních let jako "Kajínek", "Hodinu nevíš", či "Czech Made Man", kde šlo ocenit alespoň žánrové a stylové ambice tvůrců či naopak se vysmát patlalství a neumětelství. "Příběh kmotra" je jen přímočaře bulvární celovečerní verze "Na vlastní oči", která nám nepřímo potvrzuje marasmus současné české společnosti, jejíž předsudky a hodnoty nepřímo zrcadlí. --- Podrobněji v recenzi pro Cinepur (01.12.2013)