Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je to už téměř sedmdesát let, kdy se v naplněných premiérových kinech po sedm týdnů hrála komedie režiséra Martina Friče "Pobočník Jeho Výsosti". V titulní roli exceloval Vlasta Burian. Jako každý člověk měl i Vlasta Burian obyčejné lidské slabosti. Patřila mezi ně zejména vášeň pro uniformy všeho druhu. Cítil se v nich jako ryba ve vodě, oblékal je na divadle, ve filmu a mnohdy i v soukromém životě. Také v situační frašce Pobočník Jeho Výsosti se objevuje jako nadporučík Patera, který se nešťastně zapletl do skandální aféry nejvyšších kruhů habsburské monarchie a je z trestu přeložen do zapadlé posádky v Mňuku. Námětově vychází tato komedie z divadelní hry E. A. Longena "Kasta pro sebe aneb Travičská aféra nadporučíka Hofrichtera", kterou uvádělo Burianovo divadlo. Poslední film natočený v ateliérech AB na Vinohradech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

Marthos 

všechny recenze uživatele

V roce 1933, tedy v období, kdy se v sousedním Německu chopil moci Adolf Hitler, se Burianova filmová kariéra pohybovala na nejvyšším možném vrcholu. Popularita krále komiků totiž již dávno přestoupila hranice Československa a své příznivce nacházela také u německy mluvících obyvatel, kteří si jazykové mutace Burianových českých komedií vychutnávali s podobným zaujetím jako diváci v Československu. Jako již mnohokrát předtím i potom ocitl se Burian v další c. a k. uniformě, aby naplno rozehrál paletu svých poťouchlostí, získávajících na svou stranu i prince, nešťastně zamilovaného do prostého děvčete. Gejzír situačního humoru vyplňuje jako vždy temperamentní Burian, který zejména ve scénách z baru, kde je nucen obléknout dámský převlek a vydávat se za jednu z místních houslistek, dosahuje nevídaného úspěchu. Suzanne Marwille, někdejší hvězda němého filmu a tehdy již choť režiséra Friče, se jen těžce smiřovala se svým podřadným postavením a vinou zákulisních intrik přicházela o některé zajímavé herecké nabídky, jakou byla např. dvojrole v předchozím Lamačově filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa. Jistá nervozita se ostatně podepsala také na Pobočníkovi, který je ve finále jen průměrnou komedií s lehce opotřebovaným humorem. Jediné, co si dodnes uchovalo jistou svěžest, je Fialova milostná serenáda Zapomeň, že už se loučíme, objevujíc se čas od času i v repertoáru současných zpěváků či zpěvaček. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Další snímek s takzvanou uniformovanou rolí Vlasty Buriana, ve které se opět vyřádil dosytosti. A také další film, na kterém se bohužel vyřádil zub času. Kvalita filmové kopie je prostě opět strašná. Diskutabilní je také i technická stránka natáčení, ale na první polovinu třicátých let, ohledně daných možností, dejme tomu. Jako obvykle byl scénář zpracován na základě divadelní hry, takže kromě dialogů je hlavně přemíra různého skotačení a komediálně pojatého přehrávání. Ne nadarmo se o filmu mluví jako o situační frašce. Příběh sází na dodnes používanou záměnu a situací z toho vzniklých. Vlasta Burian plný energie po herecké stránce řádí, jak utržený z řetězu a tak očekávaně kulometnou salvou tradičně vypouští ze svých úst jednu hlášku za druhou. Na dnešní dobu místy ztřeštěné až moc, ale i tak celý koncept pobaví, a to právě oním humorem Vlastu Burianovi sobě vlastní. Bez něj by film neobstál vůbec. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

I pro tak velkého komika jako je Vlasta Burian platí, že jeden film je jeho nejhorší. U Vlasty je to spolu s filmem Hrdina jedné noci právě Pobočník. Film se bohužel nedochoval v originální délce a to možná jeho kvalitě trochu ubralo na celistvosti. Přesto - sám příběh je dost o ničem, scénáristicky na Wassermanna až příliš amatérské, možná šité horkou jehlou. Sám Burian je tu průměrný a ti ostatní snad až na Bedřicha Vrbského velmi podprůměrní, což je podtrženo absolutně nevhodným obsazením Nory Stallicha. Občas mi to připadalo, že si v tomto filmu Burian zkouší některé situace, které se mu později podařilo dovést k dokonalosti. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Vlasta Burian natočil lepší filmy, co si budeme povídat. Snímek je navíc poznamenaný hroznou kvalitou obrazu a zvuku, kdy obojí navíc ještě přeskakuje, takže některé repliky nebylo slyšet vůbec nebo byly useknuty v polovině. Přesto si myslím, že i díky skvělému střihu to taková hrůza není. Horší byl podle mě jeho film Tři vejce do skla. ()

maarr 

všechny recenze uživatele

Tato burianovka patří k těm slabším, není zde tolik humoru jako třeba ve veselohře U pokladny stál, ale stále je to kvalitní zábava. Osobně se mi nejvíce líbí scénka s tlustým kuchařem v Mňuku, kterého ztvárnil výborný leč bohužel málo známý František Černý. Jeho hláška ,,Sakra teď nevím co je polívka a co kafe", mě vždycky dostane, nebo jeho dialog s Burianem ,,Co to je? To jsou hadry? Ne, to je maso." nebo ,, Sakra to je ale polívka! Pane nadporučíku to není polívka, to je voda na nádobí!" anebo ,,Já vám tady udělám vojnu, vy bublino!" Také scénka se střelným prachem je velmi zábavná. Zkrátka když ji srovnám z dnešními komediemi založenými na vulgaritě, stále u mě vede tato klasická burianova veselohra. Zkrátka Burian je Burian. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Podle filmového historika Pavla Taussiga plánoval Vlasta Burian (Alois Patera) tento snímek zasadit do prostředí soudobé československé armády, ministerstvo obrany se však proti tomu postavilo a prostřednictvím své filmové komise donutilo filmaře ke změně, tj. k návratu k C. a K. armádě. (Přemek)
  • Film bol inšpirovaný hrou E. A. Longena "Kasta pro sebe". (Raccoon.city)
  • V Československu nariadila cenzúra vystrihnúť zábery, v ktorých sa objavuje Vlasta Burian (Alois Patera) vedľa Františka Jozefa I. Rakúska cenzúra do filmu, ktorý sa hral pod zmeneným názvom Ja a cisár, nezasahovala, ale zákaz premietania si tam presadila organizácia Bojovníkov z frontu. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama