Hvězda zvaná Pelyněk
Drama / Historický / Válečný
Československo, 1964, 81 min
Režie:
Martin FričHrají:
Jiřina Bohdalová, Vlasta Matulová, Rudolf Deyl ml., Jiří Sovák, Radoslav Brzobohatý, Jan Tříska, Martin Růžek, Josef Větrovec, Jaroslav Mareš, Gustav Heverle, Jaroslav Raušer, Čestmír Řanda st., Bohumil Švarc st., Zdeněk Štěpánek, Bedřich Prokoš, Míla Myslíková, Štěpán Bulejko, Jan Pohan, Blažena Slavíčková, Karel Houska, Mirko Čech, Karel Kocourek, Josef Šulc, Libuše Mincová, Jana Řídká, Ela Šilarová, Věra Ublová, Ladislav Herbert Struna, Jan Víšek, Zdeněk Braunschläger, Mirko Musil, Richard Záhorský, Vladimír Hlavatý, Jiří Cimický, Vladimír Linka, K. Kvasnička, Eduard Hauptman, Richard Lederer, Vladimír Pospíšil, Zdeněk ProcházkaObsah
-
Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu. (oficiální text distributora)
Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu. Komentáře uživatelů k filmu (30)
-
fragre
V českém povědomí je (kupodivu navzdory pomníčkům padlých, které jsou pomalu v každé vísce) ta I. válka zkreslená Švejkem, tedy spíše populárním barevným Steklého dvoudílným filmem a idylickými Ladovými ilustracemi než Haškovým románem, který válku vykresluje dost krutě. V tomto filmu je však snaha vykreslit válku opravdu apokalypticky, jak avizuje název. Moc se to sice nepovedlo, ale snaha by se měla cenit. Paní Bohdalovou moc nemusím, ale tady se do role lehčí šantánové zpěvačky opravdu hodila, lepší už byla jen v Uchu.(7.3.2010)
-
farmnf
Pitomě natočený film, zkresleně podaná historická událost ale se skvělými hereckými výkony. Rumburská vzpoura se logicky nemohla odehrát na šikanování Česti Řandy (mě šlapal komunistický feldvébl na krk a nutil mě vztyk a leh 730 dní a taky jsem se nebouřil, nemá to smysl). Čeští vojáci jsou tu podaní jako nesmírní blbové nechápající politickou situaci a fakt, že všude v evropě je válka, tzn., že marška bude (viz. Švejk). Šli do boje s vědomím, že jednou jsou stát, to je Rakousko-Uhersko již 400 let a že tam bojovat budou i když jim cíl boje byl u prdele. Bojovali tam, jako můj děda z toho důvodu, že kdyby nestříleli na Italy, Rusi nebo Francouze, zastřelí je důstojníci z vlastních řad. Šikana v kasárnách byla ještě děsivější než za komoušů, právě z důvodu strachu všech z nastávající přítomnosti na frontě a pruské tradice. Ulička byl tzv. konečný trest, nikdo nebyl vinen, všichni jen trochu ale voják byl mrtvý. Útěk z Rumburka s lidovými popěvky a odhazováním zbraní je naprosto nereálná pitomost. Každý voják porušující takto závažně zákon si přece musí být vědom, že po něm půjdou a půjdou tvrdě. No ale co chcete od komunistů, kteří točí film o 1. světové?(3.5.2010)
-
Rodin
Bohdalka zahrála dvě opravdu vynikající role. Zde a pak v Uchu. Jak už tu někdo píše - tento film je opravdu neprávem opomíjená záležitost, zasloužil by si rozhodně více pozornosti P.T. diváctva.(17.3.2010)
-
J R C Pecuchet
Martin Frič prostě uměl točit filmy !!!(3.4.2011)
-
ViktorD
Velkolepý film s hvězdným hereckým obsazením. Strhující popravčí finále, při němž běhá mráz po zádech i dnes. A úplný závěr, kdy za zvuku kapely vojáci napochodují do připravených dobytčáků, které je odváží na italskou frontu, zatímco hejtman a další šarže jim s úsměvem salutují, vystihuje absolutní bezmocnost obyčejného člověka v soukolí dějin téměř démonicky. Kruh se uzavřel...(5.1.2010)
-
Nail
Moc pěkný film, který jsem shlédl díky uživateli sandinista, který mě na něj upozornil. Skvělé herecké výkony Bohdalové, Brzobohatého, Sováka a dalších. O tomto tématu (povstání regimentu v rumburských kasárnách) jsem nevěděl a proto mě těší, že to bylo zfilmováno a mohl jsem to zhlédnout. Mě tento film určitě zaujal a ukázal mi pohled na další věc z naší historie.(5.9.2011)
-
ivonius
odpad!Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky -Ministerstvo národní obrany, Presidium K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932. Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců Pres./2.odděl. Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení. Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní. 1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců. 1 příl. a S před. Spisy. ---------------------------------------Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko. 1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu. Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.Byla to jen malá vzpoura naproti vzpourám ve francouzké armádě kde jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek.(5.10.2011)
-
moorks
Je to hodně podařená rekonstruce události z Rumburka. Skvělé ztvárnění především Jiřiny Bohdalové a i dalších hereckých osobností. Opět výrazný příspěvek, režiséra Friče, naší kinematografii.(9.2.2010)
-
JerryPilsen
Z historického hlediska trochu zkreslující,ale z filmařského dobře zvládnutý film.Až na to přílišné veselí u vojáků,taková sranda to určitě nebyla.Ale za autenticitu doby si obdiv zaslouží.(24.4.2010)
-
offlineman
Mít za velitele Brzobohatého, zastřelil bych ho sám!!!!! Jinak sem docela kvitoval odprásknutí Jaroslava Mareše, který mě fakt vytáčel neustálým požadováním "gebýrů"!!!(18.2.2011)
