Bylo to v máji
Komedie
Československo, 1950, 81 min
Režie:
Martin Frič, Václav BerdychHudba:
Eman FialaHrají:
Jaroslav Marvan, Ella Nollová, Jana Dítětová, Miloš Vavruška, Ota Motyčka, Milada Smolíková, Milan Balašov, Milada Kemlinková, Bohuš Hradil, Theodor Pištěk, Mirko Čech, Antonín Holzinger, Eman Fiala, Rudolf Lampa, Karel Houska, Josef Chvalina, Fanda Mrázek, Ladislav Kulhánek, Zdenka Procházková, Anna Kadeřábková, Radim Nikodém, Jindra Hermanová, Alois Dvorský, Vladimír Klemens, František Miroslav Doubrava, Ferdinand Jarkovský, Dagmar Hyková - Táborská, Hynek Němec, Jaroslav Heyduk, Josef Najman, Vladimír Dvorský, Stanislav LužickýObsah
-
Veselohra Bylo to v máji je nesporným přínosem našeho filmu. Film ukazuje Šebestův přerod vlivem okolí a vlastně vlivem celé dnešní společenské skutečnosti, v níž lidé typu Šebestova zůstávají stát stranou jako ztělesněné přežitky kapitalistické minulosti, a to v práci i v rodinném životě... Nedostatkem, jehož je nutno se pro příště vyvarovat, je to, že v celém ději není ukázána role, kterou při výrobních problémech i otázkách jednotlivců hraje dnes u nás strana. Není myslitelno, že by se boj o zvýšení výroby odehrál bez spoluúčasti závodní organizace KSČ. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Marigold
Veskrze průměrný Fričův pokus o ideologickou agitku. Marvan si opět vysekl svou emblematickou roli nafrkaného dědka, který skrze kolektiv dojde k obrácení na víru pravou a pochopí radostnou skutečnost socialismu. Strukturálně je film zjevně ovlivněn Vaškem Káňou a jeho výrobním dramatem Parta brusiče Karhana. Čili odvíjí poměrně harmonický průběh budování (plnění plánu), který narušují technické obtíže a někteří nepřizpůsobivý jedinci, doplněný několika rodinnými scénkami (natočenými v celkem svěžím tempu) a vygradovaný závěrečnou katarzí, při které je splněn plán a Šebesta se zapojuje do masy hrdinů pracující třídy – do masy úderníků. "Bylo to v máji" je prostě typickým představitelem pracovní agitky, která v některých momentech sklouzává k pro našince těžko pochopitelným hovorům o zlepšovácích. Pro zasvěceného diváka skýtá docela zajímavý vizuální materiál k prvomájovým rituálům, ale celkově se nejedná o film ani tak ideologicky vyhrocený, aby byl zábavný svým patosem, ani o veselohru tak kvalitní, aby se na ní mělo cenu dívat. Z hlediska odborného nabízí sorelácká kinematografie pár výživnějších a inspirativnějších kousků...(25.11.2006)
-
zputnik
K agitačním/budovatelským filmům mám prazvláštní vztah. Na jedné straně na ně s údernickým nadšením vždy rád kouknu, protože mně šíleně baví všechny ty hefty a nezamyšleně "chytré" a uvědomělé hlášky. Na druhou stranu jsem snad dostatečně velký zpátečník, aby mně tyto hlášky nenechaly chladným a uvědomoval jsem si i za těmito rádoby nevinnými hláškami a scénami to, co se na ně v té nejsyrovější podobě nabalilo (práskačství, strach, perzekuci etc.). Shrnuto a podtrženo: Filmařsky dobře zvládnuté dílo. Stejně tak dobře vystihující budovatelský zápal a onu jakousi "pozitivní" tvář budovatelského období. Na druhou stranu (a o tu mi jde především) agitační film ve svých důsledcích hrozný a neospravedlnitelný sebelepší filmařskou zručností.(2.5.2005)
-
LIVINGDEAD
Skvělý film o údernících, 1.máji a o tom, jak se ve fabrikách pracovalo! Pobavil jsem se! :-)(27.7.2008)
-
Ej Hlemýžď
Plně souhlasím s objektivním komentářem S_M_Lomoze, ale já agitky tohoto typu prostě miluji (to je nepřesný výraz) pro jejich mnohdy i nechtěný humor a odraz doby svého vzniku. Doporučuji, aby je měla možnost zhlédnout i dnešní mládež, která si jistě položí otázku, proč tyto filmy byly vůbec natočeny, proč v 50 letch v nástupu komunistické zvůle u nás byly nutné takovéto rozjásané filmy. Starší generaci možná přinese trochu nostalgie, což je při vzpomínkách na mládí pochopitelné, jelikož se vzpomíná jen na to dobré, ale o to více vyvstane ve srovnámí s realitou ta absurdnost tehdejší doby, v níž musela žít.(7.12.2003)
-
raroh
Sice budovatelská agitka, ale většina scén se moc nelišila od starší české filmové produkce s hartusící manželskou dvojicí - zde Marvan - Nollová, Žánru starší lidové veselohry ostatně odpovídala i hudba zařazená do filmu - typický lidovkový repertoár, žádné budovatelské písně.(15.8.2011)
-
Marthos
"Bylo to v máji je optimistický film ze současnosti. Scénáristé si nevybrali právě snadnou thematiku: růst nového člověka, růst zlepšovatelského hnutí na závodech. Cílem jejich práce bylo ukázat, jak se mění poměr našeho člověka k práci, jak kolektivní příklad strhuje a přesvědčuje ty, kteří zůstávají pozadu, ukázat také, jak se v zásadě mění vzájemný poměr našich lidí nejen na pracovišti, ale i v soukromém životě. Tuto látku zpracovali scénáristé velmi dobře. Film nám přesvědčivě a vtipně ukazuje, jak se střetávají staré síly s novými, jak staré síly jsou poraženy a jak vítězně nastupují nové, lepší, které vedou náš lid k nové budoucnosti. Bylo to v máji nám zároveň krásně ukazuje mladé progresivní síly naší společnosti. Lída, Brejcha i Jirka, to jsou skvělé typy našich mládežníků, nadšených a obětavých pracovníků, kteří po vzoru sovětských komsomolců věnují všechny své síly výstavbě vlasti. Pochopili vývoj a proto pracují tak, aby sami ze všech sil přispěli k urychlení vývoje k socialismu." Kino 6, str. 331(27.2.2009)
-
Snorlax
Agitka jak má být, optimistická, plná prvků nového života (ševc vstupuje do družstva obuvníků, z morouse se stává úderník, učeň přistupuje tvořivě ke své práci). V rámci žánru agitačních filmů však nemůže překonat jedničku ve svém oboru, která nese název Hudba z Marsu.(3.7.2011)
-
S_M_Lomoz
odpad!Jeden z mnoha titulů, na kterých jde ověřit, jak monotónně byl Jaroslav Marvan v jisté době obsazován. A nejde jenom o budovatelské tituly - diváci pořád chodili na "polepšeného mrzoutského Marvana" , ať už šlo o Dva týdny štěstí s Adinou Mandlovou, Nebe a dudy, Městečko na dlani nebo o tituly budovatelské (Bylo to v máji, Veselý souboj nebo Dovolená s Andělem). Film je to úděsný, přestože se na něm podílela část týmu z Pytlákovy schovanky - scénáristé Neuberg a Vlček a režisér Martin Frič. Zamýšlené komické prvky zestárly a komicky působí jenom to, co bylo zamýšleno výchovně...(14.11.2002)
-
cariada
Budovatelská agitka, kdy Marvan jde do práce i o svatbě vlastní dcery.(20.8.2008)
-
klúčik
Aj taký velikán, ako bol M.Frič sa podrobil. Natočil krásnu agitku o veľkom budovaní lepších zajtrajškov. Neviem , prečo sa tak moc nedarilo vyrobiť tomu Marvanovi ten radiátorík, veď si dal aj záväzok????? 40%.(13.1.2011)
53%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 01.06.1951 |
|---|