Dařbuján a Pandrhola

Jé, další skvělá pohádka pro děti mladých komunistů. Jé, to byla švanda, jak vesnický boháč dostal na prdel. Jé, a viděli jste, jak to havíři vykoumali, že to šlo všechno podle plánu? Jé, to je prostě klenot české kinematografie. Jé, a je to s poučením. Přesto vše dávám pocitově na jisté duševní rozpoležení a nostalgii a příležitost vidět oblíbené herce v dosti legračních rolích dvě hvězdy. Hrušínský a Lohniský. (19.12.2011)

Dařbuján a Pandrhola je aj na svoj vek veľmi dobre napísaná a funkčná rozprávka. Aj po rokoch sa na to človek môže pozrieť a byť fascinovaný jednotlivými scénkami. Najlepšie si film síce vychytí až na záver, ale to nevadí. Najlepšie na tom je vidieť obrovské herecké esá v jednom filme pokope. Najlepším elementom je tu podľa mňa excelentný Václav Lohniský ako "Smrťák". Veril som mu to absolútne vo všetkom. A dal si na svojej serióznosti záležať. Sovák ako hlavný hrdina bol vždy skvelá voľba a dokázal predať jednotlivé scénky s absolútnou precíznosťou. Mohol sa nechať ukecať na akúkoľvek volovinu a dokázal to absolútne predať. Všetky postavy, ktoré hral mali síce asi rovnaký charakter, ale zase to bol jeho šarm, ktorým to dokázal skvele predať. Jiří Sovák bol proste v tomto smere absolútny pán. Rudolf Hrušínsky si toho času síce až tak veľa neužil, ale keď sa objaví, je veľmi vtipný. Filmu nechýba kreativita, absurdita a vďaka tomu aj skvelý humor. S výsledkom som spokojný a nevadí, že film má viac ako 60 rokov. Stále sa na to pozerá veľmi dobre. Hodnotenie: A (25.12.2020)

Klasická česká pohádka v tom smyslu, že se hraje na každé Vánoce, ale přitom se o klasickou pohádku vůbec nejedná. Spíš je to taková vesnická veselohra se silným morálním ponaučením a příběhem o tom, jak se někdo snaží překonat smrt. Ale ten film je natočen tak, že v tom není ani trochu patosu a ta moralita mi vůbec nevadí. (26.12.2017)

Představila jsem si, že bych se měla napít piva, které proteklo korytem potoka a obrátil se mi žaludek. Scénka hysterického Hrušínského, jehož absťák z nedostatku kosterního svalstva zvířat v žaludku dohnal ke střílení všeho, co se na dvoře hnulo, mi připomněla i pár přátel z mého okolí. Ti by bez denního přísunu masa, byli snad schopni spáchat i harakiri. Každopádně jedna z mých srdcových pohádek, na kterou se člověk vždycky rád podívá. (25.12.2017)

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)