poster

Sen noci svatojánské

  • anglický

    A Midsummer Night's Dream

Animovaný / Loutkový / Komedie / Romantický

Československo, 1959, 76 min

Režie:

Jiří Trnka

Předloha:

Josef Kainar (kniha)

Scénář:

Jiří Trnka, Jiří Brdečka, William Shakespeare (divadelní hra)

Kamera:

Jiří Vojta
(další profese)
  • NinadeL
    *****

    S Trnkou 40. let je mi dobře, v Trnkovi 50. let si nacházím své a Snem noci svatojánské se s ním také loučím, protože Trnka 60. let není nadčasový, je jen zklamaný, což sice láme srdce, ale mučit se tím nehodlám. Ostatně spojení Trnka/Kainar/Shakespeare je velmi výmluvné, něžné, pikantní a okouzlující do té míry, že by jej alespoň jednou za život měl prožít každý.(17.8.2015)

  • togaf
    ****

    Loutkový Shakespeare je v podání Trnkových loutek opravdu kouzelný, tajemný a nápaditý.(16.11.2013)

  • lekr
    *

    Hrůza na kterou mě nakonec v kvartě ze třídou vytáhli místo původně slibovaného Tobruku..Trnku mám sice rád ale tohle mi fakt nesedlo....loutky jsou sice dobré leč scénář je narozdíl od původní divadelní hry nevtipný a absolutně nudný....po asi desetiminutovém úvodu nastává nechutná, rozvláčná a nudná "show" ve které se vůbec ale vůbec nic neděje jen tam loutkové postavičky za doprovodu uspávající hudby skáčou a když už se zdálo že bude konec nastalo nakonec to samý akorát s tím rozdílem že se to místo v lese odehrávalo na hradě...koukám se tady že film je dlouhý jen 76 minut...mně to ale přišlo jako tři hodiny, po kterých film ani nebyl s to skončit takže jsem asi po hodině utekl z promítacího sálu pryč do místního bufetu..jedna hvězdička za Trnkovu nesporně dobrou grafiku ale jinak to byla vážně bída!!(12.11.2009)

  • swamp
    *****

    "Trnka prošel po hranici kýče, aniž by se o něj otřel." Toto zcela vyjadřuje vyznění Snu noci svatojánské. 'Walt Disney východu', kterého spolupracovníci oslovovali 'Mistře', měl v plánu něco absolutně šíleného, zfilmovat Shakespearea beze slov. Když však vláda, která Trnku v té době podporovala (co se Západu týče) snad nejvíce, namítla, že obecná znalost Snu noci svatojánské je nedostačující, byl donucen - proti své vůli - přidat komentář vypravěče (dodnes se diskutuje o tom, zda to byla volba vhodná, či ne). Původní koncept však zanechal a hlavičky loutek vyrobil z moduritu (tehdy dosti nová technika), aby ústa zůstala nehybná. Těla však vyrobil z latexu, a to kvůli jejich tvárnosti při scénách zvláště erotických. Celková loutka potom měla 25cm a pět prstů namísto běžných čtyř (zní nepodstatně, ale loutky s pěti prsty často vypadají směšně, s čímž si Trnka poradil výtečně). Během příprav však nastal problém. Monopolní vývozce filmů (socialistická vláda se na Západě velmi ráda chlubila jeho tvorbou, která tvořila tehdejší světovou špičku) Filmexport rozhodl, že pro export do zahraničí bude lepší, když Mistr natočí celý snímek širokoúhlým systémem CinemaScope, čímž dal vzniknout prvnímu širokoúhlému loutkovému filmu na světě. Nyní tato informace zní velmi hezky a rádi se s ní chlubíme, pro Trnku to však znamenalo nemalé problémy. Při ostření na loutky (při jejich čtvrtmetrové velikosti) byl obraz rozmazaný a museli se objednat nové objektivy z Francie. Stejně tak i stávající filmový materiál Orwo byl nepoužitelný, ovšem vláda relativně bez komentářů uvolnila dolary na americký Eastmancolor od Kodaku. Ten však nebyli schopni na Barrandově vyvolat a celý tým tak vždy po natočení určitých fragmentů (přičemž velmi často využívali vícenásobných expozicí - někdy až osmnáct) musel čekat několik týdnů, než film přijde vyvolaný z Francie, kam byli situací donuceni natočený materiál zasílat. Celá práce s loutkami pak zabrala asi 2 roky. Filmy mají rychlost snímkování 24fps, z čehož vyplývá, že natočení jedné sekundy jednoduché scény o jedné až dvou loutkách trvalo pár minut. Ovšem byly i scény, na kterých se pracovalo hodiny, jako třeba ty s královnou Titanií, jejíž plášť byl tvořen dalšími osmdesáti miniaturními loutkami. Jiří Trnka byl znám jako ohromný perfekcionista, a to očekával i od celého štábu. Když už však zdlouhavé a obtížné natáčení přerůstalo všem přes hlavu, přišla ponorková nemoc. Animátoři se však přesto snažili být poslušní a tento 'dril' se snažili využít ve své práci. Jeden z hlavních animátorů, Bohuslav Šrámek, chtěl například odlehčit děj tím, že jedna z hlavních postav se po milostné scéně zajde vymočit do křoví opodál. Při zkušební projekci se smáli úplně všichni.. kromě Trnky. Když však Sen noci svatojánské spatřil světlo světa, ohlasy na celém světě byly většinou skvělé. Snad jen závist některých kritiků vedla k negativnímu hodnocení. To však povětšinou vedlo k vyznění kladnému. Třeba jeden anglický kritik uvedl, že se jedná o podvrh, protože animace je tak dokonalá, že se dozajista jedná o opravdové herce převlečené za loutky, čímž jen potvrdil maximalistické hračičkářství Mistra. A já nemůžu než souhlasit, Sen noci svatojánské je nadčasová a neuvěřitelně dokonale ztvárněná záležitost, kterou navíc podtrhuje strhující hudba Václava Trojana.(27.10.2008)

  • Rudovous
    *****

    Rozhodne jeden z nejnadhernejsich projevu lidskeho ducha a tvorivosti, ktere jsem mel moznost zatim v zivote spatrit.(9.9.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace