Suspiria

Kultovní kousek, ověnčený mnoha cenami, zaslouženě katapultoval Argenta mezi hororovou smetánku. Protože až tady dává režisér vzniknout plnohodnotnému hororu, než jakými byly jeho předchozí drsnější kriminálky, tzv. raná gialla. Jeho posedlost pestrými, mnohdy až agresivnými paletami barev, je zkrátka nepřehlédnutelná, a nadobro se stává Argentovým trademarkem. Několik úžasných momentů (především úvod a nezapomenutelná scéna při dobývání se skrz dveře) a hudba ze samotných hlubin pekel pak jenom utvrzují v její výjimečnosti. Proto nezaškodí si jí občas připomenout. Sám se divím, jak pokaždé a zase jinak na mě zapůsobí. Časem možná i zvednu své hodnocení. Suspiria totiž zraje jako víno. (17.01.2012)

Argento má rád barvy a až budu chtít doma malovat, rozhodně u něj mohu vzít inspiraci, ale to je asi tak vše v čem mě inspiroval. Lidé tu chválí hudbu (ahoooj Majkí :-D ) no mě osobně tedy na zadek neposadila, spíše mě z ní bolela hlava a ani se nedivím hlavní hrdince, že jí bylo pořád blbě, jestli to musela poslouchat denně. Jinak její Kví Kvé mě děsilo, více než cokoli jiného v tomto hororu. Někomu, komu takhle pomalu zapaluje, člověk fakt přeje brutální smrt. Dala bych dvě hvězdičky, ale za bitku s netopýrem dávám tři (a že měl kluk ušatá navrch, než mu došel kyslík...joooo fyzička je svině) (24.09.2015)

Tomuto snímku rozhodne nechýba atmosféra. Niečo perfektné. Zvláštny, prefarbený farebný filter dodáva filmu sférický význam a osobité čaro. Na mňa tam bolo síce trocha veľa červenej, ale za nejakú chybu by som to nebral, ide len čisto o subjektívnu vec. Nemôžem zabudnúť ani na údernú hudbu, ktorá k celkovej atmosfére prispela snáď najväčšou mierou. Z pohľadu minulosti na súčasného diváka možno niektoré mordovačky pôsobia dosť detinsky a krv až moc kečupovito, ale to rád prepáčim. Argento to jednoducho vie a vždy vedel. Celkovo, nebolo to síce tak dobré ako posledná Matka, ale stále ide o slušný nadpriemer. 75/100 (17.09.2014)

Musím se Suspiriím omluvit, neboť jí tu dodnes škodilo mé dvouhvězdičkové hodnocení, plynoucí z první nepodařené projekce, při níž jsem asi ještě nebyl na tuto italskou hororovou klasiku dostatečně připraven. Včera o půlnoci jsem však zkusil štěstí znova a hle - je to nehoráznej nářez. Jeden z nejděsivějších hororů vůbec. Unikátní výtvárná stylizace, geniální hudba, atmosféra by se dala krájet ... zamrzí jen prostý děj s několika velmi naivními momenty (počítání kroků je opravdu kravina). Jsem hodně překvapen a hodně spokojen, v nejbližší době si pod vlivem tohoto zážitku dám opáčko dalších hororů, které mi napoprvé vůbec nesedly. Horror movie of the year (02.06.2008)

Mistrovská ukázka toho, jak lze pečlivou kombinací obrazu a zvuku (resp. hudby, která zde ovšem není zcela oddělitelná od zvukových efektů) dosáhnout maximálního účinku na diváka i bez potřeby vyvolávat v něm napětí, které by vycházelo z vyprávění. Je sice pravda, že závěr, v němž do té doby abstraktní zlo nabírá docela konkrétní obrysy, s sebou nese spíše zklamání než vyvrcholení, že explikativní projev profesora psychiatrie o čarodějnicích je poněkud úsměvný a že ostnatý drát také mohl mít nějaké ostny, ale ve světle úžasného a neotřelého diváckého zážitku, který Suspiria nabízí, jde o nepodstatné nedostatky. Dario Argento je nepochybně jedním z těch tvůrců, kteří svými díly jasně dokazují, že i nízké žánry populárního filmu mohou nabývat vysokých estetických kvalit a mít tedy nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu. (14.01.2013)