Joanna

Válka (a v menším i revoluce), to je především drastická a rychlá změna zavedených poměrů. Zatímco mír je stavem, který sice příliš nikomu nevyhovuje, ale je stavidlem prudkých hnutí mysli, sledem klání v provazi obehnaném ringu. Pro vítěze je válka pořádkem, pro poražené chaosem, ve kterém se dospělý člověk (Joanna) jen velmi obtížně orientuje, a děcko (Róza) - jak se má v tomhle vyznat děcko. Filmy z 2. SW jsou v našem tisíciletí stále sofistikovanější, kultivovanější, ztácí se původní černobílost ve prospěch jiných barev a facet, některé jsou zašlé, jiné teprve získávají svůj lesk. V srdci dospělé a děvčete se rodí sympatie, důvěra a láska, přednost však má boj o holé přežití. (29.05.2018)

Tento snímek byl rovněž velmi povedený a musí říct, že na mě udělal opět velmi silný dojem. Ústředními postavami jsou dvě ženy Joanna (v podání výborné Urszuly Grabowske) a židovská holčička Róźa v podání neméně dobré Sary Knothe. Opět se setkáváme s pohnutými osudy lidí za druhé světové války, kdy již v Evropě v plném rozsahu zuřila válka a nacistické nájezdy vůči židovskému obyvatelstvu se rovněž naplno rozhořel. Při jednom takovém nacisté seberou matku malé Rózy, které se ujímá Joanna. Rázem se jí tímto krokem mění život, žije v neustálém strachu z prozrazení, nevraživých sousedů, kteří jsou vůči Joanně nesmírně falešní, zejména pak bytná, která je patrně tou nejodpornější postavou celého filmu. Krizový okamžik nastane ve chvíli, kdy do bytu Joanny poprvé vpadne gestapo, nic poprvé nenajde, avšak důstojník SS se do Joanny zamiluje a navštěvuje ji opakovaně. To již ovšem malou Rozu najde a celé Joaninno snažení je prozrazené. Kupodivu ovšem důstojník Joannu neudá, naopak pomáhá jí i Róže přežít tím, že jí posílá jídlo i léky. Velmi mi tento snímek připomíná film „Musíme si pomáhat“; režiséra Jana Hřebejka, kde ústředním tématem je záchrana židovského mladíka, který utekl z transportu a nyní se ukrývá v bytě manželů Čížkových, které skvěle ztvárnili Bolek Polívka s Annou Šiškovou. Akdyž jsem u toho, tam postava SSckého důstojníka mi velmi připomíná postavu čechoněmeckého kolaboranta Prohasky, který rovněž o židovském utečenci věděl, ale i díky svému postavení pomáhal jemu a manželům Čížkovým přežít v období války. Snímek musím hodnotit jednoznačně kladně, protože byl velmi povedený a poučný a současně velmi věrně a v plné nahotě odhalil charakter lidí v krizových situacích, které za druhé světové války prožívali dnes a denně. Jedni pomáhali, snažili se ochránit druhé, a jiní naopak vesele udávali a kolaborovali s nepřáteli. (19.09.2018)

Druhá světová válka musela přinést podobných příběhů spoustů a ačkoliv je dějová linka vlastně prostá, neubírá jí to nic na síle. Líbil se mi i přístup k postavě esesáckého důstojníka, který byl z mého pohledu poněkud netradiční. Absolutorium pak zaslouží obě herečky. Jak Urszula Grabowska, tak malá Sarah Knothe vtiskly svým postavám opravdovost a společně dotvářely takřka dokonalou válečnou depku, po které zůstává pachuť strašné nespravedlnosti. 85% (04.07.2016)

Poláci ví moc dobře, jak to tehdy chodilo, možná víc než jiné evropské státy a proto jsem byla okamžitě vtažena do válečného období, plného strachu, podezírání, beznaděje a nepochybovala jsem ani na okamžik o tom, že takových žen tam bylo daleko víc, nemluvě o malých dětech. Výborná práce všech zúčastněných, včetně malé Sáry Knothe. Smutek a bolest v očích Joanny, kterou ztvárnila Urzula Grabobowska, byla hmatatelná, to byl skvělý herecký výkon (23.08.2016)

Velmi silný příběh mladé dívky ukrývajíc malou źydowsku dzeiwczynu v neutěšené době, (kdy nelze věřit nikomu, ani svému nejbližšímu okolí) který má smutný konec... Samozřejmě, že po skončení války pravda vyjde (většinou) najevo, bo důkazy v jejím bytě rozhodně budou, ale.... ta bezradnost hlavní protagonistky... Dokážu si představit, že mnozí, kteří za války taktéž ukrývali "říši nepřátelské osoby" měli podobné dilema, zda podstoupit toto těžké břímě za cenu vlastního života, nebo se (jako většina) zachovat nepřítomně, netečně. Nejhorší na tom všem je, že většina těch, kteří nasazovali svůj krk za záchranu něčího života se málokdy dočkali hlubokého uznání. V poválečné euforii mnozí nedocenili statečnost těchto lidí.. A tento film opět ukazuje (velmi věrohodně) , že jen opravdu "silný" člověk toto "břímě" dokázal unést (ač... v tomto případě to nakonec pod psychickou tíhou (a neštastnou shodou náhod) to nakonec dopadlo špatně. Film sledován v původním znění bez titulků (nebylo jich třeba a "francouzské" pasáže nebyly pro změnu podstatné ;-)) (10.02.2014)