Černobylské deníky

Hvězdu navíc za to, že mě prostředí okolo Černobylu fascinuje a rád hltám cokoli, co se na toto téma objeví. Ony Černobylské deníky opravdu nejsou žádné veledílo, ale jsou až překvapivě dobře koukatelné - zejména první polovina, kdy se skupinka mladých nadšených turistů vydává do tohoto bohem opuštěného místa je skvělá (škoda, že nebylo použito více autentických záběrů z reálné Pripjati). Jakmile se ale odhalí nepřítel, atmosféra jde do háje a strach mizí úplně. Survival je to slušnej, pointa není úplně marná, ale jak jsem řekl na začátku, hlavně od toho nečekat bůhvíjaký nářez. (14.02.2015)

Trestuhodně nevyužitý potenciál pro vytvoření hutné atmosféry, kterou oblast Pripjaťi sama o sobě evokuje a nemusel by být ani s nižším rozpočtem takový problém jí vystupňovat. To by si ale museli dát autoři trošku práce a ne si jen vystačit s partičkou hysterických turistů, pár čoklama a leklou rybou. Když už se něco děje, tak pro jistotu nevíte co, protože vidíte akorát hovno. Škoda, že se byt‘ jen z poloviny neinspirovali takovým Stalkerem (raději herním). Mohla to být o level jinačí podívaná. (09.05.2013)

Z marketingového hľadiska vlastne veľmi chytrý film. Parta málo známych tvorcov a hercov, atraktívny námet s prostredím na ktoré nie je nutné mrhať peniazmi a rozklepaná kamera s úlohou zakryť slabšie masky a zároveň navodiť atmosféru autentičnosti a strachu v scénach, kde sa vlastne nie je čoho báť. Že je to vlastne len v akčnejších častiach neprehľadné, málo napínavé a nelogické už len samotným námetom, pri porovnaní rozpočtu a tržieb nikoho z kompetentných osôb trápiť nebude. (08.09.2012)

Výborný námet na film, to bez debaty. Otázne je nakoľko sa podarilo z tohto námetu niečo vyťažiť. Výsledok asi ťažko môže byť pre niekoho viac ako priemerný, hoci snaha bola. Výborný výber lokácií a opustené sídliská v meste dávali tvorcom slušné možnosti, ale budovanie atmosféry už bolo v rukách režiséra a to celkom nezvládol. Za celý film ma ani raz "netrhlo" ani som necítil nejaké silné vtiahnutie do deja. Nedokázal ma tak strhnúť, aby som dychtivo očakával čo bude nasledovať, prípadne aby som sa bál o postavy. Film pravdepodobne zapadne do kategórie "rýchlo zabudnuteľných". Ak si po rokoch na niečo spomeniete tak možno na názov a toho medveďa, čo robil revíziu výťahovej šachty...50%. (05.02.2017)

Další z filmů, kde lidé čekali kdoví co a jelikož to nepřišlo, tak film je špatný. Není. Černobylské deníky mají sice mušek více než dost, ale to je spíše dáno tím, že se natáčelo jinde než v Černobylu (nečekaně) a tak se tam nelogičnosti dostali. To je ale asi tak všechno. Mě upřímně film překvapil. Úvod do děje ani nebyl tak dlouhý, jak jsem čekal. Po pár minutách se dostáváme k průvodci Jurijovi a za další 3 min jsme již na cestě do Pripyatu. Atmosféra Pripyatu je nepříjemná, tísnivá, depresivní. Skupinka, do té doby veselá, se honem rychle uklidňuje, když si uvědomí, že na tom pustém místě si kdysi hráli děti na houpačkách, prolézačkách, holčička česala svou, nyní pohozenou a chátrající, panenku. Lidé chodili do práce do nedalekého Černobylu, jejich ženy se venku bavily, věšely prádlo a celkově to město žilo, jak jsme normálně dnes zvyklý. A nyní, pusto a prázdno. Byty vyrabované, skla oken vymlácená, pustýmy chodbami domů fouká vítr, venku ani noha. Na mě, i když jen na diváka, ta atmosféra neskutečně dýchla a bylo mi dost nepříjemně. Následující děj se strhuje hororovým tempem. Ano, můžeme se pozastavovat nad jednáním postav, ale už nemůžeme s jistotou tvrdit, že bysme se na jejich místě chovali jinak. Člověk má sklony k tomu jednat zkratovitě, až nesmyslně ve vypjatých situacích. Obával jsem se, že v momentě kdy se setmělo, půjde již jen o klasickou přehlídku duchů, monster apod. Byl jsem moc rád, že záporáci byli logičtější oběti radiace, ze kterých se ozářením stala humanoidní monstra. A ještě více jsem byl rád, že snímek ona monstra skoro vůbec neukazuje v "celé své kráse", ale jsou zobrazeny v rychlých střizích či jsou to jen postavy ve stínech. Jen to pro mě umocnilo tu atmosféru "neznáma, nevědoma". Závěr až smutný, k přeživším brutální a nezáviditelný. Černobylské deníky jsem si, narozdíl o většiny, dosti užil a dostal jsem více, než jsem čekal. P.S.: Je smutné, že když lidem ve filmech dáte parádně zpracovaná monstra, tak mají kecy že film je prvoplánově postavený jen na vizuální stránce. A naopak, když monstra ve filmu skoro nezobrazíte a film hraje na atmosféru, tak lidé zase peskují, že není nic vidět. Klasický případ situace "Je moc zima, chci teplo. Je moc teplo, chci zimu." (23.04.2013)