Hořící keř

200 minut vytříbené filmařiny a nádherné výpravy pouze proto, abychom se dozvěděli, že komunisté byli/jsou manipulační a bezcitné svině? První dvě epizody fungují po scénáristické i dramaturgické stránce naprosto výtečně a příběh rozprostřený mezi mnoho charakterních postav se odvíjí stejně hladce a nenuceně jako život Brunejského sultána, avšak v poslední části je bohužel degradován na chabě gradované soudní přelíčení, které dává až moc prostoru politice a potlačuje skutečné lidské emoce, v tak hojné míře přítomné v předešlých dvou dílech. Přesto se však jedná o výjimečný počin, co do režie, hudby a hlavně herců splňující takřka světové parametry pro silné životopisné drama. Zde je cesta, kterou se musí český film vydat, a hmotná mezinárodní ocenění na sebe jistě nenechají dlouho čekat. 85% (17.05.2014)

Nesdílím zdejší nadšení. Jako do značné míry dokumentární obrázek, jak to působí, je to hrubě nepřesné, byť se to tváří jako historicky věrné, a jako drama se zdá, že se to drží natolik úporně skutečnosti, až to jako fabulační záležitost příliš nefunguje. Čechov: jestliže ve hře v prvním dějství visí na stěně puška, musí nejpozději v posledním dějství vystřelit. Z tohoto pohledu nerozumím, proč si třeba soudkyně na schodech láme podpatek, proč se v závěru zničehonic odehrává vášnivý manželský sex a spoustě dalších momentů, které jsem už pro jejich zbytečnost zapomněl. Vlastně to všechno funguje zejména díky síle námětu a skvělým hercům v čele s Ivanem Trojanem. (16.02.2013)

23 let od svržení totalitního režimu; zřejmě už konečně uzrál čas k televiznímu mapování českých hrdinů (i když protikomunistický odboj je národem prozatím akceptován jen v pasivní rovině, na aktivně bojující, ještě třeba na víc se zbraněmi v rukou, ještě doba neuzrála, bratři Mašínové si zatím musejí počkat). Tak prozatím se fokus zaměřil na pochodeň č.1 - na Jana Palacha a na dopad jeho činu na českou společnost, v osobní rovině pak hlavně na jeho rodinu, konkrétně na bratra a matku (tu ztvárnila opravdu vynikající Jaroslava Pokorná, svým způsobem dvorní herečka Agnieszky Holland, vždyť se spolu znají již od dob jejich společného studia na pražské FAMU + DAMU a v té době ještě slečna Pokorná hrála dokonce v jejím studentském filmu). Výborný scénář svým vyzněním přesně ilustruje plíživou normalizační destrukci lidské duše. A nejen tím přesným biblickým symbolem v názvu. Hořící keř je patrně nejzáslužnější televizní projekt, který tu byl za posledních 23 let natočen. Paradoxem ovšem je, že tuhle ryze veřejnoprávní službu plní soukromá kabelová televize (naše veřejnoprávní televize se totiž topí v močálu ostalgie) a o jednom z milníků novodobých českých dějin musí točit Polka. Agnieszko Holland, vyprávěj! (05.02.2013)

Napovídalo se o něm mnoho, výsledek nakonec naplnil ohlasy. Zvlášť když má převýraznou tuzemskou příchuť, to potěší o to víc. Než se schoval srp a kladivo, dělo se tu hodně prasáren. Poměr sil byl předem daný. Třídílné televizní drama, které natočila polská režisérka Agnieszka Holland, je sakra ambiciózní. Dalo by se o něm rozepsat na několik stran, ale tentokrát bude lepší, když si každý přímo při projekci vytáhne to své. Ať to bude naléhavý scénář mladého autora, spolehlivá režie umně analyzující nelehkou dobu, velkolepá kamera Martina Štrby nebo přesný casting, kdy bez výjimky potěší proklepnutá jména Pauhofová, Trojan, Huba nebo Budař, stejně jako civilně úsporná Palachova matka (Jaroslava Pokorná). Naléhavé, objektivní, emotivní, tíživé, stále aktuální a hlavně nepolopatické. (15.08.2014)

Všem těm vlastencům, kteří do kin posílají filmy jako přes kopírák na to samé téma, akorát s jiným názvem - takhle to má vypadat. Ukazovat vám to musí Polka a v kinech to paradoxně uvidí jen klikař... Kvalita by mohla Hořícímu keři platit za reklamu, protože tolik kvality pohromadě jsem neviděl ani na olympiádě. Už se mi ale to neustálé vracení a hnípání se v minulosti pomaličku zajídá, protože z něho mám pocit, že slovo úsměv přibylo v česko-slovenském slovníku až po revoluci. Je dobré připomenout si občas historické milníky, ale docela by se mi ulevilo, kdyby k tomu do budoucna sloužily už jen státní svátky a kdyby se Hořící keř stal třešničkou na dortu a špuntem zároveň. (Challenge Tour 2015, film č.30) (27.04.2015)