Mazlíček

Kolik je ve vztahu matky a syna krásného, hřejivého, objímajícího, ale také komického a někdy i nezdravého. Velké téma, které zlákalo už mnoho tvůrců. A také Hugo Haase. Námět a scénář tohoto filmu, v němž bylo mnoho autobiografického, vznikal ve spolupráci s přítelem z nejvěrnějších, režisérem Macem Fričem. Haasova matka tehdy umírala na rakovinu a všichni zúčastnění se proto snažili rozptýlit její poslední chvilky tímto veselým filmem. Haasovy komické schopnosti dostaly spoluprací s Fričem nový, grotesknější a herecky výraznější náboj, který značně převyšoval drobnokresbu předešlých komických postav. Možná to bylo způsobeno také tím, že "maminčin mazlíček" pracuje jako vězeňský knihovník a žije tedy vedle spořádaného civilního života i ve zcela protilehlém, nám většinou neznámém absurdním světě, kde však přímočará facka někdy dokáže vyřešit víc než složité vysvětlování. A protože tehdy Haas nemohl existovat bez Adiny Mandlové, objevila se i ona v tomto navýsost roztomilém filmu – v roli moderní dívky ze zámožné rodiny, která kromě osobních půvabů vyniká sportovními výkony. Sedminásobný vrah, dotěrný soused, starostlivá maminka, žárlivý snoubenec, to všechno – společně s Haasovými ironickými průpovídkami, zámlkami a nepředstíranou bezbranností – vytváří z tohoto neprávem přehlíženého filmu svěží, vskutku nadčasové dílo, jehož lesk zvyšují ještě živé melodie Haasova bratra Pavla, talentovaného hudebního skladatele, který se stal jednou z tragických obětí nacistické perzekuce, a moderně nasnímané interiéry i exteriéry, včetně dnes již neexistujícího zimního stadionu na Štvanici. A Hugo Haas? Neodolatelný, jako vždycky. Jaký pěstuju sport? Jezdím na zadní plošině bez držení. (03.10.2008)

Komiku Hugo Haase jsem si postupem času oblíbil, i když se v mnoha filmech Haas celkem nenápaditě opakuje. V tomhle filmu zatím Hugo jen chytá formu, blýská se na časy, ale ty pravé pecky mají teprve přijít. První půlka Mazlíčka je ve znamení očekávání....druhá naštěstí není ve znamení zklamání, a děj chytá druhý dech. Z hlubokého průměru se nám závěr zvedá až na dost dobrou veselohru, přesto nevyrovnanost nelze pominout. Adina s Hugem ovšem fungují skvěle. Hláška filmu:" Pane doktore, ten sedminásobnej vrah si jde pro knížku!!!"....70% (29.12.2011)

„Jaký pěstuju sport? Jezdím na zadní plošině bez držení.“ Narodit se 29. února není výhra. To se pak z člověka může stát dobrosrdečný, ale také nesmělý a nepraktický mamánek…Navzdory zdejšímu hodnocení jsem se překvapivě hodně pobavil. Haas (chodící se dívat na vlaky a odmítající zpívat) by to sice utáhl sám, ale tady má k ruce i několik schopných spoluhráčů, ať už maminku Pechové, která si musí na políbení svého drobečka vylézt na stoličku a budí ho z tvrdého spánku kvůli zapomenutému prášku na spaní, sedminásobného, přecitlivého Hartova vraha (kdyby kvůli „hloupé“ milosti sebrali husičku, knedlíky, zelí a jednu „tvrdou“ před nosem mně, řádil bych víc!), šeptajícího Neumannova zloděje („Tak! A nebudeme o tom mluvit.“), v cizí posteli spícího telefonistu Trégla a nakonec Mandlovou, která sice nesrší vtipem, ovšem jako hokejová brankářka v akci září! Pasáže z večírku jsou trochu nuda a náměsíčné scény podivné, ale jinak spokojenost a solidní 4* navrch. „Tak co, budeme mlčet?!“ - „No…mně by se to moc hodilo.“ (27.10.2019)

Jeden z prvních kusů, ve kterém Haas hrál s Mandlovou, začátek spolupráce, která byla hodně podobná a zároveň v mnohém tolik jiná - on je nesmělý, nebo něčím hendikepovaný, ona krásná a ze začátku nedostupná, takže se do ní hned zamiluje a dělá vše pro to, aby dostupná byla. Mnohé staré filmy z předválečné éry stárnou, jiné jen málo, a to je přesně případ těch Haasových. Já, jako punner, si užívám hlavně jeho brilantní slovní komiku - a vzhledem k tomu, že některé vtipy jsou řečeny jakoby mimochodem, vyplatí se dobře poslouchat. Vše samozřejmě korunují Fričovy režijní nápady, situace, které připomínají němou grotesku a také scény, které reflektují i ostatní Haasovy snímky a tím pomrkávají i na diváka. A, CO BUDU ZPÍVAT! (18.01.2024)

Upraveno v květnu 2020. Mazlíček je klaunskou taškařicí se zřetelně hřejivou stopou klaunova laskavého vnitřního světa. Jde víceméně o sled grotesek, pro vítěze je odměnou pohárek opětované lásky. Mazlíček je provolávání úcty láskyplnosti starostlivých maminek, aneb jak se zakřiknutý, ostýchavý a dobrosrdečný mladík stane po poznání povznášejícího pocitu zamilování pravým, rozhodným mužem, který se již nemíní pro svou ušlechtilost nechat nadále společností jen zneužívat. Martin Frič využil faktor roztomilosti a všeobecné popularity dobrotivého klauna, společně tu předložili grotesku s láskou a poselstvím dobra. Hvězdou grotesky je Alois Pech (velmi příjemný Hugo Haas), doktor filozofie, vězeňský knihovník, autor filozofického románu, nočnímu hlasu zloděje za měsíčního úplňku poslušný náměsíčník a nesportovní mužík s dobráckou podstatou duše. Letmá zlomyslnost vyvolala múzu lásky, jen pro ni chce být slyšen a respektován. Lidskost nemusí být jen zdrojem zneužívání s tím mdlým následkem plachého pohledu. Důležitou postavou je Aloisova maminka (velmi příjemná Ema Pechová), milující a velmi starostlivá žena, pro kterou je na prvním místě pouze její synáček, o něj pečuje se stejnou vytrvalostí i v dospělosti. Mateřská a synovská láska, vzor krásy. Výraznou postavou je také Marcella Johnová (zajímavá Adina Mandlová), mladá moderní dívka z dobrých poměrů. I mnohé a bujné večírky pro zlatou mládež pořádající hokejová brankářka může zatoužit po hloubce ve vztahu a vzdát se atraktivní krásy povrchu. Z dalších rolí: sebevědomý snoubenec Marcelly z obdobně dobrých poměrů Eddy (Otto Rubík), rozjařený pijan z večírků a náhodný spouštěč krkolomného běhu lásky (Bedřich Veverka), soused se zapomenutým dluhem Pospíšil (František Kreuzmann st.), sedminásobný vrah a obří vězeň č. 69 (Ferdinand Hart), bázlivě tichý, z pohodlí nesamostatný a z vězení právě propuštěný zloděj Suček (Stanislav Neumann), obezřetnější hlavní vězeňský dozorce (Jaroslav Marvan), či na telefonický hovor z Plzně několik dní čekající soused (Václav Trégl). Mazlíček je groteskním pásmem roztržitého a mírně nešikovného klauna, jehož vnitřní svět přetéká láskou a ušlechtilostí. Příjemně hřejivé filmové dílko. (17.04.2011)