Hořící keř

Když se zdržím komentování upálení Jana Palacha jako aktu a zůstanu věren pouze hodnocení filmu Hořící keř, tak musím konstatovat, že snímek mě bavil zejména ve svoji první části. Druhá už méně a třetí nejméně, přičemž nejzajímavější na posledních dvou byly jejich epilogy. Zpracování filmu však pochválit můžu, podobně jako herecké výkony. Dávám 4*, avšak po první části jsem doufal i v 5*. (19.07.2014)

Nesdílím zdejší nadšení. Jako do značné míry dokumentární obrázek, jak to působí, je to hrubě nepřesné, byť se to tváří jako historicky věrné, a jako drama se zdá, že se to drží natolik úporně skutečnosti, až to jako fabulační záležitost příliš nefunguje. Čechov: jestliže ve hře v prvním dějství visí na stěně puška, musí nejpozději v posledním dějství vystřelit. Z tohoto pohledu nerozumím, proč si třeba soudkyně na schodech láme podpatek, proč se v závěru zničehonic odehrává vášnivý manželský sex a spoustě dalších momentů, které jsem už pro jejich zbytečnost zapomněl. Vlastně to všechno funguje zejména díky síle námětu a skvělým hercům v čele s Ivanem Trojanem. (16.02.2013)

Kdo by to byl čekal, se že televizní minisérie bude moci pochlubit vyšší formální úrovní, než má většina české produkce mířící do kin? A nejen tou. Ondříčkovo Ve stínu, považované za jeden z nejlepších českých filmů minulého roku, bylo chváleno (alespoň) za Trojana, pěknou kameru, výpravu a dobovou atmosféru, jenže Hořící keř nabízí tohle všechno v ještě vicizelovanější podobě a přidává k tomu navíc úctyhodný dramatický náboj a promyšlený pohled na místo činu Jana Palacha v národním povědomí. (13.02.2013)

Komunisti jsou kurvy. O tom žádná! Žili jsme čtyřicet let v režimu, který dělal represivně z lidí zmanipulované otroky, přičemž s plnou hubou vyšších ideálů zajišťoval blahobyt vládnoucí garnituře. A pak se to zlomilo! Zjistilo se totiž, že chozrazčot a centrální plánování vyplundrovaly "ekonomiku" Východního bloku, a Indiánům došlo, že by do pár let žrali omítku jako jejich poddaní. Naštěstí hned za hranicemi číhala neviditelná ruka trhu a nebylo nic jednoduššího, než schovat srp a kladivo jako podšívku a trošičku svůj nakradený kapitál a přístup ke zdrojům využít pro blaho sebe a svých potomků. A tak prostě za sebe nastrčili méně zprofanované držky a nechali nás, tlučhubovské studentíky, pořádně vycinkat, což se tentokráte naštěstí obešlo bez grilovačky psychotických dětí, a jedeme dál! Jsme šťastní!!! Co na tom, že nadále kormidlují ti samí zmrdi a jejich rodinní příslušníci a známí! Můžeme teď totiž i za hranice NDR a Jugošky, v pohodě si dáme hambáče u Meka, smíme mít dlouhé vlasy a svobodně nosit na tričku kdejakého vraha, aniž by nás zelený mužík ztřískal tonfou, a popkornové televize nám ukazují temné doby, abychom viděli, jak se máme dobře. Seksy Jirka a becherový Miloš se smějí! Všechno jde naprosto sametově, není už nutné žádné násilí a pokud jsi slabší kus nebo nevyješ, ona neviditelná ruka trhu ti pořádně zmáčkne hrtan a klidně chcípni. Naše děti jsou rády, že jsme jim "vybojovali" svobodu a ony teď mohou celé dny sedět na Assbookách a hltat, co je kůl a IN, abychom pak mohli s úsměvem na tváři investovat ty zbytky, které nám neukradla sociálka a berňák, třeba do nějakých globalizačních technologií novodobých, komerčních otrokářů, bez kterých se moderní člověk prostě neobejde. A hlavně je neustále nutno znovu a znovu připomínat, jak nám bylo tehdy zle!! Propaganda?? Neeeeeee! Soudruzi v HBO jen rekapitulují a jednomu je až smutno, když tu pak čte některé ty nadšené výšplechty uvědomělých dětí, které se v inkriminované době akorát tak třepaly ve fotrově pytlíku, když cinkal! Doufám, že nám to za pár let zase někdo zrekapituluje a natočí film o obětech stresu, cholesterolu z přepalovaných hranolků a osobních bankrotů. Prostě všude je a vždycky bude prdel o dvou půlkách a pořád ještě můžeme zapadnout do těch sraček hlouběji. (12.03.2013)

Velmi dobrý první díl, o dost slabší prostřední část a poměrně neuspokojivý závěr. Avšak úvodní znělka je vynikající – ukazuje výjevy z tehdejší zábavy s prostřihy na tanky Varšavské smlouvy, což doprovází zvláštním způsobem zneklidňující hudební doprovod./// Pokorná coby Palachová působila velmi věrohodně a ze všech postav nejopravdověji. Pauhofová je nesmírně půvabná, ale typově mi do role advokátky neseděla a Kotek překvapil v pozitivním smyslu. Celkově to ve mně zanechalo dojem vyzrálé režisérské zručnosti a vycizelované výpravy, ale i určité omezenosti a malosti, a to ve smyslu prostoru – vidíme jen kousek ulice, není vidět za roh, stojí tam pouze pár demonstrantů atd. Já vím, je to televizní produkce, ale až příliš často jsem si připadala, že jen nakukujeme a dál nesmíme./// Hořící keř nevnímám jako velkou analýzu společnosti nebo drama se zásadním přesahem – na to by musel Holík scénář ještě rozpracovat (10dílný seriál si dokážu představit), aby pak většina postav působila méně bezkrevně a typicky./// 206minutový kinosestřih je díky kratší stopáži a absenci předělů možná lepší volbou než místy poněkud rozvláčná minisérie, takže si jej někdy pro porovnání pustím. Osobní P.S. Až příliš často se v Keři štrádovalo po Fildě, která (nečekaně) i po více než 40 letech vypadá stejně sociálně :). (16.12.2013)