Jánošík

Velice hezky udělaný výpravný dobrodružný snímek, který bohužel obsahuje několik dosti úsměvně naivních a nelogických míst (např. to, jak Janošík vyleze na vrcholek tý hory, začne si zpívat a najednou se k němu zběhne z dalekého okolí několik chlapů a rozhodnou se, že se stanou zbojníky ... nebo to, jak nemožně neschopný a debilní jsou některý strážní atd.) (17.08.2010)

Frič stříhá stejně energicky, jako Juro rube proradné pandúry. Na dlouhé proslovy a nečernobílou charakterizaci postav nezbývá čas. Patrný je na tomto přímočarém zpracování jánošíkovského mýtu vliv sovětských montážníků (nepřímý) i etnografického dokumentaristy Karla Plicky (přímý). Lidé, zvyky, tradice a rituály, velká gesta, rázné činy a silný nacionalistický akcent. I po téměř osmdesáti letech stále živé a působivé, nejen díky libému vzhledu a sebevědomému projevu Paľa Bielika, v jehož podání mi přišlo jako ta nejpřirozenější věc pod terchovským sluncem, když začal tváří tvář bolestivé smrti málem break dancovat. 75% Zajímavé komentáře: Ony, Marthos, tomtomtoma (13.02.2012)

Fričov Jánošík ma na začiatku prekvapil, ako chce rozprávať príbeh legendárneho zbojníka. Frič sa nezdržuje jeho začiatkami a formovaním skupiny, po povinnom úvode sa rýchlo ocitáme v momente pálenia sídla zemana, ktoré mu "sľúbil" rok predtým. Ihneď nato vidíme, že Jánošík je stíhaný a je naňho vypísaná odmena, jeho družina je dávno zohratá. A je to dobre, sledujeme totiž akúsi povinnú jazdu zloženú z očakávaných scén. Ples, na ktorom okradnú prihoretých zemanov a ich ženy, prepadnutie na ceste, ožieračka v krčme a, POZOR SPOILER: jeho dolapenie a popravu :):). Film pripomína dobovú hollywoodsku dobrodružnú tvorbu a aj to je dobre. Je to totiž svižné, i keď menej akčné, ako by možno dnešný divák čakal. Paľo Bielik je Jánošík s veľkým J a záverečná montážna sekvencia je najlepšou scénou filmu. Rôzne viacexpozície už za zmienku nestoja, strih je tu ten prvok, vyžadujúci si pozornosť filmových historikov. Bohužiaľ dialógy pridávajú filmu na naivite, i keď si uvedomujem, že podobné dielo ako predmet zábavy na večer brať nemožno. Ono ho potom aj ťažko percentuálne hodnotiť. (05.12.2014)

P. Bielik je chlap jak hora. Nejde o běžného lidového hrdinu. Má totiž velkou sílu, a šikovné kamarády, na které se může spolehnout. A velkou lásku, která je mu věrná až za hrob. Jen by mě zajímalo, zda mají pravdu Poláci, když tvrdí že je to jejich národní hrdina, či Slováci, kde jsem kdysi navštívil i Jánošíkovo muzeum. (28.08.2010)

Jánošík. Slovenský národní hrdina, symbol cti, odvahy a statečnosti. Autoři scénáře Karel Hašler a Karel Plicka převzali dramatickou předlohu tohoto filmového eposu o legendárním hrdinovi slovenského lidu ze stejnojmenné divadelní hry Jiřího Mahena. Slovenský národní charakter filmu, jehož režie se s velkým entuziasmem a nadšením ujal Martin Frič, měly podtrhnout slovensky mluvené dialogy, napsané Štefanem Letzem a Ivanem Kovačevičem. Etnograf a dokumentarista Karel Plicka pak vybral pro natáčení exteriérů fotograficky ideální místa v okolí Terchové, Jánošíkově údajném rodišti a Levoči. Velký smysl pro zachycení lyrického kouzla krajiny projevil kameraman Ferdinand Pečenka, který společně s Plickou vytěžil maximum z krásy romantické přírody, jež tvoří funkční složku jinak spíše pomalejšího děje. Frič do hlavní role angažoval dosud neznámého Pal'a Bielika, četníka a divadelního ochotníka fairbanksovského typu. Ten se s náročnou rolí vyrovnal vynikajícím způsobem, přesvědčil, že má pro filmové herectví neobyčejný smysl, což prokázal i v pozdější Fričově adaptaci Čapkova románu Hordubalové. Nemělo by se ani zapomínat, že Jánošík patřil k nejúspěšnějším snímkům své doby, na IV. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vzbudil velkou pozornost zejména u zahraniční kritiky. Okolnost, že na této přehlídce, konané v roce 1936, nezískal oficiální cenu, je podmíněna houstnoucí politickou situací v Evropě, kdy fašistické Maďarsko podalo protest proti promítání údajně šovinistického snímku. Pořadatelé jej sice nevyřadili, ale porota mu nemohla přidělit očekávané ocenění a tím jej zcela distancovala od veškerých poct. O tom, že měl Jánošík mezinárodní ohlas svědčí skutečnost, že byl tehdy prodán do dvaatřiceti zemí světa. Úspěch, jakého se dočká jen málokterý film. Pro úplnost dodám, že Jánošíkovy osudy jsou na celuloidovém pásu zachyceny již v němém filmu z roku 1921, kde si titulní postavu zahrál mladý Theodor Pištěk, ve dvoudílné barevné verzi, natočené dřívějším představitelem Jánošíka Pal'o Bielikem a v novém polsko - českém koprodukčním velkofilmu Agnieszky Holland. (13.01.2009)