Čapkovy povídky

Psal se rok 1947, znárodněný československý film hledal svou novou tvář a filmoví tvůrci spolu s ním nová témata. Martin Frič si tehdy vzpomněl na rozsáhlý literární odkaz Karla Čapka, z jehož tvorby si zvolil Povídky z jedné a z druhé kapsy. Čtyři různé příběhy jsou pak originálně semknuty v jednotný celek, vytvořený rámcovou postavou inspektora Bartoška, procházejícího celým filmem. Tím u nás vznikl první povídkový film s celovečerní stopáží a založil tak tuto tradici, která byla v pozdějších letech hojně využívána. Méně známým a pro celý projekt důležitým faktem zůstává spolupráce bývalého středoškolského profesora Jaroslava Žáka na výsledné podobě jednotlivých povídek. Vyrovnaný výběr veselých a vážných historek nabízí divákům širší dějové spektrum. Fričovi se podařilo sjednotit jednotlivé povídky v ucelený rámec a divák tak plynule navazuje na předešlé motivy. Ozdobou filmu jsou skutečně vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Vedle Marvana, Filipovského, Pištěka, Smolíka nebo Šmerala vysoce ční Pal'o Bielik a Jaroslav Průcha, kdy oba herci předvádějí vrcholné výkony své kariéry. Osobně mám nejraději povídku s názvem Balada o Juraji Čupovi, která je strhujícím příběhem o vině a trestu. Sekvence, v níž vrah hraný Františkem Kováříkem putuje sněhovou vánicí několik kilometrů sám se odevzdat četníkům náleží v dějinách hraného filmu k nejpůsobivějším. Bohužel se stále jedná o neprávem přehlížený a plně nedoceněný film, jehož kvality jsou však nesporné a trvalé. (23.11.2008)

Je pravda, ze povidky na sebe krasne navazuji. Ne kazda me ale zaujala ( Pripad s ditetem, Ukradeny spis ). Mym jasnym favoritem je povidka prvni- Propusteny. Vnitrni hlas Zaruby ve svete, ktery 12 let nevidel je vynikajici. Balada o Juraji Cupovi je sice velmi silna, s vybornou hudbou, moc se me ale nedotkla. Prumerny film. (02.02.2010)

Nepochopil jsem to brutální a násilné opuštění tématu podmíněně propuštěného.I reakce komisaře že je to mrzuté,když se v cele oběsil,devalvovala sílu prvního příběhu.Nakonec zvítězil banální příběh hledání ztraceného dítěte... Třetí povídka ze Slovenska inscenovaná surrealisticky, je zajímavá spíše formou než obsahem.Třetí o krádeží spisu pro mne zbytečná.Čtvrtá o Boží spravedlnosti je zamyšlením nad soudem člověka.... Suma sumárum,ať nežeru 70 %..... (21.03.2009)

Povídky šikovně vybrané, hezky poskládané, famózně obsazené a provedené, ale hlavně velice hřejivé. Pocit lidskosti (ale rozhodně ne podbízivé) z filmu sálal dlouho před poslední povídkou, která už se v sentimentu přibližuje Caprovu Krásnému životu. Jednoznačným vrcholem filmu je Balada o Juraji Čupovi, ale žádná vyloženě nezaostává. Pan Čapek by snad měl radost... Já ji měl rozhodně. (23.11.2008)

Čapek patří k mým nejoblíbenějším autorům a tak jsem si s chutí pustil zfilmovanou podobu jeho povídek. Jsem rád, že se mé tradiční obavy z převodu skvělého literárního díla na filmové plátno tentokrát nepotvrdily. Povídky byly vybrány a především spojeny velmi dobře a celková atmosféra snímku, která se pohybovala od komedie k silnému dramatu, se též velmi povedla. Málokdy se u jednoho filmu zasměji a ještě ocením silné drama. Když se k tomu doplní navíc výborné obsazení a parádní herecké výkony, nezbývá než dát silné čtyři hvězdy. (13.03.2019)