Momo e no tegami
-
ももへの手紙
(Japonsko) -
Letter to Momo, A
Animovaný / Drama / Fantasy / Komedie
Japonsko, 2011, 120 min
Režie:
Hiroyuki OkiuraHrají:
Kōichi YamaderaObsah
-
Po smrti otce se třináctiletá dívka Momo přestěhuje z Tokia do domu své matky na vzdáleném ostrově Shio. V novém prostředí se necítí dobře, ale ještě víc ji trápí nedokončený dopis od otce, který má pouze dvě slova: „Drahá Momo". Dívka se snaží pochopit, co jí chtěl otec sdělit. Mezitím se na jindy poklidném ostrově začnou dít podivné věci. Z podkroví domu se ozývají zvláštní zvuky a Momo se vydá na průzkum. Seznámí se se skupinou skřítků a pomalu začíná chápat, jak strohý dopis souvisí se záhadnými událostmi a s jejím příchodem na ostrov Shio. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
JFL
Po dvanácti letch od nezapomenutelné melancholické romance z distopického světa "Jin-Roh: The Wolf Brigade" se animátor Hirojuki Okura vrací na post režiséra se snímkem, který s předchozím má pramálo společného, ale buduje režisérův statut filmaře zaměřeného na kvalitní a netuctové scénáře. Znalce japonské animace na rozdíl od konzervativních euroamerických rodičů nikterak nezaskočí fakt, že se jedná o film z dětského prostředí, který se věnuje smrti, nicméně těžko bychom hledali jiný snímek, kde jsou motivy dětství, potažmo dětského filmu a melancholie nad smrtí někoho blízkého natolik rovnocenné a především dokonale skloubené. "Dopis pro Momo" se zaměřuje na dospívající dívku, která se v prostředí matčiny rodné vesnice na odlehlém ostrově vyrovnává smrtí svého otce. Současně tak čelí vízvám nového kolektivu a cizího prostředí, ale také tíhou a zármutkem tváří v tvář smti. Obojí spolu s motivem bizarní přízemnosti venkovské usedlosti pro dívku z města ja pak materializováno v postavě tří nevyzpytatelných šintoistických bůžků, kteří dle pověr mají na Momo a její matku dohlédnout v mezičase, než se duše otce/manžela dostane do nebe a bude je před nepřízní světa chránit sama. Neodbytnost a iritující nemotornost bytostí, které vidí pouze Momo, jednak slouží jako slapstickový prostředek, ale současně permanentně zpřítomňuje problémy, kterým hrdinka čelí. Její proměňující se vztah k nim pak značí také postupné přijetí a vyrovnávání se s problémy, kterým čelí. Výsledek tak představuje i na anime nevídaně košatý, ale současně konzistentní a podnětný mix motivů a stylů, který připomíná úsměvné "slice of life" tituly ze Studia Ghibli, ale současně je kombinuje s fantasknem a melancholií.(11.3.2012)