Odysseus

Celý seriál jsem dokoukal s největší obtíží. Tohle je opravdu slabé slaboučké pojetí. Dokud se Odysseus nevrátí, což jsou tak 3 nebo 4 epizody, tak je to jedna velká opakující se nuda. "Penelopo, musíš si mě vzít a já se stanu králem, bo Odysseus už je pod drnem." "Nevemu, nevemu, ty si prase, počkáme si na Odyssea až se vrátí." Druhý den stejná scéna a další zase a tak dále a tak dále. Až se konečně milý panovník vrátí. Události se konečně dávají do pohybu a v seriálu se začíná něco dít. I tak ale velmi vázne scénář. To je totiž velké dilema všech historických filmů a seriálů. Udělat zajímavý dramatický scénář, ale pominout fakt, že takto se v té době asi nemluvilo? Nebo napsat scénář trochu nudnější, ale za to přesný odkaz tehdejší mluvy? Ve Spartakovi to například vyřešili prvním případem. Zde tím druhým. A hned je vidět rozdíl. Spartakus je seriál velmi sledovaný a mnohem zajímavější. Tady je to spíše scénář profesorky přesný, za to však nezáživnější. Mě teda nepřesvědčili ani lokace, tedy jedna pláž, jeden kopec se třemi stromy a pak pokus o repliku paláce. Nevím jaké náklady byly na seriál potřeba, mě ale přišlo, jako by se snažili filmaři co nejvíc ušetřit. A je to poznat. Jak jsem říkal na začátku. Tohle je jako by jste čekali, že když si objednáte čaj s rumem, dostanete čaj s rumem. Ale vy dostali jen ten čaj. (01.02.2016)

Nezdálo se mi to tak děsný, jak tady někteří píší a hodnotí. Je pravda, že i já už jsem zhlédla lépe zpracované starořecké příběhy, ale přesto po čtyřech viděných dílech, dávám tři hvězdičky - takový lepší průměr; jednak je to tv-seriál a jednak to z italské provenience patří k tomu lepšímu, co jsem dosud viděla. Do závěru čtvrtého dílu jsem si myslela, že to bude takové "Čekání na Godota" a že se tam Odysseus vůbec neobjeví. Ale sláva, konečně jsme se nejchytřejšího z Řeků (bez něj dodnes Meneláos, Achilleus aspol. dosud obléhají Tróju) dočkali...Ithaka s Penelope, stále čekající a odolávající ženichům byla trochu nudná a nezachránila to ani klasická krása prince Télemacha, jemuž zjevně chybělo mužské vedení. A tak jsem nabyla pocitu, že se ve starým Řecku pořád jen souložilo a to různě mezi sebou, inu starověký Řecko.. Ani po zhlédnutí celého seriálu nakonec nedojde k velké změně ani komentáře ani počtu hvězdiček (více a podrobněji k tomu v mém Deníčku (příspěvek ze dne 3.9.2014)), protože mě z celého seriálu nejvíce zaujal vzhled prince Télemacha, a to na více jak na tři hvězdičky nestačí ani mně... (04.08.2014)

Ithaka je chudý ostrov - oděvy, kulisy. Nikdo není úžasný bájný hrdina nebo padouch, všichni jsou jen lidé. Odysseus se vrátil vyčerpaný, osamnělý a evidentně zrazený. Je znechucený situací, podezřívavý, a tvrdý i ke svým blízkým. Tak bych si Odyssea po 20ti letch - v civilním pojetí - představovala. Dívám se až od 4. dílu a rozhodně chci vidět další. Po 8. dílu: cca od 5 dílu to s původní bájí nemá nic společného. Přesto vás příběh může zajímat, jen název měl být jiný. Tempo střední, krve a mrtvých dosti. Po 12 dílu: Pokud máte rádi příběhy o cti, zradě, statečnosti, sebeobětování i lásce, dívejte se až do konce! (21.07.2014)

Netradiční rámec pojetí v inscenačním stylu je možná méně působivý, ani neoplývá velkou výpravou či komparsními scénami, nicméně to je jen drobná vada na kráse, která mi nevadila. Netřeba asi dodávat, že nakolik je osud existence ithackého krále Odyssea zachycen alespoň částečně pravdivě, se můžeme jen dohadovat. Protože jeho existence je obestřena dohady. Takže jde spíše o umně natočený fiktivní příběh. Z mého pohledu to není zas až tak úplně špatný. Obzvláště v době, kdy je divák stále bombardován přehlídkou bizarních pohádkových bytostí a mimochodem dnes tak módních seriálů či heroických filmů fantasy. Což může být pro někoho méně sympatické. A ještě dodám, naprosto nádherná hudba. (08.08.2014)

Odysseus předstírající šílenství, Odysseus jakou autor nejznámější válečné lsti a Odysseus na své dobrodružné plavbě. Na to všechno zapomeňte. Děj se odehrává výhradně na Ithace. Nejprve krátce před Odysseovým návratem, kdy je královna Penelopé pod tlakem tamní šlechty, která po ní žádá, aby si zvolila manžela a navrátila tak zemi vládu a s ní i prosperitu. Po Odysseově návratu se zdá, že vše se vrátí ke starým pořádkům, ale muž, jenž před tažením na Tróju opustil domov byl jiným Odyssem než ten, co se vrátil. Stává se z něj tyran a autokrat, chová se krutě nejen ke svým někdejším přátelům, ale často i ke své rodině. Navíc příbuzní obětí jeho zvůle si žádají odplatu a Ithaka tak upadá do série intrik a ozbrojených střetů. Námět mě víc než potěšil. Odyssea je asi nejznámější řecká báje a známe jí ze všech stran, takže přijít v tomto případě s něčím neotřelým se vlastně ani nedá. O to víc působí svěžeji příběh, který se soustředí více na Télemacha, Penelopé či Mentóra a na dění na Ithace. Scénář tedy výborný a výborně byly napsané i postavy a s menšími výhradamy jsem neměl problém ani s kostýmy. Jenže bohužel francouzské historické tvorbě už odzvonilo a Giusti to jen dokazuje. Je to možná dobrý scénárista, ale o to mizernější režisér. Jeho vyprávění po většinu času nudí, každý díl působí jako uměle natahovaný a celkové pojetí osciluje mezi komorním zpracováním a výpravným seriálem, ale ve výsledku není ani jedním. Nešťastnou ruku měl i při volbě herců, pokud nepočítám Caterinu Murino a představitele Mentóra. Především Télemachos, de facto titulní postava celého seriálu, byl naprosto příšerný. Po prvních třech dílech, kdy jsem si ještě říkal, že se to snad nějak rozjede, na mě začala padat čím dál tím větší deka a nakonec zvítězil pocit totálně promarněné příležitosti. Obrovská škoda. 30% (17.04.2014)