poster

Suspiria

  • Itálie

    Suspiria

  • USA

    Suspiria

  • Hong Kong

    Suspiria

  • USA

    Dario Argento's Suspiria

Fantasy / Horor / Thriller / Mysteriózní

Itálie, 1977, 98 min

  • misterz
    ****

    Tomuto snímku rozhodne nechýba atmosféra. Niečo perfektné. Zvláštny, prefarbený farebný filter dodáva filmu sférický význam a osobité čaro. Na mňa tam bolo síce trocha veľa červenej, ale za nejakú chybu by som to nebral, ide len čisto o subjektívnu vec. Nemôžem zabudnúť ani na údernú hudbu, ktorá k celkovej atmosfére prispela snáď najväčšou mierou. Z pohľadu minulosti na súčasného diváka možno niektoré mordovačky pôsobia dosť detinsky a krv až moc kečupovito, ale to rád prepáčim. Argento to jednoducho vie a vždy vedel. Celkovo, nebolo to síce tak dobré ako posledná Matka, ale stále ide o slušný nadpriemer. 75/100(17.9.2014)

  • Subjektiv
    ***

    Subjektiv má tu vadu, že strachy reálného života berou mu schopnost báti se u filmu. Dneska jsem, já strašpytel, třebas letěl letadlem. Tudiž je vlastně s podivem, že Argento dovedl vzbudit svou Suspirií ve mně, když ne strach, tak alespoň zájem o filmové dění. Všechna čest u nehororového diváka mého ražení. Zručně buduje atmosféru, v níž neviditelné zlo provádí nepochopitelné činy a hrdinky o samotě v zlověstném tichu čelí nebezpečí (skvělá scéna na osamělém náměstí). Lekačky má v malíku, pečlivě odhadne okamžik, v němž divák dospěje k přesvědčení: "Á, teď už se nic nestane." Či onen pocit vytvoří. A teprve tehdy se to stane. Pro zručného hrůzomistra je to možná rutina. Prostředí a vůbec celé výtvarné řešení Suspirie však do kategorie "rutinní" určitě nepatří. Fotogenické možnosti architektury (převážně secesní, hádám, ale jsem houby odborník) byly volbou osvětlení a filmového materiálu využity na 100 %.Obraz dokonale ladí architektonickým rytmem. Vrcholem filmu je však zřejmě práce s barvou. Bezvýhradná sytost a zároveň neskutečnost daná barevným osvětlením (hlavně rudým) činí ze Suspirie bezmála malířskou lahůdku. Dokonce i krvi, když ta skutečná je tak fádní, dal v souladu se svou výtvarnou vizí novou, hezčí a zářivější barvu. Nádhera. Jenže... Co je to platné, když se nakonec Argento rozhodne naplno ukázat povahu a původ oné neznámé zlé síly a odpověď, kterou dá, je přinejlepším trapná. Tímhle že budil můj zájem? Ale nee... Když plnil film klišovitými postavičkami jako byl slepý klavírista, černý vlčák, přestárlá valkýra, ruská mužatka/mužička, němý dementní slouha či dekadentní ředitelka, bral jsem to jako zábavnou hru a usmíval se pod vousy. Velké odhalení však vtipu nepobralo - ukazuje jen, že i ten největší svůdník může být impotent. Silné ***.(20.6.2010)

  • RHK

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(15.12.2009)

  • Hunter2222
    ****

    Celá séria "Tri matky": Suspiria (1977), Inferno (1980), Terza madre, La (2007)(13.6.2010)

  • Tuxedo
    **

    Pár slušných momentů se najde, já bych však radši film a ne slepenec všech výjevů, které Argenta za ta léta napadly. Jako film je totiž Suspiria až zoufale nekompaktní a vyplatí se vidět snad jen kvůli hudbě skupiny Goblins (to vše platí o celé trilogii). Ale možná jen nemohu přijít Argentovi na chuť.(22.4.2008)

  • - Podle hlasování filmových kritiků Village Voice byla Suspiria jmenována 100. Největším filmem vyrobeným v průběhu 20. století. (Chatterer)

  • - Hlavní role byla původně nabídnuta Tině Aumont. Zahrát si ji mohla i Argentova oblíbenkyně Daria Nicolodi. Dario se však rozhodl pro mladší herečku. Nicolodi si zahrála alespoň dvě camea. (Chatterer)

  • - Inspiraci k natočení Suspiriu režisér čerpal z eseje Thomasa De Quinceyho s názvem "Levana and Our Ladies of Sorrow", která je součástí díla "Suspiria de profundis" z roku 1845. (Courtemanche)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace