Kouzlo přítomného okamžiku

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)

"It's fine to live in the now. But the best thing about now is that there's another one tomorrow." Výjimečnost tohoto příběhu spočívá v tom, že není.. výjimečný. Je skutečný, autentický, přirozený. Po celou dobu jsem měla dojem, že opravdu sleduji příběh některých vrstevníků, protože něco takového zažívají teenageři dnes a denně. Předpokládám, že dost lidí se v tom najde. Tak lehce odvyprávěný (americký) příběh jsem už dlouho neviděla. Jestli vůbec někdy. Pro někoho plus, pro někoho mínus. Scénář sice "nešustí papírem", jak se tak říká, ale chybí mu nějaká dramatická linie nebo něco většího, co by ve mne zanechalo lepší pocit. Takhle za pár týdnů nebudu vědět, o čem to vlastně bylo (no jo, o čem to vlastně bylo?). Kromě toho, že z toho nečouhá hollywood, dva hlavní hrdinové jsou úplně normální lidé, rozhodně nečekejte prince Krasoně a školní krásku, oba jsou tak tuctoví jak jen můžou být. A potěšilo mě, že se nejednalo o žádné americké klišé "oblíbený kluk a přehlížená holka", konečně škola, kde byli všichni normální. Strašně mi ale vadila Shailene, ta se tak blbě chichotala v každé minutě, až jsem začala pochybovat, že to tak má být. Mimo to mě hrozně naštval konec, kvůli kterému nedám 4*. Sutter celou dobu až do posledního momentu nevypadal, že by byl do Aimee zamilovaný, ale nakonec se za ní dojemně a trapně rozjel, jako kdyby mu do poslední chvíle nebyla u.. (domyslete si). Přitom ta holka byla jednoduše na facku, chodili spolu sotva dvě vteřiny a už jim naplánovala celou budoucnost. Mimo to jsem nepochopila okamžik, kdy ji kvůli němu přejelo auto, ale ona nad tím mávla rukou a hned mu skočila do náruče..he? Díry v - jinak autentickém - příběhu by se tedy našly. A to docela zásadní bohužel. (12.01.2014)

Hollywoodu došli krasavci? Tak to si můžu sledování romantických filmů rovnou odškrtnout, protože nesouměrných křivonosých tuctovců potkám denně víc, než bych si přála... šanci tentokrát nedostal ani trik s dlaní nataženou proti obrazovce, který mně s menší námahou umožní zaclonit neoblíbený objekt v případech, kdy ostatní přítomné okamžiky mají nějaké kouzlo, což jsem tady mohla rovnou vyloučit, vzhledem k obsazení další role, tentokrát ženské. K dokonání zkázy přispěla dialogová blábolivost, naprostá odfláknutost a nepřekousnutelné rozpory mezi tím, co se nám podsouvalo a tím, co bylo skutečně k vidění, např. Sutterova fixní idea vlastní oblíbenosti... O klišovitosti, přítomné v každém filmovém políčku, tak nemá smysl se zmiňovat, nakonec jsem, jako už poněkolikáté, při psaní komentáře samu sebe přesvědčila, že i filmový svinčík patří do odpadu, ledaže by tu jednu hvězdu z milosti zachránila Sutterova frekventovaná placatka, ze které bych při projekci usrkávala, ale takhle... (02.02.2015)

Musím říct, že jak se u tohoto filmu jedná o klasickej americkej nezávislák, tak si myslím, že v rámci něj jsem si docela dost odnesl. Ono se totiž nejedná jenom o klasické setkání dvou lidí. Ono vlastně, kdo film viděl, tak ví, že nic v něm zase tak klasické nebylo. Dokonce podezřívám tvůrce, že věří v osud, protože ten se tu promítá od začátku do konce a je jediný štěstí, že nenabízí depresivní náhled na svět, ale naopak. To bych to totiž emotivně nemusel vůbec přežít. Z tohoto pohledu je to ale moc zajímavý film, u kterého je dost důležité, aby Vám sedli samotní herci a především Miles Teller. Bez určitého vztahu k nim v průběhu filmu si to jinak vůbec neužijete. (01.08.2014)

Vypadá jako prostější verze teenagerských romancí ve stylu Cruel Intentions, 10 důvodů proč tě nenávidím nebo Taková normální holka. Akorát hlavní hrdina nevypadá moc jako sympaťák, nevíte, jestli je vychcanej, parchant, nebo ve skrytu duše dobrák. Aimee (na sympatickou Shailene Woodley se zase rád někdy podívám), se kterou se dá dohromady, je taková šedá myš, a vy jen čekáte, kdy se to posere. A čekání se natahuje (pozor, není to nuda), film nabírá na vážnosti a přináší sdělení lidem jako jsem třeba teď já, že nejde se jen tak bincat odnikud nikam, ale mít cíl. # [monitor, 5.1, EN sub] # příběh **** | hudba ** | humor * | akce – | napětí * | pustil bych si znovu *** (06.04.2014)