Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Nikdo mě nepřesvědči, že papundeklové inscenace se tehdy točili lepší...i když jen o chloupek. Toto klasické dílo, natočené s herci nejváženější generace, má svoji velkou váhu. ()
Ač krátký je tento klenot tehdejší televizní zábavy tak je stále krásnější a krásnější a především stále svěží. Jednoduchá zápletka, nádherné dialogy, především ta o "Volích loučkách" kdy Jan Pivec svým typickým způsobem a především svou typickou mluvou zcela rezolutně a zřetelně po Pivcovsku rozhodl že "Volí loučky" jsou naše holenku a basta ! Tedy Pivce a Chramostové. To nemělo obdoby, něco humornějšího jsem do té doby neviděl. Skvělý výkon téměř na pokraji všech svých sil podal i nápadník a uchazeč o ruku paní Chramostové Ladislav Pešek, nikdy taktéž nezapomenu na ten jeho kolaps a jeho následné zkříšení:-)) Mě nezbývá než vřele doporučit každému kdo ještě neměl tu čest a tento inscenační televizní klenot neviděl. Za 5* bez debat. ()
Takovým filmům vzdávám hold, neskutečné dialogy s nezapomenutelnými legendami filmového plátna. Dokonalost a tomu podobně jak píše Flanker.27. Doporučuji ! ()
"Volí loučky jsou moje!" Nááádhera. Herecky, a tomu podobně. ()
Rozkošná miniatura, esence toho, co na Čechovovi zbožňuji, tedy ironie přecházející místy v jízlivost, smysl pro detail, vystižení podstaty problému a nádherné lidské typy. Výsek ruské "lepší" společnosti 19. století jako na dlani. Pivec s Chramostovou famózní, typově dobře obsazený Pešek dělá, co může. Celkový dojem: 90 %. ()
Ladislav Pešek přijde požádat Jana Pivce o ruku jeho dcery Vlasty Chramostové. Jenomže na první pohled jednoduchá zápletka dostane slušný spád ve chvíli, kdy narazí na téma volích louček, které odjakživa pařili Peškově rodině nebo dobře staveného psa s údajně krátkým čumákem. Konverzační komedie, které dominují skvělé herecké výkony především obou pánů (velmi uznávaných herců nejen své doby), kterážto jako součást vzpomínkového slepence Teleautomat pobavila moje unavené já v míře více než značné. K naprosté dokonalosti chybí jen pár minutek na víc, jenž by scénku povýšilo o stupeň nahoru. Takhle za 4. ()
Vlasti sice lehce přehrává, Pešek je dobrý, ale když ty dva vytáhne a stmelí Pivíček, jest to blaho. "A tomu podobně!" :) ()
Tomu se říká (vy)hrocení konfliktu! Námluvy jsou další bezvadně zfilmovaný Čechov. Téměř srovnatelný s Medvědem. ()
Vynikajicí herecký koncert všech tří herců (L. Pešek, J. Pivec, V.Chramostová) s mimořádně dobře vystavěnou gradací humorných situací, jimiž je tento krátký film nabit. Jednou za několik let je k vidění v TV, doporučuji nepřehlédnout! ()
Krásná komorní povídka, tři naši skvělí herci předvádí rozkošnou scénku plnou energie. :-)) ()
Herecký koncert Jana Pivce, Ladislava Peška a Vlasty Chramostové. V jedné místnosti rozehrávají povedené námluvy plné maloměšťáckých sporů a hysterie. Divák si jistě i po letech rád vzpomene na zdařilé dialogy o vlastnictví "Volích louček" či o kvalitě plemen loveckých psů. ()
Tato mikrokomedie by se také dala pojmenovat Tři ve při. Výtečné herecké trio Ladislav Pešek – Vlasta Chramostová - Jan Pivec rozehrává nekonečnou partii malicherných hádek. Když se podaří jednu zažehnat, začne další a tak to jde stále dokola. Ladislav Pešek málem i zapomněl, proč vlastně přišel na návštěvu… Fričova adaptace povídky Antona Pavloviče Čechova by Vám neměla rozhodně uniknout! Režisér Martin Frič natočil v letech 1961 a 1962 ještě další tři adaptace díla Antona Pavloviče Čechova – Medvěd (1961), Slzy, které svět nevidí (1962) a Malá noční povídka: O škodlivosti tabáku (1962). ()
Přátelé, to je nádhera! Čechovova předloha zpracovaná Martinem Fričem, to je kluziště, na kterém trojice hereckých protagonistů předvádí neuvěřitelné piruety. Kdybych chtěl citovat nejpovedenější scény, musel bych opsat celý scénář. ()
Láska i pozemky přenáší, nedojde-li však na debatu o psech, nebo tak podobně. Šroubovaný sloh, tři členové herecké elity, humorná mluva v podstatě bez přestávky a atmosféra starého Ruska. ()
Pivce miluju, Peška mohu, Chramostovou chci, ale co platno, o 34 let později vznikne nová verze se Slováky, které se toto klasické provedení naprosto nevyrovná. Tamto je úplně jiný level, arci tu máme co do činění s dobově daným způsobem hraní, což zase ale nepodmiňuje, že Chramostová hraje svou postavu jako semetriku, Pešek se typově nehodí a celkově nemáme moc dojem, že jsme na matičce Rusi. Ostatně sláva Ukrajině. ()
Půvabná jednoaktovka ve velmi zdařilém provedení. ()
Každá delikatesa se podává v malém množství a každá rozkoš trvá krátkou dobu. Pochoutka jménem Námluvy to vrchovatě naplňuje. Když se vypracuje podle povídky A.P.Čechova precizní scénář s vybroušenými dialogy a ty se vloží do úst Janu Pivcovi, Vlastě Chramostové a Ladislavu Peškovi vznikne vrcholná škola herectví. Pak už jen postavili dvě kamery na stativ, Martin Frič se mohl usadit do křesla a bavit se tak, jako už několik generací diváků. Ti tři udělali všechno za něj. Tolik humoru a mistrovství v 23 minutách udělalo z Námluv národní rodinné stříbro televizní zábavy. ()
Bušení srdce, hukot ve spáncích, babička naší tetičky, Volí loučky a tak podobně. Fantastický herecký koncert Ladislava Peška, Jana Pivce a Vlasty Chramostové. Soudobé vedení činohry pražského Národního divadla tuto Čechovovu komickou jednoaktovku bohužel nikdy neuvedlo a tak zůstala zachována alespoň v televizním provedení, které je ovšem v každém ohledu nedostižné. Šampaňské! ()
Dříve jsem tuhle povídku neznal, můj přístroj ji zachytil, zaznamenal a užil jsem si jí. Povídky od Čechova mám rád, ale co zfilmování týče, tak vysoko nad ostatní u mě ční - od režiséra Krejčíka - "Hříšnice" s Frejem a Divíškovou. ()
Frič v jednom roce zvládl adaptaci dvou Čechovových aktovek. I trojlístek Pivec - Pešek - Chramostová předvádí v této mikrokomedii velkolepé představení. ()