Režie:
Martin FričKamera:
Jan NovákHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Václav Lohniský, Běla Jurdová, Vladimír Menšík, Pavla Maršálková, Bohuš Záhorský, Otakar Brousek st., Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)
(více)Recenze (479)
V krásných českých pohádkách bývá z hlediska filmového zpracování spousta stejných prvků a schémat. Z tohoto úhlu pohledu je Dařbuján a Pandrhola hodně vyjímečný a originální. Sám nevím proč, ale nikdy jsem ho nedostal pod kůži, i když vyrůstal a dospíval současně se mnou.;) Snad je to silným levicovým podtextem, který mi u pohádky vadí víc, než u prvoplánových agitek. Vidím to tam jenom já ?? Každopádně u velkého Mac Friče nepatří pohádky k jeho silné stránce, přestože je natočena a obsazena bravurně a vždy se na ní rád podívám. ()
Přiznám se, že jsem tuto klasickou pohádku viděl poprvé až dnes při tradiční vánoční televizní repríze. Začátku, kde Dařbuján v temném nočním lese potká kromě i čerta i samotného pána boha, nechybí určitá fantazie. Líbil se mi překvapivě sympatický smrťák Václava Lohniského. Taky se mi líbily nápady se stromem, kde vyrostly jitrnice a potokem s pivem. Nejzajímavější na pohádce je ale v závěru asi krátká podívaná v na to, jak by to vypadalo, kdyby se Smrťák ztratil ze světa...Ten děj pohádky je občas zábavný. Ale jinak to na mě už v něčem působilo trochu archaicky, hlavně davové křiky těch ženskejch a hulákání některých postav při prvních lečenícch. Rudolfa Hrušínského si taky spíše vážím v pozdějších rolích než jako obtlouslého padoucha koulejícího očima. Konečně jsem ale viděl někoho, kdo je schopen hysterčit kvůli masu ještě víc než já. ()
Tak jako jitrničky na stromech a pivo v potoce by si nechal líbit každý, ovšem v tomto případě se mi tato pohádka líbila hlavně v tom, že na rozdíl od většiny jiných je zde Dobro a Zlo vyobrazeno poněkud jinak, než jsme byli zvyklí. Celý příběh má poněkud smutnou a ponurou atmosféru – vyobrazenou nemocnými lidmi, Smrťákem, chudobou a až „odporným“ Pandrholou – kterého mimochodem zahrál Hrušínský opravdu skvěle. No a naproti tomu je lidská dobrosrdečnost, rodinná soudržnost a důvtip Dařbujána v podobě pana Sováka. Další z klasik, kterou nikdy nepohrdnu… ()
Moc pěkná pohádka o tom, že bohatí většinou bývají svině a chudí dobří lidé. Jasně, že to neplatí vždycky, ale co si budeme namlouvat. Často. K tomu režisér Frič přidal na svou dobu dost slušné efekty. Také si mimochodem pamatuji, že sv. Barbora je patronkou horníků a co je to vůbec havíř. Přínosný film. 90% ()
Neviem o čo presne tvorcom išlo. Akože som mal súcitiť so Sovákom (Dařbuján), že namrdal jedenásť detí a nemá im čo dať jesť a ešte prirobí dvanáste a najviac ho trápi, že kto mu pôjde za kmotra či čo? Keď robím baníka za malý plat, tak budem mať jedno, dve, alebo tri deti a nebudem čakať od iných pomoc, že mi budú živiť deti. Keď to nevie pred výstrekom vytiahnuť, tak nech nemrda. To je také nezodpovedné ako to dnes predvádza istá menšina v dnešnej dobe. Len debil kombinovaný s blbcom robí rok čo rok dieťa, keď nemá ani na chleba pre seba a to málo preslope a ešte plus naviac na sekeru. Samozrejme na vine je Pandrhola, že je Dařbuján ko*ot. Pekná socialistická konina. Tak ako za sociku boli trezorové filmy, tak dnes by mali do toho trezora strčiť toto, lebo to sú nebezpečné myšlienky vôbec. A aby som nezabudol, tak tých 82% je humánnych? Keby zmýšľa väčšina tak ako to predvádzal Dařbuján, tak to by sme tu boli za dve-tri generácie ako v Kambodži, alebo v Indii. ()
Galerie (12)
Photo © Archiv TV Barrandov
Zajímavosti (23)
- Rozprávka inšpirovala súčasného spisovateľa Pavla Göbla na napísanie románu "Penis pravdy". (Raccoon.city)
- Vesnička Kocanda byla postavena ze dřeva. Scény ve staveních byly točeny ve studiu Barrandov. (M.B)
- Když si starý havíř (Stanislav Neumann) léčí koleno, má stěhovavou modřinu jednou na vnitřní, za chvíli na vnější straně kolena, podle záběru kamery. (jirimat)
Reklama