Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (440)
Padesátá léta končí a ideologie v české filmové pohádce prochází proměnou – už žádné prvoplánové kolektivistické juchání, jen tu a tam prostřih na mnicha slizce hledícího na polonahou tanečnici, trocha kvazinacistické symboliky kolem hlavního padoucha nebo princezna nacházející oporu a úkryt mezi proletariátem. Nenápadné a o to účinnější. Jinak se Frič snaží hlavně uklohnit pořádný velkofilm hollywoodského střihu, což se v praxi projevuje přebohatou výpravou s takovou spoustou barviček, až z toho bolí oči, velkoryse (a poněkud těžkopádně) prokomponovanou muzikou a především přepečlivou choreografií všeho, co se hýbe – nejen baletních výstupů, ale i švihlé salutáže Kazisvětovy armády, kuchařova šermování vařečkami nebo oduševnělých gest princezny Lady. Vedlejší motivy s Kazisvětem a kuchyňským hemžením vycházejí výborně a člověku se zaryjí do paměti; horší je to s hlavním příběhem, s „uměleckými“ vložkami a se Zímovým princem, z kterého jsem už jako malé děcko cítil divnou faleš (jak třeba ten rádoby dobrý princ jen tak pro zábavu pouští hrůzu na chudáka kuchaře…), zrovna jako z pění o létavicích, hvězdných vodopádech a lásce, co je žár i hořký chlad. A tak nějak podobně bych to shrnul i dnes – snad až příliš ambiciózní pohádka s pár velice povedenými místy k zapamatování, ale s divnou falší a nosem hodně nahoru. ()
Ačkoliv pro mnohé je tahle pohádka kýčem, pro mně je nádherným příkladem, jak se dá natočit veršovaná pohádka, aniž by působila trapně. Co scéna, to perla, na Kazisvěta si snad hrál každý, kdo pohádku viděl. A mladý Josef Zíma, to je opravdový princ. Pro mně se tahle pohádka řadí mezi Pyšnou princeznu a Byl jednou jeden král. Hudba: Bohuslav Sedláček ()
Čím to je, čím to je, že jsem tuto pohádku vždy překousal jen hodně ztěží a později se jí raději vyhýbal? Prostě mi to celé nějak nesedělo a já se nudil a nudil. Tato pohádka postrádá něco čím by mě zaujala. Je taková suchá. Nevím co bych dodal, jen snad že se omlouvám příznivcům tohoto díla, ale mě tato pohádka prostě a jednoduše nebaví. Čus. 50% ()
V rámci české, potažmo československé pohádkové tvorbě se jedná o vysoký nadprůměr, jež je nedílnou součástí každých Vánoc. Je to totiž nádherně staromilská veršovaná záležitost, jaká se dnes již bohužel netočí. Skvělá práce! „To vám, milý princi, nemohu a nesmím říci. Myslete si, že jsem třeba u vás v zámku služebnicí.“ ()
Táto Fričova rozprávka sa mi dlho splývala s rozprávkou ďalšími princezničkovskými filmami, je to pre mňa sviatočná rozprávka, ktorá sa mi spája s víkendovým popoludním, kávičkou, ktorú si pri nej vychutnáva moja mama a teta, zákuskami a na mňa ide oddychová ukľudňujúca atmosféra. Premena zo zlej na dobrú sa mi páči, páči sa mi aj ten príbeh, ale je to predsa také jednoduché, síce milé, občas prázdne, ale fajn, u mňa to nemá ďaleko k štyrom hviezdičkám. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (26)
- Marie Kyselková (Lada) mala so zlatou hviezdou nemalé problémy. Skoro ráno ju s parochňou prilepili a až večer dávali dole. Po niekoľkých dňoch mala cez čelo, od ucha k uchu, jeden červený rozožraný pruh. (Raccoon.city)
- Exteriéry se natáčely na zámku v Průhonicích. Sídlo prince Radovana (Josef Zíma) se natáčelo na hradě Kokořín. (M.B)
- Martin Růžek (kráľ Kazisvět) pred natáčaním šermiarskej scény nikdy nedržal meč v ruke. (Raccoon.city)
Reklama