Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dr.film
    ****

    Jádrem snímku je střet maloměsta s venkovem a klidně bych se i nebál tvrdit, že se Frič v době protektorátu snažil latentně poukázat na nezdolnost národní povahy. Postavy řeší hrdost, dobrou pověst nebo poctivou práci a tehdejší publikum se tak mohlo s poklidem a v nejisté době, alespoň částečně ujistit o houževnatosti svého vlastního národa.(28.11.2014)

  • argenson
    ***

    Zestárlo to, ale v době heydrichiády to muselo na lidi působit silně. Zvláště v momentech, kdy Rudolf Hrušínský brnká na piano v baru nebo na varhany v kostele Dvořákovu Když mě stará matka. Mimochodem, když Jindřich Plachta diriguje venkovskou dětskou kapelu, tak v tý bílý čepici vypadá zdálky jako Masaryk. Spíš to ale bylo kouzlo nechtěného, nemyslím si, že by tvůrci šli do takovýho okatýho rizika.(12.7.2012)

  • Matty
    **

    Kvalitativní nepoměr mezi režii a látkou, která je režírovaná, bije do očí. 45%(15.2.2010)

  • Marthos
    *****

    Po určitém bezradném období přišla firma Nationalfilm se silnou filmovou předlohou. Bankovní úředník a talentovaný spisovatel Jaroslav Havlíček (1896 - 1943) ve svých prózách dokázal velmi silně zobrazovat rozmanité lidské povahy a konflikty, vyvěrající z široké palety lidských osudů. Povídka Skleněný vrch nadchla všechny zúčastněné, kteří připravovali její filmovou adaptaci. Karel Steklý jako scénárista překonal sám sebe a předložil jednu ze svých nejzdařilejších prací. Opravdové drama s hlubokým morálním posláním, podněcujícím k odvaze žít a vyrovnávat se s těžkostmi i zoufalstvím. Tedy dílo nanejvýš potřebné a očekávané. Svůj jubilejní padesátý zvukový film nazval Frič Barbora Hlavsová. Chtěl zvýraznit osud silné ženy, matky, která se rozhodne postavit strašlivé osudové ráně a očistit rodinné jméno od synova závažného společenského provinění. Martin Frič tehdy kolem sebe soustředil pracovní tým, složený z těch nejlepších, včetně hudebních skladatelů Jaroslava Křičky a Miloše Smatka, kteří se rozhodli učinit nejsilnějším hudebním motivem filmu variace na Dvořákovu píseň Když mne stará matka. Jako hlavního kameramana angažoval Frič kouzelníka s oblaky Karla Degla a snímání interiérů postavených v radlických ateliérech svěřil zkušenému Jaroslavu Blažkovi. Velkou hereckou příležitost snímek nabízel především Terezii Brzkové, která v roli staré Hlavsové vytvořila jednu ze svých největších filmových rolí, následována Jiřinou Štěpničkovou, Františkem Smolíkem, vynikajícím Rudolfem Hrušínským a Jindřichem Plachtou. Cílevědomě připravený film měl potom skrytý apelativní význam, který jako by říkal: Buďte silní a odvážní přes všechny nepřízně osudu.(4.10.2008)

  • NinadeL
    ***

    Jednu takovou Barboru Hlavsovou máme doma. Děkuju, nechci.(19.2.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace