• movie
    ****

    Trošku těžkopádný snímek, který vyvažují především herecké výkony a Fričova (jako vždy) vynikající režie!Nicméně si nedokážu představit, že bych se snad někdy mohl začíst do Chodovy předlohy :)(12.11.2002)

  • NinadeL
    ***

    Nikoli náhodně přepis Čapka - Choda z roku 1922 připomíná malou českou variaci na proslavený román Hanns Heinz Ewerse Alraune Die Geschichte eines lebenden Wesens z roku 1911, který se v té době už pyšnil pěticí adaptací, mezi něž patřily dvě vynikající verze s Brigitte Helm a na něž později ještě navázala opět velice dobrá Hildegard Knef. Samozřejmě, na poměry protektorátního filmu jde o výjimečně zdařilý kosmopolitně laděný projekt. Ale ryze divadelní herectví, kterému dominuje Štěpánek a Matulová, sráží Experiment z vrcholů domácího filmu. Výsledkem je tedy "jen" velice úhledný tvar sympatizující se zahraničními velkofilmy.(11.1.2010)

  • gouryella
    **

    Hodne podivny film s dejem, ktery teka mezi psychologickymi momenty a limonadovou love story.(8.8.2002)

  • Jonatthan
    **

    Psychologická nuda - Fričovi šli vždycky líp komedie...(6.3.2003)

  • Marthos
    ****

    Otakar Vávra dokázal, že literární odkaz Karla Matěje Čapka-Choda má stále čím oslovit nejen čtenáře, ale také filmové diváky. Volba Martina Friče byla sice již značně okleštěna, přesto se dokázal s poněkud strohým, nevýrazným stylem vyprávění načas sžít a s pomocí Karla Steklého vytvořit působivý, lehce halucinogenní příběh, jehož těžiště nespočívá ve velké dramatické akci, ale je spíše intermezzovým vyprávěním, rekapitulací. Rozhovor dvou mužů, prominentního lékaře a úspěšného malíře, postupně rozkrývá nejasnou minulost i pozadí nezdařeného pygmalionovského experimentu s mladou půvabnou dívkou. Komorní film se stal velkou výzvou pro tři vynikající herce a jak Vlasta Matulová, tak Zdeněk Štěpánek s Otomarem Korbelářem sehráli strhující portréty lidské ctižádostivosti a neovladatelného chtíče s profesionální odpovědností. Určité vytržení z dusivé atmosféry filmu představuje osobnost Vítězslava Nezvala, který se stal autorem působivé melancholické písně Bílý jasmín, náležející k nejúspěšnějším songům čtyřicátých let.(11.1.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace