Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ač je to neuvěřitelné, český montér Lojza Králů, zaměstnanec ČKD, se jednoho dne znenadání stane vladařem exotického Tamánského království. Před dvěma lety, kdy byl na montáži v zahraničí, zachránil v poušti život neznámému starci. Ukáže se, že to byl král Tamánského souostroví. Ten si na smrtelném loži vzpomněl na Lojzu a jmenoval ho svým nástupcem-regentem. Jak se Lojza s touto zapeklitou situací vyrovná? Pomůže mu zdravý selský rozum? Satirická komedie režiséra Martina Friče vznikla podle námětu Jiřího Weisse, pod scénářem byl podepsán Jiří Mucha. Díky jim vznikla zručně realizovaná komedie, u které se diváci i po letech vděčně baví. (Česká televize)

(více)

Recenze (96)

Chřástal 

všechny recenze uživatele

„To víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě, ale dělník v socialistickém státě, to není legrace…“ Začíná se hollywoodským záběrem na chevrolet ztroskotaný v poušti, k němuž se zdáli blíží cizinec na oslu, aby se většinu filmu proháněl Sovák po Praze na pařezu. Podivná věc. Zpočátku je to díky zápletce absurdně zábavné, ale potom se začne točit v kruhu, až je to docela i nuda. Leitmotivem mnoha dialogů je to, jestli může být československý občan králem, v čemž má člověk tendenci hledat od tvůrců filmu (třeba od spisovatele Jiřího Muchy) cosi podvratného, ale jindy zase spíš naopak… Na ministerstvu zahraničí si montér Králů projde byrokratickým kolečkem přehazování odpovědnosti a zatímco později jakási komise doufá, že se to snad samo nějak vyřeší, dotyčný už plánuje, jak v Tamánii jako král zatne tipec Američanům a jejich United Oil a provede revoluci (smíchy mi běhal mráz po zádech), než ho Bohdalka zaskočí dotazem, kde vezme dělnickou třídu. V závěru poznamená, že králové jsou dobří tak do pohádky… A za dva roky natočí Podskalský Bílou paní. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Martin Frič na sklonku kariéry natočil ideologicky rozpolcený snímek, který musel připadat fousatý už dobovému publiku. Šedesátková třídní uvědomělost podávaná prvorepublikovou formou působí totiž nepatřičněji, než je z logiky dobových omezení očekávatelné. Kdyby místo Sováka, Bohdalové a Kopeckého defilovali po nepravděpodobném třesku simulakra socialistické reality se světem absolutních monarchií Nový, Ferbasová a řekněme Hass, možná by film působil nemístně méně. Dokonce jsem zahlédl i nějakou tu prolínačku. Jako roztomilá upomínka časů, z nichž tenhle film do roku 1963 přibyl, projíždí filmem průběžně veterán, který se až do samého závěru snaží Sovákovi střelit Kemr. Jestli koupíte, je jen na vás. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Dobře, že jste tu ameriku nekoupil, ta by vám udělala takovou kádrovou bouli, že by vám nešel zavřít občanský průkaz! '' ---- Král Králů je taková socialistická komedie z uvolněnějších šedesátek, kdy se trochu pomýleně věřilo, že s vůdčím vedením strany je socialismus tím nejlepším, obzvláště když má lidskou tvář... Výhody socialismu nám jsou ve filmu celkem často předkládány i když není to ani tak o cílené propagandě jako spíše o srovnávání třídního uspořádání v království a socialistickém zřízení. V jednom se ale sekli páni filmaři, i u nás se v tom roce 1963 a i později popravovalo. Sama komedie je celkem příjemná a stojí hlavně na skvělých hereckých výkonech tehdejších hereckých elit (dnes co kus, to nesmrtelné jméno..). Sovák, Brodský, Kopecký, Bohdalová, Kemr, Řehoř... Mohl bych prakticky obsat celou složku ,,Hrají:'' u infa k filmu. Řada dialogů je velmi vtipných i ty občasné narážky na byrokracii či na chod toho či onoho. Přeci jen je z filmu cítit duch doby a čerstvější vzduch. Ale aby se moc nedivočilo, vláda má vše pevně v rukou a bude ustanovena komise, která ustanoví komisi, která pojede s králem Králem do Tamánie. Velmi vtipná byla i role české verze (vlastně předverze, zase jsme napřed!) čističe Viktora, jehož heslem je to, že práce musí především bavit a jemuž se moc líbila Praha a její dějiny - Poprava 27 českých pánů, defenestrace, utopení Jana Nepomuckého v pytli... :-)))... Sečteno podtrženo, příjemná záležitost lehce čpící dobou, to se dá ale snadno přejít. Takže dávám 3 povolenky ke vstupou do závodu ČKD a jsem celkem spúokojen. * * * ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Třídně uvědomělý, spolehlivý a praktický montér těžebních zařízení Jiří Sovák je další filmovou postavou, ke které se donesla, pro čtenáře laciné literatury už úplně banální, zpráva o tom, že se má stát králem kdesi v Tramtárii, tedy Tamánii. Když se to však přihodí v socialistické společnosti, vyvstanou tu problémy vskutku nečekané. Na rok 1963 je film už dost odvážnou reflexí odlišných stylů vlád, i když stále pouze v hávu socialismu s lidskou tváří. (Velice odvážná je například věta o neoblíbenosti poprav v Československu.) Přes svůj ne příliš originální a snadno odhadnutelný humor je film díky galerii hereckých výkonů stále kvalitním Fričovým dílem. Za všechny alespoň geniální postavu totálního flegmatika Edy (absolutně zamlklý Vlastimil Brodský), jenž se zmůže pouze na to, aby v pyžamu, pochrupuje, blaženě stočen do klubíčka požvykoval buřta, kterého si právě v náměsíčném stavu přinesl z ledničky. ()

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

Vynikající Jiří Sovák v komedii Martina Friče. Proč by se montér z ČKD nemohl stát králem ? Martin Frič měl šťastnou ruku co se týče obsazení tohoto filmu, který v určitých scénách nabízel i humor skrytý mezi řádky. Např. když si Jiří Sovák musí přimontovat na svého "Pionýra" cedulku CD, nebo když Jiřina Bohdalová odjíždí s Milošem Kopeckým americkým Cadilakem a za nimi sviští Jiří Sovák na pionýru. Korunu celému filmu dává Vlastimil Brodský v roli spícího spolubydlícího. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (19)

  • Jiří Sovák (Lojza Králů) jako zástupce režiséra měl práci na pět dnů, ale stihl to za dva. Dělali jako šrouby. A zbyly jim tak dva dny na výlet – do Sakkary, do Memfisu, k Rudému moři. (Ganglion)
  • V úvodních titulcích je copyright 1962. Natáčení však probíhalo 27. 9. 1962 - 20. 3. 1963. (lausik)
  • Postava pána Pšeničku (Josef Kemr) sa počas celého filmu snaží predať staré auto Lojzovi Králů (Jiří Sovák). V titulkoch a obsahoch je popísaná táto osoba ako Pšenička, majiteľ staré pragovky, ale automobil, ktorý vo filme Pšenička predával, bol Ford Model A Tudor z roku 1928. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama