Lilyhammer

Steven Van Zandt se pro tuhle roli narodil, ty ksichty co pořád dělá, držení těla, pohyby - výborný. A za zmínku stojí i některé místní postavičky, samozřejmě Torgeir, kterýho si člověk chtěnechtě zamiluje, Arne, kterej řekne v průměru tak 3 slova na epizodu a hlavně Jan - knírek, prasečí očka a ujeťáckej smích. Celkem nápaditá, vtipná, veskrze příjemná záležitost. (15.06.2016)

Koncept s ohromným potenciálem, ale bohužel výsledek někde na půl cesty. Premisa o ostříleném newyorském mafiánovi,. který se v rámci programu na ochranu svědků nechá přesídlit do norského zapadákova Lillehammer se odvíjí v očekávatelných hrátkách se schématy mafiánských filmů, které staví na tom, že důvěrně známé situace se odehrávají v upjatém i úsměvně přízemním prostředí ospalého severského maloměsta. Jenže veškeré dění je naprosto předvídatelné, ale tvůrci ho zcela kontraproduktivně natahují, takže očekávané pointy přicházejí až ve chvíli, kdy už jsou jakékoli napětí a tah scény dávno pryč. "Lilyhammer" prostě měl vzniknout v klasickém sitcomovém formátu půlhodinovek, ale namísto toho je dění každého dílu natahováno o zcela zbytečných patnáct minut déle. Nením, zda bylo potřeba, aby diváci vedle směšnosti a nosné kontrastnosti postav vůči prostředí museli také pocítit, že v Lillehammeru prostě chcíp pes. (31.03.2012)

Nejsem příznivcem míchání komedie a mafie. Ale tady to šlape na plno. Střet New Yorkského mafiána s norskou realitou (socializmus, uprchlíci, dobrosersví ) je třaskavý. Steven Van Zandt je tahounem a vedlejší postavy perfektně sekundují. Za zmínku stojí jeho parťák, nebo probační úředník. Tři série tak akorát, série není nuceně natahovaná a důstojně se uzavře (byť trochu překotně, asi zastavený projekt). Odkazy na Sopranos jako bonus. (11.01.2017)

Jednoduchý, geniální nápad natočit seriál v norsko-americké koprodukci, kde vlastně od začátku všechno šlape. Věčně zamračený hlavní hrdina, který si za svůj úkryt zvolí město, které by asi čekal málokdo. Když k tomu připočtu "hvězdné", místní osazenstvo a spoustu humorných situací, u kterých se zasmějete a není Vám vůbec trapno, je má spokojenost po první sérii veliká a skoro maximální. Tu pomyslnou půlku si nechám do další, navzdory nějakým klevetám, co jsem někde zaslechl. Viď, SNAREDE! Druhá série- kdyby se to celé drželo pouze anglické stopy, tak bych asi dnes pětkoval, bohužel seriál ztrácí ve druhé půli dech a přes některé výborné momenty to Steven nezachrání ani s tím věčně držkatým ksichtem. Takže čtyři plus a jdeme na třetí sérii. Nejoblíbenější postava? Torgeir, Torgeir a zase Torgeir! Třetí série- pořád hodně dobrý, ale přece jen a to hlavně na konci scénář vaří hodně z vody, což je bohužel dost vidět. Ale i tak patří tenhle seriál k tomu nejzajímavějšímu a nejvtipnějšímu počinu, co jsem kdy viděl. A že toho nebylo málo. (10.10.2016)

Seriálu Lilyhammer se podařilo vytvořit něco jedinečného. Steven Van Zandt válí a i když to není vyloženě kladná postava, fandíte mu ve zaťatými pěstmi. Není to čisté drama, kriminálka ani komedie, od každého se tam najde trošku. Je protkaný norskými prvky a překrásnými zasněženými scenériemi a rustikální hudbou, ale také italsko-americkými mafiánskými hláškami. Ostatní postavy také nezůstávají pozadu, možná v prvních pár dílech kraluje hlavně "Frank", ale pak se ukážou i ostatní. Troufám si tvrdit, že u tohoto seriálu si každý přijde na své a nemůže se nelíbit. (26.11.2013)