poster

O patro níž

  • francouzský

    Un etaj mai jos

  • slovenský

    O poschodie nižšie

  • anglický

    One Floor Below

Drama

Rumunsko / Francie / Švédsko / Německo, 2015, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dadel
    ***

    Nejuseknutější konec v dějinách kinematografie (kdybychom tu dávno neměli digitální projekce, podezíral bych je, že jim chybí kotouč). Je to příjemné civilní drama, jak už to Rumuni umí, ale fakt bych rád věděl, jak to dopadlo sakra.(4.7.2015)

  • Malarkey
    ****

    50. KVIFF - Už jsem si párkrát potvrdil, že Rumunsko má neuvěřitelný cit natáčet ten nejobyčejnější námět tou nejvíce zajímavou a nejvíce lidskou formou, jak to snad jenom jde. O patro níž je o rodině, u které budete mít přesně ten pocit, jako kdybyste byli jejich sousedy v nějaké dvoupatrové bytovce. Znáte je, protože jsou Vašimi sousedy a oni znají Vás z úplně stejného důvodu. Všichni jsou naprosto normální, obyčejní, lidští a jedineční, ale zároveň řeší nějaké ty svoje problémy, jako každý z nás. No a do toho jejich zažitého stereotypu jim náhle skočí nečekaná událost, jak se občas tak stává každému z nás. Škoda jen, že závěr se tak strašně rychle utne. Tenhle příběh ze života tohoto souseda bych si přál mít uzavřený...Zde mi ale do konce života zůstane nezodpovězená otázka.(5.7.2015)

  • ageller
    *****

    Za mne osobně nejlepší film festivalu v Cannes. Zdánlivě obyčejně vyprávěný příběh je skvěle zahraný i napsaný. K pozitivům patří rozhodně i střih a délka filmu. Končí ve chvíli, kdy má, což se mnohdy nedaří i těm nejlepším režisérům. Rumunská nová vlna je zjevně stále plně při síle.(31.5.2015)

  • iamek
    ***

    [50. MFF KV 2015](1.8.2015)

  • Traffic
    ****

    Soudě dle reakcí hodně nepochopený film. Tady nejde o nějaké konvenční rozuzlení, které by snad patřilo do tradiční kriminálky. Důležitý je to, co se děje mezi tím, často v naprosto všedních maličkostech. O patro níž je především film o nedůslednosti - o malých, zdánlivě bezvýznamných gestech, kterým často nepřisuzujeme důležitost, ale přitom to na nich celé stojí. Chlápek tvrdí, že hubne, ale když pak přiběhne domů se psem, užírá matčino cukroví. Cigára si nejspíš nekupuje, ale občas si vezme od manželky a zápálí si. Zbytečně zatají něco, co se v tu chvíli zdá jako drobnost, která se ho netýká, ale pak se to začne postupně nabalovat a s dalšími a dalšími ústupky přetvářet v kolosální problém. Munteanův striktní realismus je, stejně jako v Úterý po Vánocích, občas ubíjející, ale celkově vzato obdivuhodný. Lepší snímek o "nízké", obyčejné korupci jsem asi neviděl.(14.7.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace