Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Anny Ondráková, Otto Rubík, Olga Augustová, Jan Sviták, Eman Fiala, Jindřich Plachta, Josef Rovenský, Přemysl Pražský, Theodor Pištěk (více)Obsahy(1)
Listonoš Brabec je pro svůj smysl pro humor vítaným hostem revuálního divadla, jehož řediteli Holtovi každý den nosí psaníčka od ctitelek. Mezi Holtovy fanynky patří také Brabcova sestra Anny. Dívka by chtěla k divadlu, ale zatím pracuje jako panská u herečky Veldenové. Právě se zkouší nová revue, jméno autora je tajné. Veldenová vrátí těsně před premiérou roli, protože se jí nezamlouvá. Pohotový Brabec představí řediteli sestru, která umí všechny úlohy nazpaměť. Anny je přijata, jen je třeba svolení autora. Brabec zjistí, že jím je ministr pošt, který se zúčastnil jedné pošťácké zábavy a jemuž se sestřino ochotnické vystoupení velmi líbilo... (ČSFD)
(více)Recenze (48)
Dejove plytka taskarice z rane doby, kdy nemy film presel do zvukoveho. Vzdy se naivnimu herectvi Anny Ondrakove culim, na druhou stranu ale musim rict, ze me bavi. Pisnicka "Ruzove psanicko" je otravna, jeji zpivani na poste, spolecne s choreografii pracujicich uredniku je vsak uzasna. Jinak slabsi komedie. ()
Anny Ondráková a Vlasta Burian jako sourozenci na plátně fungují skvěle, ona se chce dostat na divadelní prkna a on jí pomáhá, to jsem se nasmála.. Roztomilá taškařice se spoustou povedených vtípků, hezkých písniček a tanečních čísel, s přimhouřením oka dávám čtyři hvězdičky, mám příjemně naladěno a takový ten přiblblý úsměv na rtech.. ()
Snímek z pomezí němého a zvukového filmu. Tady už se sice mluví (a zpívá), ale estetika je ještě víceméně z dob snímků bez zvuku (což ho dělá mírně zajímavým)... Jinak spíš podprůměrný kus, který funguje jen ve scénách s Vlastou Burianem, mající slaboučký scénář a velebící pokleslý žánr operety a odrhovačky typu Růžové psaníčko. Nic, na co by se nedalo rychle zapomenout (narozdíl od Burianových pozdějších veseloher) ... ()
Burian i Ondráková jsou oba bezesporu skvělí komičtí herci, ovšem dohromady jim to nějak neladilo. Každý z nich je natolik talentovaný, že potřebují velký prostor, který sobě po boku nikdy nemůžou dostat. Ovšem ono tady ani moc nebylo co hrát, scénář byl mizerný, prakticky žádný děj, jen občas se chytly nějaké ty gagy. Ovšem na to, že zvukový film tehdy slavil teprve své druhé narozeniny, je to pořád poměrné zdařilé dílko (v porovnání s ostatními filmy roku 1931). ()
Musím říct, že mě tento film v žádné své části přehnaně nenudil ani neotravoval, což se nedá říct zdaleka o všech filmech s Burianem a obecně o prvorepublikových filmech. I když se nejedná o nic převratného, tak Anny Ondráková je sympatická a zábavná a celkem v pohodě udrží film na 3hvězdičkovém hodnocení. ()
Galerie (33)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (5)
- Původní citát a postava postiliona z Lonjumeau (závěrečná Burianova maska) se později u Lamače transformovala do samostatného filmu Postilion z Lonjumeau (1936). (NinadeL)
- V tanečním čísle je nafilmována spodní polovina těla tehdy slavného tanečníka Scherriera. (lausik)
- Film původně vznikal jako Ona a Oni, Anny Ondráková a V+W. (NinadeL)
Reklama