Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Diskuze
Znám dopředu každou scénu, ale pořád se skvěle bavím. Klenot naší filmařiny, který by nemohl vzniknout bez génia Jana Wericha. Tento film snad nikdy nezestárne. Už kvůli pořád stejným charakterům lidí.
na příspěvěk reagoval Tvrdolín Veliký
Je už tento film plne remasterovaný podobne ako Švejk? Nezastihol som ho v telke teraz na Vianoce, ale pamätám si že už by to potreboval.
Takú prízemnosť by som od niekoho ako Werich nečakal. xD
Zle ste to preložili ,správny preklad je takýto - "Jan Werich (Matej) přímo před celým štábem při natáčení koupelnové scény původního režiséra Jiřího Krejčíka inzultoval(udeřil) tak, že udeřil do něj břichem."
na příspěvěk reagoval Tvrdolín Veliký
Zaprvé nie je tam písané že mokrým a ani že sa otřel. Zle preložené aj interpretované. "Jan Werich (Matej) přímo před celým štábem při natáčení koupelnové scény původního režiséra Jiřího Krejčíka inzultoval tak, že udeřil do něj břichem." prečo by to bola blbost normálne ho strčil veľkým bruchom a on pri tom spadol to už mi tam schalovatel zaujímavostí nedopísal.
Takže Werich urazil (zesměšnil) režiséra tím, že se o něj otřel mokrym břichem? Aha. Takovou blbost bych nečekala ^^ Díky.
na příspěvěk reagoval Raccoon.city
Inzultovat je takový vznešenější název pro urážku. Udrel je slovensky udeřil. A bruchy jsou středověké pánské spoďáry.
na příspěvěk reagoval morena.jea, Hexa, Raccoon.city
dokonalost
Jan Werich (Matej) priamo pred celým štábom pri natáčaní kúpeľňovej scény pôvodného režiséra Jiřího Krejčíka inzultoval tak, že udrel do neho bruchom.
----------------
Může mi to prosím někdo přeložit?...
na příspěvěk reagoval Nerd4Dreaming
To je složitější a má to mnohé nuance. Komunistickému výkladu dějin odpovídá především vytrvalé zesměšňování šlechty a obecně, mocných a bohatých a naopak, bezbřehé idealizování "lidu", to jest "dělníků, rolníků a pracující inteligence". Toho je tam nesmírně mnoho. Pak tam člověk najde i stopy nacionalismu (idealizování Čechů, zesměšňování Němců Italů atp.). Závěr je pak vysloveně socialistický, protože se tam moci chápe "pracující třída" a císař zůstává pouze reprezentativní figurkou.
"Když všichni všehno všechněm dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady."
Plus když v divadle s cenzorama bojoval o každý slovo, což přenesl i do forbín (Příchozí Vejda).
Shakaar: Tak zrovna to zachycení Rudolfa II. kupodivu odpovídá historické realitě až nečekaně přesně. Čím Rudolf přesně trpěl se samozřejmě přesně neví, protože tehdy neexistovala jakákoli použitelná medicínská, neřkuli psychiatrická terminologe, většinou se ale, podle popsaných projevů, spekuluje o tzv. maniodepresivní prychóze. K zobrazení neschopného a jednotlivými členy svého dvora ovládaného panovníka se soudruhům právě Rudolf II. nepochybně výtečně hodil a přitom vůbec nebylo třeba si příliš vymýšlet...
Že to je agitka je samozřejmě jasné. Co jiného by mohlo vzniknout roku 1951. Vtip je v něčem jiném. Jen se podívejte, kolik filmů natočil Werich v padesátých letech. V podstatě jenom dva, nepočítáme-li drobnosti ba přímo vyslovené štěky. A v obou září, protože je na vrcholu svých tvůrčích sil... Právě proto jsou oba ty filmy tak cené, jako doklad nejen Werichovy herecké a komediální geniality... Rozlišovat, jestli Werich šel nebo nešel "na ruku komančům", je strašně složité. Byl rád, že mu nezavřeli divadlo. Samozřejmě že s tím režimem "spolupracoval", jinými slovy, normálně se snažil přežít, tak jako všichni ostatní. Ano, možná že ho za to lze odsuzovat, ale neprve by bylo dobré si to vyzkoušet na vlastní kůži a nebo alespoň, se o mechanismech moci v komunistickém Československu něco dozvědět... V situaci, kdy prakticky každému jde potenciálně o krk, člověk zkrátka dělá kompromisy... Už to, že režim evidentně neměl nejmenší zájem Wericha "pouštět k filmu" zjevně dokládá, že tomu režimu zas až tak moc na ruku nešel...
film pěkný, ale je to agitka jak prase...hlavně druhý film, na což mám často chuť to vypnout...Wericha mám rád, ale až 60.letech nešel pod ruhu komančům (za co ho taky zakázali)...jenže to stihl ukázat Golema jako zlo, které se musí zkrotit (přestože udajně podle pověsti byl spolehlivý sluha)...ne netvor jako v tomto snímku...a zobrazení šlechty a samotného Rudolfa II. jako senilního staříka?...sorry to nežeru...druhá část prostě už šla na ruku komunistům, a její propagaci...nicméně vzhledem k tomu jaká to byla doba dá se to možná pochopit...přesto závěrečný hymnus si mohl Werich odpustit...
Tlak trhu považuju za ideologii dneška, i když jí nemusej prosazovat zrovna státní orgány. Výsledek bejvá skoro stejnej. Rozdíl je pravda v tom, že dneska člověka zpravidla nezavřou, mnohem účinnější je ho ignorovat :)) Jinak to prosím neber jako útok, jen jsem měl rejpavou náladu...
flanker.27: Já o voze a ty o koze. Kdyby to bylo pouze tak, jak píšeš, tak by z toho nikdy nevznikly dva filmy, ale film pouze jeden. Samozřejmě, že existuje a existoval reálný tlak na zkracování filmů, písniček, knih a kdoví čeho ještě. Fór je ovšem v tom, že komunisté nelicitovali o jednotlivých filmech, ale prostě to normativně nařídili. Ať byl film výjimečný, průměrný či zcela pitomý. To je ten frapantní rozdíl mezi tlakem trhu či všeobecného vkusu diváků a normativním, nejlépe rovnou ideologicky odůvodněným nařízením shora...
Aha. Tak proto teď frčí rozdělování filmů a všechny ty director's cuty. Proto dostat do rádia písničku delší než asi 5 minut je prakticky nemožný. Už víme, kdo za to může. :))
Jednoduše komunistická debilita. Všimni si, že za socíku byly filmy delší než nějakých 90 minut opravdu jenom výjimečně. Soudruzi prostě stanovili pevná pravidla a pokud by je režisér nerespektoval, tak by se film zřejmě vůbec nedostal do kin. Jednoduše byly za večer dvě představení. Jedno od šesti a druhé od osmi. Když si připočteš čas na výměnu diváků v sále + desetiminutový úvodník na začátku filmu, tak ti vyjde maximální možná délka. Martin Frič by to musel sestřihat na nějakých 90, maximálně 100 minut, což by bylo dost zvěrstvo, tak to radši rozdělil. Promítalo se to v kině hned za sebou a lístek stál dvojnásobek. Prostě jako dva filmy. To je IMHO mnohem lepší řešení.
Podle mně super film, ale stale nevim pochopit proč ho rozdělili na dvě části. 144 minut přece není zas tolik. Mohl by mi to někdo pls objasnit?
To je pravda. Uvědomuju si, jak nám pro hodně věcí už chybí znalost dobového kontextu. Hezky je to vidět v komentářích k filmu "Hudba z Marsu". Werich byl vždycky trochu kritický a zároveň vždycky jenom tak málo, aby ho to nestálo krk. Těžko ho za to odsuzovat... Mimochodem, Aqvalungu, proč ty vlastně píšeš ty komentáře do diskuse? Je to škoda, v komentářích by si je přečetlo asi víc lidí.
Pan Werich vyrobil parádní zážitky a dojmy, ale také na cosi podstaného ukázal. Na co se asi v 50. letech dalo ukázat, aniž by pak ten prstík nebo ruku, či dokonce hlavu neusekli. Není-liž pravda? A tak se tu objevují i bizarnosti. Ale film je pěkný, úsměvný. Ale občas i zamrazí...."...když všichni všem všechno dáme...." Vzpomínáte vážení? Ovšem sledovat výkony jmenovaného a dalších je požitek. Vždycky se na to rád podívám a zařehtám se, když se sype železářství, rozbíjí kladivem atom anebo vyrábí slivovice. Není to krásně české? Co, vážení?
ten dělá to a ten zas tohle......a tohle v naší sbírce opravdu nesmí chybět!!!!
Douglasi Douglasi, dát Pekaři jednu hvězdu, že se nestydíš ;)
Příznivci Císařova pekaře a Pekařova císaře mají důvod k oslavě. Právě v těchto dnech vyšly oba snímky na DVD. Jedná se speciální dvojdiskovou edici napěchovanou několika bonusy., které dohromady čítají přes tři hodiny. Na prvním disku najdeme pouze filmy, ovšem na druhé placce se nachází hotová bonusová smršť, která s jistou nadsázkou může konkurovat i zahraničním edicím. Je zde slovo filmového historika Ivana Klimeše, fotografie, biografie a filmografie tvůrců (Martin Frič, Jan Werich, Jiří Brdečka, Jan Stallich a Julius Kalaš), několik dobových dokumentů (plakáty ap.), přehled ocenění a festivalů, kde byl film promítán (v zahraničí se promítala jednodílná sestříhaná verze), rozhovory s pamětníky (hlavně ten s Jiřím Krejčíkem stojí za to) a sedm příspěvků o rudolfínské době, které připravili současní vědci. Abych nezapomněl i na titulky: oba filmy mají anglické titulky a české titulky pro neslyšící, české titulky mají i slovo historika a rozhovory. Tohle všechno stojí pouze 299 Kč.
Jaká propaganda? Jaká agitka? Ti kdož tento film haní kvůli propagandě možná neznají snímky typu Cesta ke štěstí, Přicházejí z tmy nebo Zítra se bude tančit všude! Jistě že bychom tam takové schéma podprahově našli, ale já osobně mám pohádky z padesátých let úplně nejraději a jde podle mě o jeden z mála dobových žánrů, kde lze tyto propagandistické tendence omluvit, pokud se budeme odvolávat na obecné morální a humánní principy, které jsou pohádce vlastní. Jde pouze o záležitost čtení - děti se tu určitě nebudou pídit po opozicích monarcha versus proletář apod...
Achjo, tak pěknej film a tolik propagandy. Dnes už ztěžka registrované útoky proti Hlasu Ameriky (zlosyn Jiří Plachý se loučí se svými spolulumpy větou "Dobrou noc a pevnou naději", což bylo právě odhlášení VOA) mne prostě pořád znechucují. Přesto skvělý Werich i další. Jediné co mne mrzí, že už nikdy neuvidíme hotové záběry z první Krejčíkovy verze - jak rád bych viděl v roli Kelleyho Karla Högra..:(
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)