Nádherné bytosti

Zvláštny žánrový hybrid, pri ktorom som si netrúfal odhadovať, k čomu sa to každých 5 minút bude prikláňať (Burton, seriózna teen love story, paródia, historizujúca dráma). Očakával som priemer a dostal som ho, a tak ma mali možnosť potešiť maličkosti, ktorých bolo dosť (hlavná dvojica, príbeh, parodické vykreslenie malomestského kresťanstva, dialógy a Irons). (16.02.2013)

Naprostá pecka. Do poslední chvíle před začátkem projekce jsem neměl tucha, o čem tenhle film je, kdo ho natočil, kdo v něm hraje a o co tam půjde. Přesně jak to mám rád - dostal jsem v práci dva lupeny a vydal se do kina natěšen a nekontaminován cizími názory z vyčtených recenzí odevšad možně. Už po prvních záběrech bylo jasno, že tohle bude můj cup of tea. Supr obsazení, hromada srandy, podařené triky, kamera i celkový vizuál. Film je slabší pouze v takových těch otravných užvaněných sekvencích, kde se vykládá o tom, jak jsou lidi zkažení a kdesi cosi. Nejlepší stránkou filmu je ovšem hudba a obecně nakládání se zvukem - tenhle biják naprosto dokonale pracuje s tím, jaká hudba se kam hodí a hlavně jak má být nahlas (kdy to chce ubrat a kdy naopak přidat). Kupříkladu scéna, v níž Emmy Rossum na hřišti vystoupí z auta a kráčí ke kameře, je díky použité hudbě kurevsky dokonalá a omdléval jsem u ní blahem. Chci soundtrack tohohle báječnýho bijáku a chci ho hned teď! (18.02.2013)

Ó můj bože, takovou spoustu času jsem promhrala studováním Twilightu, Hunger Games a přidružených podniků, když jsem ve skutečnosti hledala tohle! Přivedl mě sem fakt, že soundtrack dělal Dhani Harrison, takže žádný kontext a očekávání ohledně povahy příběhu - a ejhle, nadpřirozená fikce pro dospívající mládež otagovaná slovy "láska, čarodějnice, prokletí, čarodějové, zlo", kde postavy nejsou modelové a je možno se s nimi ztotožnit, vychází ze zajímavého detailního prostředí, které všemu dodává vlastní chuť, a pronásleduje (pursue) opravdové a magické životní hodnoty. Formálně film žádné prahy nepřekračuje. V návaznosti některých scén a vůbec dramaturgii jsou taky nějaké skoky/schody, které nevypadají jako záměr, i když se tak tváří, ale jsou spíše nezvládnuté. Ale tematicky to mají v pořádku, včetně toho reverendova kázání. Vizuálně vypadá tak, jako když si patnáctiletý člověk začne sám kreslit a ještě neví ani o existenci expresionismu, ale aspoň jsou všechny domy porostlé schnoucími vistáriemi. Řemeslně nijak nevybočuje a asi těžko by ho člověk v záplavě dalších identifikoval, ale alespoň nemá svoje diváky za idioty, což velmi oceňuji. A také oplývá docela temným smyslem pro humor a umí být i docela autenticky děsivý, což je velmi osvěžující. (Když to napíšu takhle, zní to velmi akademicky - skutečnost je taková, že jsem během promítání pobíhala po pokoji, zalykala se náhlými pocity štěstí a vřískala "to je skvělý, to je skvělý".) Tam, kde ostatní alchymisté tohoto žánru pořádají opulentní bitvy o osud celého světa čítající myriády vojáků plastových modelů a modelek bez osobností na pozadí fantastických kýčovitých exteriérů se zdejší tvůrci drží hesla, že v jednoduchosti je síla. Estetika Nádherných bytostí vychází z romantismu (toho opravdického rozervaného ve zříceninách) a gotického románu. Bledá dívka v černém s vlasy vlajícími v bouři - odlehlý dům v pralese na kopci, kde se dějí zázraky - síla přírody pomáhá proti ignorantům většinové společnosti. Není to nic, co bychom "ještě nikdy v životě neviděli", ale je to pokorné a dospělé (a taky pěkně padlé na hlavu - v tom nejpozitivnějším slova smyslu). A takový skvělý pár mladých milenců, ó bóže, první pořádné intimčo a udeří tam blesk a hoří cedule poslední záchrany. A já nevím, jak vy, ale už jsem se naučila i oceňovat, že když v tomto filmu někdo zmokne, tak v následující scéně je pravdu zelený a zplihlý a nenalíčený, což už je v dnešní době kvalita, kterou bys sotva pohledal. (-"I said get away from my boyfriend, you witch!") "Our words, our language cannot explain all that there is." (21.09.2014)

Ačkoliv jsem knihu ještě nedočetla, považuji se za fanouška, tudíž jsem byla zvědavá, jak se s tím filmaři poperou. Jen samotné obsazení mi zavánělo průšvihem, protože herci prostě nevypadají jako jejich postavy. Nebo alespoň většina z nich. Navíc většina z nich neznámých, moc zkušeností taky nemohli mít, když přistoupili k projektu. Další věc, která mě slušně vyděsila, byla reklamní kampaň "Twilight sága skončila, ale přichází nová: Nádherné bytosti". Předpokládám, že fanoušci knihy sdílí nebo sdíleli mé zděšení, ale nakonec není čeho se bát. Je sice spousta věcí, které předělali, ale to se stává - přeci jen, kniha má 500 stran, zatímco scénář jen takových 100. Stejně jako u knihy se o romantiku bát nemusíte, ale podanou vcelku svižně a s humorem. Přiznávám, že začátek byl dosti zkratkovitý, pro naprosté neznalce možná až nepochopitelný, ale jsem si jistá, že se za asistence s někým znalým s tímto problémem hravě poperete. Pak mám ještě výtku na hlavního představitele - sice jsem tu četla, že prý byl vážně dobrý, ale mě tam prostě nesedí. Obsadit ho na středoškoláka byl prostě špatný nápad. Zatímco taková Emmy Rossum se podobně jako Emma Thompson ve své roli vyžívala a Thomas Mann nevypadá jako ztracený případ. Podle mě celkově zpracované podobně jako Hunger Games - někteří fanoušci budou nadšení, jiní budou spokojení, ale jen hrstka bude nadávat. Ale narozdíl od Hunger Games, u Nádherných bytostí se po nějaké době znovushlédnutí nebudu bránit :) (14.02.2013)