El artista y la modelo
L'Artiste et son modèle
The Artist and the Model
Režie:
Fernando TruebaKamera:
Daniel VilarHrají:
Jean Rochefort, Claudia Cardinale, Aida Folch, Götz Otto, Chus Lampreave, Christian Sinniger, Martin Gamet, Mateo Deluz, Simon GuibertObsahy(1)
Příběh umělce, který se na stará kolena rozhodl vytvořit své poslední dílo, se odehrává v nacisty okupované Francii. Marc Cros je natolik uzavřen ve svém světě, že nevnímá realitu války. Jeho klid naruší až uprchlice Mercè, která se stane modelem pro jeho práci. Známý španělský režisér spolupracoval na scénáři s legendou Jeanem-Claudem Carriérem a společně vytvořili působivé filmové drama v intimním prostředí, atmosféru umocňuje černobílá kamera. (Febiofest)
(více)Videa (2)
Recenze (6)
Krásny umelecký film z prostredia sochárskej dielne, niekde na tajuplnom francúzskom vidieku. Povedal by som, že kamera a vizuálna vyzretosť bola vynikajúca. Po epickej stránke to bohužiaľ nebolo nič prevratné, no zato celým filmom sa niesla tá pôvabná umelecká atmosféra a tajomný vzťah medzi starým sochárom a mladou modelkou. A treba uznať, že španielska herečka Aida Folch bola nesmierne pôvabná a okúzľujúca. Naozaj krásne črty tváre, ale aj celého tela - ako stvorená pre model vrcholného diela sochárovho života chýliaceho sa pomaly ale isto ku koncu. Škoda, že vzájomný dialóg a epická časť filmu neprekvitla ešte do ešte väčšieho rozmeru, filmu by to veru dosť prospelo (a práve toto mi tam veľmi chýbalo). ()
Nádherně natočený umělecký film (v pravém slova smyslu!), co si narozdíl od spousty novodobých "pseudouměleckých" filmů na nic nehraje. Škoda těch několika slabších a nudnějších částí. Zrovna dvakrát mi to neuteklo, čemuž nepomohla ani nepříliš přitažlivá herečka v hlavní roli - ačkoliv jí uvidíte v celé její kráse, větší stimulant budou i sochařovi sochy rozseté po jeho pracovně. Ale je samozřejmost, že o nic takového v první řadě nešlo. ()
Kdyby se aspoň trochu víc dělo, řeknu, že umělecká (a jinak moc pěkná) čb kamera, Aidino tělo a soustředěný výraz starého francouzského mazáka spolu s pěknou obrazovou kompozicí je jen kousek od loňského zástupce Francie na Cinema Mundi 2014. Takhle musím konstatovat, že barevný Renoir byl prostě lepší. ()
Všechno má svá pro a proti - i tenhle umělecký pokus. Je tu pěkná holka, která se nechá malovat, sochat a vůbec půlku času tráví au naturel, ale je tu taky nuda, protože akty jsou sice pěkné, ale není třeba o nich hodiny kecat. Naštěstí tu ale není ani romanticky-debilní zápletka ... ta pateticky směšná a hloupá linie děje, kdy se modelka bezhlavě zabouchne (nejlépe do někoho jiného než do umělce) a tím končí veškeré umění. Proto dávám průměr - nic výjimečného, ani výjimečně blbého to zkrátka není. ()
Válka skončila, dílo je dokončeno, umělec umírá a model odjíždí na kole (za Matissem do Marseille). Tento kontrastní černobílý film natočený ve vysoce výtvarném prostředí (lidé, věci, příroda) bych rozhodně nepodceňoval. Už jen diskuse znalého (umělec) a neznalé (model) nad nádhernou Rembrandtovou kresbou by mohla vydat na celý film (Rembrandt se vícekrát pokoušel znázornit první krůčky dítěte - na internetu je uveden podobný rozbor této kresby od Davida Hockneyho - ostatně Rembrantovi nebylo v kresbě nic cizí: od náboženské extáze až po močení a kálení). Rovněž umělcovo kreacionalistické pojetí světa není zas až tak od věci. Rozhodně jde o film, který zaujme, zklidní, nevnucuje se a nepovyšuje. ()
Reklama