• Ilicka
    ****

    Nenáročná oddechovka v kulisách pozdního 19. století, s mírným nájezdem na problematiku nezáměrného incestu. Výrazně mě zaujaly stylové prvky, především dobrá práce s kamerou.(28.11.2011)

  • Radek99
    ***

    Protektorátně selankovitý snímek, který měl obecenstvu v pustém roce 1944 pomoci zapomenout na plytkou současnost. Zaznamenáníhodný je ale jiný fakt, totiž že komedie Martina Friče v sobě archivuje dobové rodičovské a pedagogické zásady (,,Škoda rány, která padne vedle.") a jako taková je v blízké budoucnosti potenciálně na indexu politicky nekorektních filmů. S příchodem zákona zakazujícího rodičům používání fyzických trestů se možná i protektorátní Prstýnek ocitne v trezoru, jistě se najde nějaký patřičně horlivý ministerský úředník či ještě spíše úřednice, stejně jako se dnes v USA z filmů z 50. let digitálně retušují cigarety...(28.12.2012)

  • sportovec
    *****

    Zdánlivě konvenční příběh o tajích modré krve - mimochodem, jak prokázala před časem Helena Sobková na příkladu Boženy Němcové, dítěte, které ve svém pohnutém životě mělo méně štěstí než filmová postava ztvárněná Zdeňkem Dítětem - zachovává ve fričovském přepisu plně sociální notu původní předlohy předního českého socialistického spisovatele v navazující podobě nadprůměrného scénáře Josefů Neuberga a Hlaváče a dále ji rozvíjí do typicky českého úsměvného nadhledu, v němž sice vysoké zůstává vysokým a nízké nízkým, ale ne tak, aby nebylo s to moudrým nadhledem vnímat spojující skutečnosti a souvislosti. Typicky prvorepublikový film třicátých let současně prolamuje tento rámec a jasně ukazuje k filmové produkci rodící se Třetí republiky Československé. V hereckém obsazení je tento přeryv symbolizován duetem dvou nedoceňovaných jmenovců - Zdeňka Dítěte a Jany Dítětové. Zcela atypickou a skvěle zvládnutou úlohu tu hraje Jaroslav Marvan a zřejmě jeden z vrcholů jejich filmografie znamenal PRSTÝNEK i pro Otomara Korbeláře, "supermana" českého filmu v pozitivním slova smyslu a jinou dobovou variantu mužství k typu, který symbolizoval např. Oldřich Nový, a Vlastu Fabiánovou (její pojetí role kněžny evidentně inspirovalo o dvacet let později jinou nedoceňovanou herečku a rovněž Vlastu Fialovou v klasické televizní inscenaci Jiráskovy LUCERNY). Úsměvná poloha, vlastenecky optimistické češství prýštící ze snad každého záběru, touha, aby se konečně stal skutečností konec nacistické poroby, touha po znovuzískávané svobodě, to všechno poznamenalo tento skvělý film a spoludotvořilo jeho jedinečný ráz. Závěrečná scéna oboustranného smíchu v Korbelářově a Dítětově podání jakoby předznamenávala šeříky a jarním májovým sluncem rozzářenou Prahu rozevírající svou náruč prezidentu Benešovi a naději v obnovení a další rozvíjení sociálního rozměru demokracie První republiky. V PRSTÝNKU tak prolnutím těchto a řady dalších, zde nezmíněných souvislostí a průsečíků, ztajených v tomto snu o lidské rovnosti, dosáhl jednoho z vrcholů své mimořádné tvorby daší velikán naší národní kinematografie hraného filmu Martin Mac Frič, podobek staré české měšťanské revoluční rodiny, jež stojí u počátků moderní české společnosti. PRSTÝNEK byl, je a zůstává nedoceňovaným šperkem českého filmu. Šperkem, který s uplývajícími lety nejenže svou hodnotu neztrácí, ale naopak obnovuje a zesiluje.(24.3.2008)

  • Subjektiv
    **

    Při sledování tohoto filmu by člověk snadno nabyl přesvědčení, že nějakým způsobem řeší něco tak závažného jako nevěra či snad dokonce incest a je tak svým způsobem odvážným zástupcem své doby. To by ovšem byla mýlka. Kdykoliv totiž mělo by dojít k nějaké reflexi těchto věcí, kdykoliv hrozilo, že dojde k něčemu, co může postavy či diváka zhnusit, zdrtit či zklamat, vše se zahrálo násilně do autu. V tomto ohledu se drží Prstýnek tradice filmu protektorátního i prvorepublikového. SPOILERY. Z toho důvodu se nevlastní sourozenci nikdy nedozví o pravém původu bratra, z téhož důvodu se Sochorova žena nikdy nedozví o manželově nevěře, z téhož důvodu se najednou sestře její bratr nelíbí, z téhož důvodu je manžel kněžny směšný. KONEC SPOILERŮ. U vědomí postupů postupů filmu těchto dob mě nic z toho nepřekvapuje, ale nic z toho ani netěší. Vlastně je mi z toho spíše nedobře. Slabé **.(23.2.2009)

  • CaptainNor
    ****

    Roztomilá a laskavá klasika s nadčasovým významem. Kdo ho tam chce najít, najde ho. Otomar Korbelář zapadá do role zemitého Jana Sochora dokonale a Vlasta Fabiánová je velmi půvabná a přitažlivá. Martin Frič točil filmy jak na běžícím pásu, ale málokdy sklouzl do pouhé rutiny. A když už uchopil slabší scénář, vyrovnal ho skvělou režií, kamerou a střihem. Ano, Prstýnek je naivní, ale každá doba měla své oddechovky. Obvodní lékař a docent ve fakultní nemocnici - oba jsou doktoři. Zkuste prosím srovnat Prstýnek s dnešními „oddechovkami“ Zkusili jste? Děkuji.(17.5.2008)

  • - Jedná se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, stalo se tak 16.2.1945. (Karlos80)

  • - Exteriéry sa točili i vo Veltrusích. (dyfur)

  • - Vlasta Fabiánová utrpela pri natáčaní filmu dva úrazy. Najprv zletela z koňa, keď sa ten pri jazde splašil. Našťastie spadla do trávy a odniesli si to len šaty. Trvalo však tri dni, kým jej ušili nové, až potom sa mohla scéna dotočiť. Pri nakrúcaní scény, kde sa kúpe nahá, zas odmietla dablérku a keďže sa jej filmovanie natiahlo, herečka nachladla a skončila s hnisavým zápalom brucha. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace