Černý motýl

Hele budeme dělat, že posledních 20 sekund jsem neviděl a vše končí slovy Meyerse. Co následuje potom je ukázka naprostý diletantnosti a vyfuc*ování diváka tím nejhrubším způsobem. Tohle je tak strašně debilní, že by mě nikdy nenapadlo, že v dnešní době s tím někdo může přijít. A přitom se jednalo o takový pohodový béčko. Pěkné kulisy, solidní Banderas a jako vždy charismatický Jonathan Rhys Meyers. První polovina je skvělá, atmosféra tajemného funguje a tak nějak nevíme o co jde. V posledních 30 minutách se to sice zvrhne na béčko ve stylu "má brokovnici, utíkej". Naštěstí se pak koná rozuzlení, který se mi celkem líbilo. Do této chvíle bych dal v pohodě 3*. Jenže pak následuje závěrečná scéna a divák dostane neskutečně přes držku. Takhle fakt ne... (31.08.2017)

Tonda Banderas si tady hraje s lidskou dušičkou. Nejen, že Jonathan Rhys Meyers nehraje čistou hru, ale Tonda tady, coby spisovatel, jasně úřaduje a zřejmě neví, co s nově rozepsanou knihou. Takže si potřebuje trošičku vylejt vztek a přijít na nějakej parádní zakončovák. Škoda ale, že to co baví Tondu, nebaví jeho diváka. Spisovatel samotář je vděčný téma, ale s takovým přístupem dojde maximálně tak do důchodu. (29.07.2017)

Podobné téma už tu bylo. Připomíná mi to pár dalších filmových příběhů. Tenhle se snaží vést k zamyšlení, ale místo to jenom vaří z vody. Mám ráda postupně houstnoucí atmosféru, ale tady jsem měla chvilkami problém udržet oči alespoň otevřené a snažit se soustředit na to, co vlastně vidím na obrazovce televize.Herecké obsazení bylo fajn. To bylo asi jediné pozitivum tohoto filmového počinu. (09.10.2017)

Když spisovatel píše někde na samotě knihu, nemá nápady a u přemýšlení usne, začnou se dít věci vskutku nevídané. Takhle to nějak vypadá když se řekne, že tvůrce políbila Můza? Rozvine se událost, která svým postupným vývojem čím dál víc překvapuje. Objeví se muž, který se spisovatelem rozehraje podivnou hru v rámci inspirace jeho příběhu. Ale je to skutečně hra anebo fakt? Psychologický ráz jednotlivce přichází do popředí, což vede ke zvědavosti, kdo z koho. Vývoj kupodivu nepředvídatelného děje jde svým přirozeným tempem kupředu a každou další minutou nabírá na intenzitě. Nějakého to napětí se sice vyskytuje, ale nějak tomu pořád chybí atmosféra. Každopádně výkon Antonia Banderase snímek hodně vyzdvihuje. (31.03.2018)

Vlastně to nebylo vůbec zlé a ústřední dvojice Banderas a Rhys Meyers se mi líbila a dobře si tu sedla i v tom smyslu, jak byla nesourodá. Finále také není špatné, přece jen tu je něco, co nečekáte, i když nebudu tvrdit, že to je vyloženě skvělé. Přesto si myslím, že to je docela dobrá cesta, jak natočit thriller, který vás může bavit. (30.06.2017)