poster

Ilegální máma (festivalový název)

  • Rakousko

    Mama Illegal

Dokumentární

Rakousko, 2011, 102 min

Režie:

Ed Moschitz
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • milancecil
    ****

    246. Další ze závažných filmových dokumentů uvedených na festivalu Jeden svět, téma ilegální migrace, společenského jevu, který s neustále se zhoršující situací svým významem dále posiluje. Příběh tří mladých žen, matek, pocházejících z Moldávie, z neutěšeného sociálního prostředí, všeobecným hospodářským úpadkem těžce postiženého venkova, bez jakýchkoliv nadějnějších vyhlídek pro svůj další život, svým krajním rozhodnutím odejít opouští naprosto vše, vydávají se pryč, pracovat do zahraničí, ilegálně, i přes úskalí a rizika zanechávají doma své děti, své partnery, své rodiče, přetínají odchodem rodinné vztahy, vymění výdělek za dlouhodobé odloučení od těch nejbližších, podstoupí postupně narůstající tíži vlastního osamocení i prohlubující se vzájemné odcizení, až čas spravedlivě ukáže, jak krutá volba to ve skutečnosti byla, koho v důsledcích zasáhla, jak těžce ranila a trvale poznamenala.(10.1.2015)

  • thesmile
    ****

    Tenhle dokument by měli vidět všichni, kteří si neustále stěžují jak se mají v Česku špatně. Nejvíc mě zaujal příběh Auricy a jejich dětí. Na druhou stranu moc nechápu, co je drželo v té vesnici, kde nebylo snad nic kromě neuvěřitelné bídy, kde se její děti musely živit tím co jim pobíhalo na zahradě. Přitom moldavské hlavní město je docela kultivované. To, že tolik peněz Aurica vrážela do baráku, ve kterém se oběsil její manžel a navíc postaveném v tak ošklivém místě je pro mě naprosto nepochopitelné(25.9.2013)

  • bery71
    ***

    Již příběhy jako takové jsou velmi těžce uvěřitelné, bohužel některé scény jsou přímo neuvěřitelné a to ve smyslu, že pochybuji o jejich autenticitě. Možná omylem, možná schválně se z filmu stává tak trochu reality show (místy velmi tragikomická). Filmově mě to neoslovilo.(9.3.2015)

  • amalia
    ****

    Jako výpověď o bídě na moldavské vesnici dobrý. Zeny v cizině, muži doma. Jejich smyslem života je snad mít ten dům, nic jiného.(13.8.2016)

  • Caym
    ***

    Zatlačme na pilu, nechme děti opakovaně říkat básničky o mamince, teď všichni zabrečte, hlasitěji, prosím! Posaďte se doleva, víc doleva, tak, žmoulejte papír, tak je to správně a vy v těch brýlích tolik nepřehrávejte. A nebo jo. Přílišná snaha občas škodí, místy umělé a přehnané, heslo opakování matka moudrosti taktéž neplatí. Děti brečí, pak už jsou apatické, ale pro pana režiséra teda ještě nějakou tu chorobně procítěnou větu pronesou (ačkoliv už se vidí v Rakousku a na nějakou kameru kašlou). Ženštiny odcházejí a zase se vracejí, roky naskakují, a všechno to začíná připomínat výměnu manželek bez druhé strany. Návrat manželek vol. 4 (dlouhé, dlouhé, dlouhé, zdlouhavéééé). Nakonec člověk tak nějak zapomene, proč že se to natáčelo? A ne, nezapomene, přijde další scéna "děti, víte, že jsem to dělala pro vás?". Možná by bylo lepší víc si pohrát s vizuální stránkou, než s těmi uměle vyprovokovanými projevy. Co po nich vlastně chtěl? Čekal Moschitz, že se strhne tak trochu reality-bitva ve stylu "To ti to teda nikdy neodpustím, mami!"? Možná. Očividně se nedočkal.(25.3.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace