Režie:
Martin FričKamera:
Václav VíchHudba:
Pavel HaasHrají:
Hugo Haas, Ema Pechová, Adina Mandlová, Otto Rubík, Antonín Novotný, Bedřich Veverka, František Kreuzmann st., Ferdinand Hart, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
On, doktor filozofie Alois Pech, je neprůbojný a nesamostatný maminčin mazlíček, který pracuje jako vězeňský knihovník. Ona, Marcela Johnová, je sebevědomá, energická a úspěšná dívka z vyšší společnosti. Zatímco ona žije ve velkém světě, obklopena přepychem a ctiteli, on poklidným, skromným životem se svou starostlivou maminkou. Seznámí je zcela náhodný noční telefonát, který z Marcellina bytu vytočí jeden z jejích hostů. Přestože je pro ni mile neohrabaný muž především zábavným zpestřením života plného radovánek, Alois se do dívky zamiluje a začne vyhledávat příležitosti k dalším setkáním. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Tento Haasův film jsem velmi dlouho podceňoval. Připadal mi oproti živým crazy-komediím Život je pes a Ať žije nebožtík dost utahaný. Až při náhodném a nechtěném sledování jsem dodatečně objevil všechny jeho kvality. Je zde mnohem více sarkasmu, vtipu a ironie, než kde jinde. Příběh sám o sobě je stěží uvěřitelný, ale vytváří podklad pro řadu nezapomenutelných situací. Nejlepší jsou scény s maminkou, se zlodějem, který si přišel říct o výpomoc, a se sousedem, který si přišel zatelefonovat. Dostatek prostoru je i pro figurky Trégla, Neumanna, Kreuzmanna aj. Pouze postavy Marcelliných přátel včetně snoubence v podání Otty Rubíka působí značně ochotnicky. Naprosto ojedinělým zjevem je pak Ema Pechová coby mazlíčkova maminka. Škoda, že jen jednou. Jako představitelka maminek by představovala specifický a originální typ. ()
Upraveno v květnu 2020. Mazlíček je klaunskou taškařicí se zřetelně hřejivou stopou klaunova laskavého vnitřního světa. Jde víceméně o sled grotesek, pro vítěze je odměnou pohárek opětované lásky. Mazlíček je provolávání úcty láskyplnosti starostlivých maminek, aneb jak se zakřiknutý, ostýchavý a dobrosrdečný mladík stane po poznání povznášejícího pocitu zamilování pravým, rozhodným mužem, který se již nemíní pro svou ušlechtilost nechat nadále společností jen zneužívat. Martin Frič využil faktor roztomilosti a všeobecné popularity dobrotivého klauna, společně tu předložili grotesku s láskou a poselstvím dobra. Hvězdou grotesky je Alois Pech (velmi příjemný Hugo Haas), doktor filozofie, vězeňský knihovník, autor filozofického románu, nočnímu hlasu zloděje za měsíčního úplňku poslušný náměsíčník a nesportovní mužík s dobráckou podstatou duše. Letmá zlomyslnost vyvolala múzu lásky, jen pro ni chce být slyšen a respektován. Lidskost nemusí být jen zdrojem zneužívání s tím mdlým následkem plachého pohledu. Důležitou postavou je Aloisova maminka (velmi příjemná Ema Pechová), milující a velmi starostlivá žena, pro kterou je na prvním místě pouze její synáček, o něj pečuje se stejnou vytrvalostí i v dospělosti. Mateřská a synovská láska, vzor krásy. Výraznou postavou je také Marcella Johnová (zajímavá Adina Mandlová), mladá moderní dívka z dobrých poměrů. I mnohé a bujné večírky pro zlatou mládež pořádající hokejová brankářka může zatoužit po hloubce ve vztahu a vzdát se atraktivní krásy povrchu. Z dalších rolí: sebevědomý snoubenec Marcelly z obdobně dobrých poměrů Eddy (Otto Rubík), rozjařený pijan z večírků a náhodný spouštěč krkolomného běhu lásky (Bedřich Veverka), soused se zapomenutým dluhem Pospíšil (František Kreuzmann st.), sedminásobný vrah a obří vězeň č. 69 (Ferdinand Hart), bázlivě tichý, z pohodlí nesamostatný a z vězení právě propuštěný zloděj Suček (Stanislav Neumann), obezřetnější hlavní vězeňský dozorce (Jaroslav Marvan), či na telefonický hovor z Plzně několik dní čekající soused (Václav Trégl). Mazlíček je groteskním pásmem roztržitého a mírně nešikovného klauna, jehož vnitřní svět přetéká láskou a ušlechtilostí. Příjemně hřejivé filmové dílko. ()
Čekala jsem asi trošku jiný příběh než jsem nakonec viděla, takže jsem trošku zklamaná. Malinko mě mrzí, že si čeští tvůrci dříve nepohrávali více s pointou příběhu. I když je krásné, že film není tak dlouhý, tak mi tam dosti chybí to, co vídáme v dnešních filmech - napětí, gradace, větší romance - ale byla jiná doba. ()
***** za scénu: "Ále, co budu zpívat." (!!!). Frič tu odhaluje filmvové postupy, jimiž režiséři tvoří přechody mezi hranou částí filmu a jeho zpívanou vložkou. Mám podezření, že sem chtěl původně Frič opravdu píseň vložit a pak z toho na poslední chvíli z nějakého důvodu sešlo. Homur této scény mi totiž sedne tak do naší postmoderní doby, ale připadá mi neuvěřitelný ve 30.letech. ()
Velmi prostá klasická komedie o doktoru filosofie (spolehlivě roztomilý Hugo Haas), který je maminčin mazlíčkem i ve zralém věku a jen díky tomu, že se zamiluje do krásné Adiny Mandlové, dokáže do svého života protlačit i zcela nové prvky a hlavně se alespoň trochu osamostatnit. Z dnešního pohledu naprosto nepochopitelná až vytáčející starost maminky o svého jediného synáčka mně už někdy lezla krkem, ale protože mám slabost pro tyto staré černobílé snímky, dávám lepší 3 hvězdy. Ale jde spíše o podprůměr tehdejší tvorby. ()
Galerie (2)
Photo © Národní filmový archiv
Zajímavosti (1)
- Brněnská divadelní herečka Ema Pechová, ve filmu maminka Hugo Haase (dr. Pech), byla ve skutečnosti matkou herce Ladislava Peška. Zároveň to byla její jediná filmová role. (Karlos80)
Reklama