Reklama

Reklama

Princezna se zlatou hvězdou

  • Československo Princezna se zlatou hvězdou na čele (neoficiální název) (více)
TV spot

Obsahy(1)

Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (440)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Půvabně veršovaná pohádka s nádhernou hudbou Bohuslava Sedláčka, filmový pár Marie Kyselková a Josef Zíma úchvatný, on celý ten herecký ansámbl je úžasný, ať už je to chůva Jarmily Kurandové, král Františka Smolíka, kuchař Stanislava Neumanna, no a pochopitelně Kazisvět VI., ten je v podání Martina Růžka nepřekonatelný.. Čas už tuhle pohádku dávno prověřil, stále se k ní vracím a ráda.. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dvě třetiny filmu se mluví o jídle, zbytek vyplňuje balet. Šlaka! Kritickým bodem sestupu je Zímovo Prstýnek něžný ("zaduněl hvězdný vodopád" - to by nedal ani Otokar Březina). Pokusy o explicitní humor dosti zoufalé (zvl. Effa či šermující kuchař), což naštěstí vyvažuje solidní nenáročný humor implicitní. Že princezna putuje daleko předaleko, je celkem v pořádku, příhraniční barevná krajina jen zajódlovat je v intencích, ale že mezi oběma zemičkami leží poušť s kaktusy, to už je na mne trochu moc exotiky, podobně všechny ty polobřišní tanečnice svůdné jak ďábel na mikulášským perníku a pocházející zjevně ze zemí existujících převážně na pohlednicích. Právě tak nějak si představuji romanticko-světácký segment českého vkusu postbudovatelské epošky (vzdálené dozvuky cikád v Kairu), takže dokonalost. Atmosféru kde domova mého zachraňuje Kazisvět VI. se svou pomazaností, stylem vyjednávání a samozřejmě státní symbolikou: Kdežto Pyšná zatočila s třídním nepřítelem, Se zlatou hvězdou okázale drtí odvěkého německého vraha (a trapnými momentkami s písařem nenápadně smázne i církev), jak jinak než skrze „všechen lid“ se sudlicemi. (Chůva: „Všichni lidé: čeledíni, nádeníci.“) A když už jsme u toho, nevíte někdo o českém filmu z éry socialismu, v němž by ani jeden z přítomných exponentů německého nacismu nejevil poživačnou zálibu v dekadentní sexualitě? Jak ukazuje noc útěku, tetno film to rozhodně není a je nutno pátrat dál. Kouzlem nechtěného nás však zpráva „na hranicích objevil se znenadání náš soused král Kazisvět“ posouvá nikoli o dvacet let zpět, nýbrž o deset let později, kdy budou reprezentanti Strany a státu šokováni (tedy jak kteří) zprávou o sovětském přepadu („Nový svět“!). Docela by mě zajímala frekvence vysílání této pohádky na přelomu 60. a 70. let. Za pozornost stojí, že jak v Pyšné, tak i zde je princeznin otec (tedy král české koruny) přestárlý slabošský senilní idiot. Ku podivu, že jsem si nikdy dřív neuvědomil totožnost tématu s Popelčiným: námluvní ples prince, co má problém s oženěním, na který proniká šedá myš z kuchyně a bezkonkurenčně vítězí od první vteřiny, což jí ale nestačí: v obou případech uniká, pohrává si s kořistí, ztrácí se a teprve až adepta řádně potrápí, dovoluje mu, aby ji našel a zachránil. Podivuhodně troufalá a pyšná strategie, uvážíme-li, v jak svízelné situaci se Popelka i Lada nacházejí. Na rozdíl od Popelky je ale Lada skutečná princezna, žádná ušmudlaná chudinka, čímž celý modelový příběh nabývá patřičnosti, navíc princezna par excellence, ze všech českých pohádkových princezen ta nejprinceznovatější, dokonalý vzor. Všechny ostatní (včetně dřívější Pyšné) se určují nějakou deviací, rozuměj charakteristickou vlastností, která je odlišuje právě od vzorové Lady. Ladinou charakteristikou totiž není nic jiného než královská modř kolující v jejích žilách (všimni si např., jak usedá na trůn). Apropo balet: Také až teď posledně jsem si všiml, jak náležité je to jméno Lada: ta její tanečně teatrální romantická gesta, jimiž provází své vzletné proslovy, nikterak se nerušící s nevinnou decentní rozpustilostí! Věru není v českých pohádkách princezny, která by ho zasloužila hlouběji než Lada. Říkáte zlatá hvězda? Já říkám blond obočí a zvedám na čtyři. Doporučená četba: Marthos. () (méně) (více)

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Tieto Vianoce šla Princezná so zlatou hviezdou hneď po novinke "Ako si nezobrať princeznú". A ten rozdiel je sakra vidieť. Kedysi sa robila kvalita, dnes bez nápadu a bez hereckého umenia. Ale hlavne tá princezná... Marie Kyselková bola prototyp princezny. Dajte si jej fotku k dnešnej akože princeznej Anne Fialovej a ten rozdiel je priepastný. Inak o zlatej hviezde nemá zmysel čokoľvek písať, každý pozná obsah, niekomu možno vadí, že sú repliky veršované, ale nikto nikdy nezabudne na Kazisveta. Možno aj preto, že jeden taký nám práve vládne. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

S poetickými kudrlinkami jednoduchý přímočarý příběh z Pohlreichovy říše bez hluchých míst s nevtíravě nenápadným, ♫ jediným hudebním zápisem B.Sedláčka do dějin kinematografie, který se zdaleka neomezuje jen na budovatelský optimismus, ale propojuje i modernu let meziválečných s aktuálním Bruselem. Kamera zkušeného Jana Rotha a nenápadně přínosná výprava. Kyselková JE princezna, čistá tak, že si na ni ani hygiena nepřijde, a zkušení herci jí pomáhají ostošest. "Jsme proti lásce bezbranní, když pod hvězdami raní, prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani." 4-5* ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta končí a ideologie v české filmové pohádce prochází proměnou – už žádné prvoplánové kolektivistické juchání, jen tu a tam prostřih na mnicha slizce hledícího na polonahou tanečnici, trocha kvazinacistické symboliky kolem hlavního padoucha nebo princezna nacházející oporu a úkryt mezi proletariátem. Nenápadné a o to účinnější. Jinak se Frič snaží hlavně uklohnit pořádný velkofilm hollywoodského střihu, což se v praxi projevuje přebohatou výpravou s takovou spoustou barviček, až z toho bolí oči, velkoryse (a poněkud těžkopádně) prokomponovanou muzikou a především přepečlivou choreografií všeho, co se hýbe – nejen baletních výstupů, ale i švihlé salutáže Kazisvětovy armády, kuchařova šermování vařečkami nebo oduševnělých gest princezny Lady. Vedlejší motivy s Kazisvětem a kuchyňským hemžením vycházejí výborně a člověku se zaryjí do paměti; horší je to s hlavním příběhem, s „uměleckými“ vložkami a se Zímovým princem, z kterého jsem už jako malé děcko cítil divnou faleš (jak třeba ten rádoby dobrý princ jen tak pro zábavu pouští hrůzu na chudáka kuchaře…), zrovna jako z pění o létavicích, hvězdných vodopádech a lásce, co je žár i hořký chlad. A tak nějak podobně bych to shrnul i dnes – snad až příliš ambiciózní pohádka s pár velice povedenými místy k zapamatování, ale s divnou falší a nosem hodně nahoru. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (26)

  • Dobová kritika zaujala k filmu negatívne stanovisko. Vyčítala mu ťažkopádnosť, zlé herecké výkony, prefarbenosť i presladenosť scenára. (dyfur)
  • Josef Zíma (Radovan) mal na konci šermovania zlomiť meč, ktorý bol z jednej strany napílený, ale zlomil ho z opačnej strany a rozrezal si kožu na stehne. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřela herečka Marie Kyselková

Zemřela herečka Marie Kyselková

22.01.2019

Ve věku 83 let zemřela česká herečka Marie Kyselková, kterou diváci mohou nejlépe znát jako princeznu Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Herečka byla dlouhodobě vážně nemocná a v poslední… (více)

Reklama

Reklama