poster

Sen noci svatojánské

  • anglický

    A Midsummer Night's Dream

Animovaný / Loutkový / Komedie / Romantický

Československo, 1959, 76 min

Režie:

Jiří Trnka

Předloha:

Josef Kainar (kniha)

Scénář:

Jiří Trnka, Jiří Brdečka, William Shakespeare (divadelní hra)

Kamera:

Jiří Vojta
(další profese)
  • Marek1991
    **

    Uf, uf, uf, tak tu som si s pánom Shakespeareom nesadol alebo žeby skôr s pánom Trnkom a jeho spracovaním? No, možno oboje zahralo svoje, ale moje očakávania sa obrazne povedané utopili v niečom, čo ma nebavilo po takmer žiadnej stránke a mierne otrávilo po tej umeleckej a dejovej, plus, že aj tá romantická išlo mierne mimo mňa.(13.8.2015)

  • swamp
    *****

    "Trnka prošel po hranici kýče, aniž by se o něj otřel." Toto zcela vyjadřuje vyznění Snu noci svatojánské. 'Walt Disney východu', kterého spolupracovníci oslovovali 'Mistře', měl v plánu něco absolutně šíleného, zfilmovat Shakespearea beze slov. Když však vláda, která Trnku v té době podporovala (co se Západu týče) snad nejvíce, namítla, že obecná znalost Snu noci svatojánské je nedostačující, byl donucen - proti své vůli - přidat komentář vypravěče (dodnes se diskutuje o tom, zda to byla volba vhodná, či ne). Původní koncept však zanechal a hlavičky loutek vyrobil z moduritu (tehdy dosti nová technika), aby ústa zůstala nehybná. Těla však vyrobil z latexu, a to kvůli jejich tvárnosti při scénách zvláště erotických. Celková loutka potom měla 25cm a pět prstů namísto běžných čtyř (zní nepodstatně, ale loutky s pěti prsty často vypadají směšně, s čímž si Trnka poradil výtečně). Během příprav však nastal problém. Monopolní vývozce filmů (socialistická vláda se na Západě velmi ráda chlubila jeho tvorbou, která tvořila tehdejší světovou špičku) Filmexport rozhodl, že pro export do zahraničí bude lepší, když Mistr natočí celý snímek širokoúhlým systémem CinemaScope, čímž dal vzniknout prvnímu širokoúhlému loutkovému filmu na světě. Nyní tato informace zní velmi hezky a rádi se s ní chlubíme, pro Trnku to však znamenalo nemalé problémy. Při ostření na loutky (při jejich čtvrtmetrové velikosti) byl obraz rozmazaný a museli se objednat nové objektivy z Francie. Stejně tak i stávající filmový materiál Orwo byl nepoužitelný, ovšem vláda relativně bez komentářů uvolnila dolary na americký Eastmancolor od Kodaku. Ten však nebyli schopni na Barrandově vyvolat a celý tým tak vždy po natočení určitých fragmentů (přičemž velmi často využívali vícenásobných expozicí - někdy až osmnáct) musel čekat několik týdnů, než film přijde vyvolaný z Francie, kam byli situací donuceni natočený materiál zasílat. Celá práce s loutkami pak zabrala asi 2 roky. Filmy mají rychlost snímkování 24fps, z čehož vyplývá, že natočení jedné sekundy jednoduché scény o jedné až dvou loutkách trvalo pár minut. Ovšem byly i scény, na kterých se pracovalo hodiny, jako třeba ty s královnou Titanií, jejíž plášť byl tvořen dalšími osmdesáti miniaturními loutkami. Jiří Trnka byl znám jako ohromný perfekcionista, a to očekával i od celého štábu. Když už však zdlouhavé a obtížné natáčení přerůstalo všem přes hlavu, přišla ponorková nemoc. Animátoři se však přesto snažili být poslušní a tento 'dril' se snažili využít ve své práci. Jeden z hlavních animátorů, Bohuslav Šrámek, chtěl například odlehčit děj tím, že jedna z hlavních postav se po milostné scéně zajde vymočit do křoví opodál. Při zkušební projekci se smáli úplně všichni.. kromě Trnky. Když však Sen noci svatojánské spatřil světlo světa, ohlasy na celém světě byly většinou skvělé. Snad jen závist některých kritiků vedla k negativnímu hodnocení. To však povětšinou vedlo k vyznění kladnému. Třeba jeden anglický kritik uvedl, že se jedná o podvrh, protože animace je tak dokonalá, že se dozajista jedná o opravdové herce převlečené za loutky, čímž jen potvrdil maximalistické hračičkářství Mistra. A já nemůžu než souhlasit, Sen noci svatojánské je nadčasová a neuvěřitelně dokonale ztvárněná záležitost, kterou navíc podtrhuje strhující hudba Václava Trojana.(27.10.2008)

  • Aleee89
    ****

    Co říct asi o nejlepším animátorovi u nás, animátorovi, který se neztratil ani v Evropě či ve světě, o jeho průlomovém filmu? Že jsem ráda a vděčná, že jsem ho konečně viděla? Budiž. Ze Snu noci svatojánské čiší láska k řemeslu, autorova hravost a pečlivost. Formální stránka je takřka dokonalá. U příběhu jako takového je to horší. Shakespeare má na svém kontě rozhodně lepší hry a Trnka si Sen noci svatojánské trochu přibarvil k obrazu svému a udělal z něj spíše lyricko-snový film. Budu to brát jako autorskou invenci, ovšem musím říct, že právě ona poetičnost může být i u filmu o trochu delšího než hodina překážkou k prožití dokonalé slasti. Pro mě osmdesát procent s odřenýma ušima. Trnka je zkrátka persona a Sen noci svatojánské echtovní kousek, byť má své chyby.(8.4.2012)

  • Tayen
    *****

    Pan Trnka je skutečným mistrem svého řemesla. Tolik poetičnosti, mysticismu přírody a tajemství jsem neviděla ani v hraném filmu, možná proto jsou herci loutky, nevím, nevím, kdo by jinak dokázal zahrát ty nemocné milence s takovou naivitou a rozkošností. Nevtíravá a kouzelná hudba tento sen jen podtrhla a pomohla mu z něj udělat dílo, na které můžeme být jako češi hrdí(8.7.2005)

  • Rudovous
    *****

    Rozhodne jeden z nejnadhernejsich projevu lidskeho ducha a tvorivosti, ktere jsem mel moznost zatim v zivote spatrit.(9.9.2007)

  • - Sen noci svatojánské se dlouho považoval za ztracený, později byl ale objeven v Národním filmovém archivu. (Trainspotter)

  • - Stejně jako mnohem později Tim Burton v Noční můře před Vánoci, Jiří Trnka obdařil své postavičky pěti prsty (jinak pouze čtyři) a jejich pohyb rozdělil do 24 fází za vteřinu (standardně jen 14). (Trainspotter)

  • - Jiří Suchý: "Snu chybí jen jediné: Aby jej viděl sám Shakespeare." (Trainspotter)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace