Meteora

Zatiaľ čo sa Spiros v P.V.C.-1 moc so strihmi nekamarátil, tu už nejaké sú, ale radšej dôraz vkladá do dlhých statických záberov. Tie sa pokúšajú o nihilistický štýl, a tak na divákovi pretrváva dokonalé psychické napätie. Z môjho pohľadu čast animovaných záberov bol dosť risk, vyšiel tak napoly...Ale rozhodne technika animácie sa moc cení, preto sa mi tento komponent zapáčil. Vizuál filmu najviac rozoberá celý príbeh, i keď väčšina scén je ľahko zabudnuteľných, činí tak film z ktorého sa vytvára krásny ucelený vnútorný dojem. Koreň môjho hodnotenia však vzrástol na metafyzických panoramatických zobrazovaniach okolia kláštorov, krvácanie Krista či brutálnu porážku dobytku, ktorá sa snímaním kamery úplne vymkla celej statívovej schéme nakrúcania tohto diela. Film nad ktorým som ešte dlhú dobu rozmýšľal si cením piatimi hviezdami. Teším sa na ďalšie umelecké filmy od talentovaného gréckeho režiséra. (18.06.2013)

Mrkněte na galerii. Hned první obrázek vám odpoví na případnou otázku, proč? Protože tohle místo je hodně známé, a vizuálně funguje. Žádnou akční podívanou ani drama ale nečekejte! Popáleniny prvního stupně: služebnice boží myslí na onanii ___ Dole pod skalami pasáčci ovcí dojí nebo připravují pečínku, starý postevník na do krve sedřených kolenou pomalu lozí k jeskyni, nahoře v klášterech zapalují svíčky. Popáleniny druhého stupně: Urania už si šáhla___ Romantický oběd pod stromem, letmé doteky a vzepětí vášně. Urania s pálením vlastní ruky přestala, protože jinak by už měla nekrózu až někde u ramene. Jestli čekáte na kopulaci mezi jeptiškou a mnichem, dočkáte se! Kontroverzní téma, skvělé exteriéry (zajímalo by mě, kde a jak se to natáčelo, protože asi bych se s tímhle tématem bál církevní odvety), animované pasáže (možná na pomoc tomu, co natočit nešlo) nevadí, ale ani nad nimi nijak nejásám. Šílená nuda, ale také zajímavý pohled do života lidí, kteří ztrácejí čas modlením a křižováním se. Rozuzlení stejně jako odvaze k námětu tleskám, místy hodně dokumentární, až jako by se zdálo, že některé záběry byly točené skrytou kamerou (ale rozhodně tomu tak není, to by technicky nedopadlo takhle). (07.01.2017)

Meteora sú tiché grécke miesta na skalnatých bralách a miesta koncentrovanej pokory, kde ľudia hľadajú a uspokojujú najmä spirituálne potreby. Škála ľudských potrieb je však veľmi široká. Ľudia sú len ľuďmi a na povrch sa, v stave tej najvyššej oddanosti Bohu, derú aj potreby emocionálne, pudové, živočíšne a ľudské. Najmä keď stretnete človeka, ktorý Vás očarí tak, že sa erotické túžby vymačkajú na maximum. Sexuálne túžby v prostredí kláštora a zasvätenia Bohu je určite neľahké integrovať a práve o tom je film Meteora. O láske zakázanej. O túžbach, ktoré v kontexte odriekania pokušeniu a vyhýbania sa hriechu obmedzujú prežívanie a generujú pocit zúfalstva. Na protipóle je predsa sloboda, ktorá sa spája s uvoľnením a príjemnými pocitmi. Veľmi sa mi páčili najmä animované pasáže, ktoré vyvažovali slabšie hrané časti filmu. Nemôžem si pomôcť, ale kulisy vytvárali dojem, akoby sa nikdy film neodohrával v Meteorách. Bola som tam, osobne som zažila ich atmosféru a s poľutovaním konštatujem, že kamere sa nepodarilo sprostredkovať tú pravú atmosféru tak čarokrásneho prostredia. Záver bol veľmi fajn. I napriek vnútorným konfliktom a bojom sú hlavní hrdinovia o niečo „bohatší“ , voľní a slobodní, spokojní a oddaní Bohu. (24.10.2020)

Sex mezi mnichem a jeptiškou je správný a jistě Bohem požehnaný, áno, děti? Navzdory všemu, co pravoslaví učí, navzdory dvěma tisícům let jiného názoru, bo teď je nová doba, jako okopírovaná z rozkladu říše Římské, kdy se dá okecat jakákoliv špatnost. Stačí to hezky nasvítit, vybrat hezké, artové a dlouhé záběry, dát meditativní hudbu, sem tam záběr na kellu nebo ikony či přírodu, a po duchovnu pražící diváctvo, které tvrdí opak, jakože duchovno nehledá, bude nadšeno. Ten film absolutně nic nechápe z pravoslaví, z mystiky, duchovního života, jen razí pořád tu fyzickou lásku, aniž by cokoliv, o čem vypráví, chápal, a Meteoru, kláštery a ikony si bere jen jako rukojmí své zvrácené postmoderní a liberálně demokratické myšlenky. Fuj, řekl by Nero Wolfe. (11.11.2022)

Pod spalujícím sluncem a se spoustou skupinek turistů na dohled, se kláštery na vrcholcích slepencových skal jeví jako bez života. Občas ale i tam dojde k něčemu, čemu se říká příběh. Mladý Spiros Stathoulopoulos nám ukazuje jeden z mála možných. Nepodává nám to příliš vlídně, mnoho vlídného se tam za téměř tisíc let sotva co stalo. Nicméně mám pocit, že to tam dnes může chodit bez turistů nějak tak, jak to režisér zobrazil; s pastýři koz, asketou, flétnistou a mniškou putující prostorem. Přesto, že sem dosud nedorazil vynález kadkostroje, ďábel už tu má svoje nástrahy dokonale propracované (viz animovaná část). Na rozdíl od mnohých si myslím, že film svoji atmosféru měl, ta turistická je falešná. (24.04.2023)