Vzorec náhody
2:22
2:22
Režie:
Paul CurrieKamera:
David EggbyHrají:
Michiel Huisman, Teresa Palmer, Sam Reid, Simone Kessell, John Waters, Maeve Dermody, Kerry Armstrong, Michael-Anthony Taylor, Mitchell Butel, Remy Hii (více)Obsahy(3)
Letecký dispečer má podivné vidiny, které málem způsobí havárii. Ocitá se tak na měsíc mimo službu, než se incident vyšetří. A protože má hodně času, začne si všímat zdánlivě nevinných maličkostí. Každý den vídá ty samé lidi na stejných místech ve stejný okamžik... Letový dispečer Dylan Branson má jednoho dne ve své práci podivné vidění, které ho doslova paralyzuje, a pomalu způsobí katastrofální srážku dvou letadel. Dylanovi se totiž jako by na okamžik zastavil čas. Díky svým zkušenostem sice dokáže srážce zabránit, nicméně je na několik měsíců postaven mimo službu. Večer Dylan navštíví artistické představení, na které dostal lístky od své bývalé přítelkyně. A právě tam se seznámí s velmi zajímavou mladou ženou, Sárou Bartonovou. Ke svému úžasu zjistí, že právě Sára byla v jednom z letadel, která se kvůli jeho indispozici pomalu srazila. Oba mladí lidé jsou si sympatičtí, a tak spolu začnou chodit. Brzy také zjistí, že mají oba ve stejný den narozeniny. Jenže tím ideální stav končí, Dylan má opět své vidiny, ve kterých se mu neustále opakuje a přehrává vražda na velkém nádraží Grand Central Terminal. Vše se umocní ještě ve chvíli, kdy Dylan prožije autonehodu v taxíku přímo před tímto nádražím. Další den ráno začne Dylan své vidiny doslova analyzovat. Sára, která pracuje ve zdejší galerii, právě připravuje velkou vernisáž pro svého bývalého přítele, abstraktního umělce Jonase Edmana. Na tuto vernisáž pozve i Dylana. Vernisáž však dopadne obrovským skandálem. Ve chvíli, kdy Jonas začne na stěny promítat své abstraktní obrazy, Dylan poznává Grand Central Terminal a okolnosti vraždy, která se mu stále zjevuje před očima. Jonasovy hologramy jsou přesnou kopií Dylanových vidin. Dylan vybuchne a Jonase napadne. Sára musí Dylana z Jonasovy vernisáže vyhodit. Druhý den ráno, když Dylan doma cvičí na, ke stropu zavěšených, artistických kruzích, se jeden z kruhů utrhne. Díky této nehodě však Dylan za stropním trámem najde ukryté staré dopisy. Jak zjistí, tyto dopisy psal Jake Redman, který měl podle informací na internetu zabít před třiceti lety na Grand Central Terminal svou snoubenku, Evelyn Millsovou, a detektiva Noaha Markse, jenž se podle policejní verze snažil Evelyn před Jakem varovat. Noah Marks se měl tehdy údajně pokusit zabránit únosu Evelyn Jakem do dalekého Millhurstu, kam ji Jake chtěl odvézt. Dylan začne dopisy číst. Dá si tu práci a dokonce Evelyninu sestru navštíví. Její informace jsou poněkud jiné, než je policejní oficiální verze o celé události. Nicméně Evelynina sestra stále věří, že to byl Jake Redman, kdo má její sestru na svědomí. Dylan si ale všimne, že žena má na krku stejný přívěšek, který nosí i Sára. Žena předá Dylanovi dopisy, které Jake napsal Evelyn. Dylan na nádraží zjistí, že do Millhurstu už třicet let vlak nejezdí. Když Dylan prochází nádražím, náhle spadne lustr. To odpoledne za Dylanem dorazí Sára. Dylan se jí snaží vysvětlit, že je přesvědčen, že vše okolo vraždy z Grand Central Terminal se pomocí jejich životů opakuje. Sára to nechce slyšet a uteče k Jonasovi. Ten na Dylana žárlí a nabídne Sáře, že ji další den odveze do Millhurstu... (TV Prima)
(více)Recenze (73)
Když tam někde v chladné temnotě nekonečného vesmíru v truchlivém záblesku supernovy naposledy vydechne hvězda, je třeba se začít tvářit ukrutně existenciálně, s romanticky zpitvořeným obličejem a perfektně depilovanou prdelí něžně a citlivě přes peřinu!!! opíchat totálně koženou sterilní barbínu, co si při tom šukání zakrývá kozy a disponuje dokonalou mimikou prošlapaného linolea, zahořet k ní rektoryvně telenovelizovanou láskou, a pak ji s molovými houslemi na pozadí zachránit před osudovými nástrahami astrofyzikálně pičoidního kýčovitého popkornového blábolu a ze spárů ostentativně prohnilého padoucha, nepřejícího hvězdně predestinovaným milostným vzplanutím, říkejme mu třeba Chuan Armando Rodrigéz. Po skončení zjistíte, že máte pravou ruku chlupatou (z podvědomě kompulzivního hlazení desetikilového Mikeše), levou chlupatou a zapatlanou žluklým rybím tukem (z podvědomě kompulzivního hlazení krutě zanedbaného bobra), a v rozostřeném oparu hroších slz dojetí, stékajících po masitém obličeji na kompletní sadu myšelínských pneumatik si hořce uvědomíte, že taková pílingově vypydlená metrosexuání reklama na sprchové gely Oldšpajz s mužně progelovanou patkou, jakou je Dário Naharis, by o vás v životě stejně neopřela ani nevysterilizovanou hajzlovou štětku, protože jste stárnoucí škaredá vypatlaná tlustá piča, smrdíte a máte tři brady. Takže by takové zubokazné tupé sračky vlastně vůbec nemuseli točit, akorát vás zbytečně rozrušují, co myslíte? ()
Thriller? To jako fakt? A co takhle pseudomysteriózní, telenoveloidní, filozofunící, hromantická výkal? ()
Mysteriózne filmy a thrillery mám veľmi rád a musím uznať, že tento nepatrí k tým horším, ale zas nebolo to ani bohvieaké terno. Svojim námetom a myšlienkou to dosť pripomínalo Dead Again (1991) no nemalo to tú duchovnú hĺbku a ani tak výraznú mysterióznu atmosféru. Zato sa mi tu viac páčila romantická časť dejovej linky, tá ma v Dead Again bavila menej. Čo sa týka záveru, zdal sa mi mierne logicky nedotiahnutý, no neišlo o nič hrozné, je to len otázka vkusu. Priemer. 60/100 ()
Ona tajemná číslovka v názvu filmu představuje časový údaj, kdy má dojít k neznámé tragédii. Vousáč Dylan (Michiel Huisman) na to dojde tak, že těsně před jeho třicátými narozeninami ho stíhá nevysvětlitelný výjev, kdy se den po dni opakuje stejná série události, která vždy vyvrcholí (orgasmem mimo záběr) v nádražním vestibulu přesně ve 2:22, kdy na scénu vstoupí ozbrojený (sexuálně frustrovaný) muž, kterému není vidět do tváře. Dylan se v té době seznámí s atraktivní Sarah (Teresa Palmer), která vede ve městě galerii. Ve světle toho všeho Dylan zjistí, že ho k Sarah nepoutá jen kvalitní sex, ale také stejné datum narození, a vůbec celkově jsou jejich životy nevysvětlitelně propojeny. Dylan se dovtípí, že vše je zlověstný vzorec, v němž významnou roli sehrává číslovka 30, výbuch supernovy i prd na dně mořském, což brzy existenciálně i hormonálně ovlivní Dylanův život. Divák tedy sleduje, k čemu má zanedlouho dojít. Jde o pozůstatek minulých životů? Dávný zločin? Milostnou zradu? Prdnutí krásné blondýnky v časoprostoru? Je za tím predestinovaný či premenstruační syndrom? No, nesluší se prozrazovat, jak to celé vyvře na povrch. Na (vy)luštění záhady máte asi 100 minut, co film trvá. Děj mysteriozního filmu je zasazen do New Yorku. Námět je určitě zajímavý, zvolená forma zpracování je ale celkem unylá, ne úplně vyhovující a dostatečně tepelně zpracovaná, s nádechem filosofického rozměru. A tohle všechno vnímám jako negativum. Děj určitě není překombinovaný, dá se v něm komfortně orientovat. Myšlenka působí o maličko složitěji než ve skutečnosti je. Hrdina v hlavní roli je zosobněním unylosti ve své plné kráse, ale je zde naštěstí Teresa Palmer, která hladiny rozvíří svojí sympatickou aurou, než se odebrala na mateřskou dovolenou. Během filmu si samozřejmě nelze nevzpomenout na námětově spřízněné filmy. Od "Na Hromnice o den více" (1993/Bill Murray) až po "Na hraně zítřka" (2014/Tom Cruise) a "Predestination" (2014/Ethan Hawke). A najdou se i další, které nemá smysl vyjmenovávat. ale rozhodně existence těchto filmů neměla na hodnocení tohoto filmu vliv. Oproti nim má film poněkud seriálové zabarvení i syžet a převládají pokusy dostat jej do filosofické roviny. Divák je u filmu napnutý tak akorát, to nefunkční filosofování překousne, jen ta unylá a málo barvitá forma ho nedonutí vyhnat film do vysokých čísel. Teresa Palmer je ovšem patriotka a australského režiséra Paula Currieho nenechala na holičkách. 6/10 ()
"Vzorec a blbec, zvonec a konec." Příliš mnoho déjà vu - divákova smrt. Svatá reinkarnační prostoto! Až jsem se z toho opupínkoval, fakt nehezký pohled. Otravné jak Ferda Mravenec v milionovém mraveništi tisíkrát jinak. Tak aspoň že veselý a vymazlený závěr, aneb v Americe může leteckého dispečera dělat kdejaký magor, zralý pro Chocholouška. Naštěstí pacient Dylan seznal, že je šibnutej, šel do sebe a pověsil psychicky náročné řemeslo řízení letového provozu na déjà vu hřebík. A začal pracovat jako...? No přece jako pilot letadla, Boeingu 737 :-)). Dobrou noc, milí diváci a místo létání jezděte raději vlakem. Ačkoli... Taková nádražní hala, to je taky pořádný déjà vu opruz. ()
Mohla byť z toho veľká mysteriózna šleha, alebo ťažký prepadák. No a je z toho niečo medzi, s miernm príklonom k nadpriemeru. Námet je husto zaujímavý, ale scenár nedokáže z neho vyťažiť ani zďaleka maximum. Všetko sa síce objasní vo finále, kde sa všetky črepiny zlepia, ale nedá sa tvrdiť, že tvorcovia majú jasno vo svojej mytológii a skôr ide len o vírenie vody bez poriadnej búrky. Keď sa to tak vezme, film by sa nakoniec zaobišiel aj bez tých hviezd. Michiel Huisman sa do podobného žánru vôbec nehodí, avšak správne tempo a to všadeprítomné tajomno vás nenechá dlho nad ním, ani ostatnými nedostatkami 2:22 nijako obzvlášť pozastavovať. ()
Myslím si, že do popisu tohto filmu by mal niekto pridať ešte - "Romantický" lebo takto to reálne potom pôsobí, že sa dočkáme úplne iného filmu, než sme reálne očakávali. Aj keď je dobrá otázka, čo som vlastne od "2:22" očakával. V podstate som len chcel vidieť zaujímavý mysteriózny thriller o mužovi, ktorý má možnosť vidieť do budúcnosti. A môže niečomu zabrániť. To by úplne stačilo. Lenže ako to väčšinou už býva, tak tomu filmu treba dať väčšiu hĺbku a potom narazí kosa na kameň a zlomíme ju. A tam je najväčší problém tohto filmu. Hoci je nápad dosť dobrý a dá sa spracovať, tak tomu musíme dať romantickú zápletku z minulosti, ktorá sa teraz opakuje znovu a súvisí to s tým, že vždy keď vyhasne hviezda, tak súčasne sa niečo stane. Lenže táto hviezda vyhasla pred 30-imi rokmi a jej žiarenie sa dostane k Zemi až teraz, takže sa noví ľudia dostávajú do tej istej situácie a je len na hlavnom hrdinovi, aby to všetko zmenil a história sa nezopakovala. Nemyslím si, že sú to nutne spoilery, lebo postupne prídete na to, ako je to celé previazané a čo sa vlastne deje a ak náhodou tento film chcete vidieť, nebudem to vysvetľovať. No rozhodne mám pocit, že sústredením centra diania filmu na vzťah medzi Dylanom a Sarou to všetko posúva úplne nesprávnym smerom a vôbec to nie je tak zaujímavé, ako to mohlo byť. Nemôžem povedať, že by bolo vo filme niečo, čo by ma vyslovene vytočilo, alebo ma otrávilo, alebo niečo podobné, no rozhodne som mal pocit, že ten scenár mal ísť úplne iným smerom a niečo sa z toho vytrieskať dalo. Takto to pôsobí ako priemerný romantický mysteriózny film. A tá romantika bola absolútne nepotrebná. Hodnotenie: C ()
Film nie je dlhý a od začiatku do konca šlape, takže nestihne nudiť. Chce byť strašne cool, ale žiadne boom sa nekoná. Na Michiela a Teresu sa výborne pozerá, aj keď dievka už niekoľko rokov hrá stále rovnako. Škoda. Ani ten balet nebol na zahodenie, ani muzika nebola zlá. ()
Uřvanost u počmáraný tabule s nějakýma příkladama. Nudná blamáž a šlamastyka. Jedna za Teresu Palmerovou. ()
Mysteriózne sci-fi, ktoré robí z letových dispečerov regulárnych gamblerov. Preto ľuďom so strachom z lietania odporúčam nevidieť prvých desať minúť. Ono to tak totiž nefunguje, že lietadlá prilietajú a odlietajú na takej úrovni, že len málo chýba, aby do seba nenarazili, a na riadiacej veži len drkocú zubami, aby sa nič nestalo. Prídete síce o počiatočnú myšlienku, ale ona aj tak nestojí za veľa. Tých filmov s rôznymi časovými posunmi a nevyhnutnými udalosťami máme mnoho a čo si pamätám, tak doteraz všetky z nich boli oveľa lepšie. Ale za Teresu Palmer ten priemer dám. ()
U podobných filmů je těžké říct, kde se ztratila hlavní myšlenka, Emocionální investici do obou hlavních postav vyšuměla úvahami co se jim stalo a proč, Úvahy jestli osud či shoda okolností nebo náhoda skončilo lépe než jsem očekával, ale jen pokud to nebylo bráno vážně. ()
Trochu učesanější Dead Again. Slušná atmosféra, ale čekal jsem nějak něco víc, že se stane, že ty vzorce budou mít i nějaký další význam než jen opakování toho, co už bylo. Tvůrci se snaží - atmosféra, hudba, triky, ale stejně je to chladné. Třeba ústřední dvojici tu chemii vůbec nevěřím, chtělo to možná vybrat herečku, která zvládá i mimiku obličeje a její herectví nestojí na blond vlasech a vykulených modrých očích. A konec je sice fajn, ale přece jen k němu nevede až tak jasně logická cestička (tedy kromě spojení s tou hvězdou a každodenních vzorců - btw, opakovaly se celých 30 let, nebo jen od určité chvíle?). Přijde mi to zkrátka nedotažené, a přitom to mohla být docela hezká a příjemná sci-fi romanťárna. ()
Paráda skvěle výborný film, Teresa dokonalá, příběh který mě držel od začátku na obrazovce a konec pro mě nervy drásající, film doplňoval výborný soundtrack no na konci mě slzy kroužily prostě se mi to hodně líbilo jedna velká bomba.Je pravda že jsem přemýšlel jestli 4 nebo 5 ale konec mě prostě překvapil. ()
Podobný typ filmů mám velice rád a 2:22 je dalším kvalitním zástupcem žánru, byť v tomto případě je scénář vystavěn až na příliš vratké logice, což filmu trochu škodí. Celá zápletka je totiž jinak velice zajímavá a divák je celou dobu udržovat v napětí. K tomu nějaká ta neškodící romantika, pěkný mírně potemnělý vizuál a příjemné obsazení v podobě Terezky a "toho, co klátil Daenerys a poté se někam vypařil." Je to prostě celé pěkné, jen ten scénář to úplně nestíhá. ()
Velmi zajímavý film, ze kterého mě mrazilo. Moc pěkná a příjemná ústřední dvojice. ()
Vypadá to celkem zajímavě, napínavě, ale ukáže se, že je to spíše jen taková hezky vypadající splácanina, která není scenáristicky až tak dobře provedena. Ale díky tomu, že jsou zde celkem fajn herci, dá se na to dívat, ale rozhodně to není film, který vám udělá díru do hlavy, i když si to o sobě chce myslet. ()
Zpočátku je film velmi zajímavý, ale postupem času nudí stále více a více. 1) Těžko uchopitelný děj a způsob uvažování autora jsem prostě nepobral. Reinkarnaci si představuji jinak. Předkládané představy považuji za zmatené, bez logiky a co hůře, beze smyslu._____ 2) Zaujali mě 36letý Holanďan Michiel Huisman (letový dispečer Dylan) a 30letý Australan Sam Reid (Sářin expřítel Jonas). ()
To, že jsem už druhý den zapomněl, že jsem to viděl hovoří za vše. Nápad dobrý, jen hrozně blbě, nezáživně a sterilně zpracovaný. Né že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale chvílemi mě až popadalo zoufalství z mrhání potenciálem. Škoda. ()
Potenciál to malo rozhodne väčší aký film ponúkol. Navyše málo Terezy ... chvíľami nudné ale dakedy parádne ... kurňa ()
Zase to niekto prehnal s hulenim. ()