Další zářez do mé sbírky filmů na motivy příběhů skutečných seriových vrahů. Tentokrát se do filmové podoby probojoval Randall Woodfield, známý také jako "Vrah z I-pětky". Televizní vizuál podobným filmům obyčejně nevadí a ani tento není výjimkou. Příběh tentokrát sledujeme z pozice jedné z přeživších obětí, zapáleného, leč suchého detektiva a nakonec i z pozice vraha, kterého nám tvůrci v několika typicky televizních dějových zvratech ukáží. Standartně provedená práce, ale natolik průměrná, že v řadě podobných filmů časem zřejmě docela zapadne. Podívaná odpovídající očekávání. Baví, nenadchne, ani neurazí.(12.3.2012)
Jestli je sériové vraždění a pronásledování vrahů taková nezáživná zívačka, tak se vážně divím, proč to ti zasraní psychopati vůbec dělají a že se na nějaké pátrání detektivové zvysoka nevyprázdní. Kdyby si radši přečetli nějakou hezkou knížku, nebo prolistovali komiks a necpali se na TV obrazovky... Vraždící rádoby lidská monstra si zkrátka zaslouží zpracovat pořádně, ať to má grády a autentický punc, ať se divákům ježí ochlupení hrůzou a ne padají víčka nudou. Drazí Kanaďané, než točit mdlé průměrné cancy, vybodněte se na to radši úplně a ušetřené peníze investujte do vzdělání a zaměstnání těch chudáčků diskriminovaných českých (potažmo slovenských, maďarských, rumunských) Indiánů. Střední Evropa předem velmi děkuje a gratuluje k úspěchům se začleněním ciknopasníků mezi poctivé studenty, zaměstnance a podnikatele! 45%(13.3.2012)
Mám ráda chytré a napínavé detektivky. Tato nebyla vůbec špatná i když nijak originální. Násilník byl krutý a nevyzpytatelný, navíc film dávali pozdě v noci, tak jsem o reklamě šla pro jistotu zkontrolovat, jestli mám dveře řádně zamčené. Sympatický a důsledný hlavní vyšetřovatel používal sice jen běžné postupy, ale i tak by bylo fajn, kdyby někdo tak cílevědomý a odpovědný byl na každé policejní stanici. I když divák zná vraha dřív než policie, neubírá to snímku na dramatičnosti.(12.3.2012)