Psohlavci
Historický / Drama
Československo, 1955, 91 min
Režie:
Martin FričHudba:
E. F. BurianHrají:
Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Kovářík, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jaroslav Průcha, František Smolík, Jana Štěpánková, Bohumil Švarc st., Jiří Dohnal, Radovan Lukavský, Jaroslav Vojta, Miloš Nedbal, Marie Brožová, Marta Fričová, Věra Váchová, Miloš Kopecký, Oldřich Lukeš, Bedřich Vrbský, Jan Werich, Josef Gruss, Ladislav Boháč, Bohumil Machník, Felix le Breux, Bohuš Hradil, Jarmil Škrdlant, Ladislav Kulhánek, František Miroslav Doubrava, Miloš Vavruška, Josef Beyvl, Jan Stanislav Kolár, Vladimír Leraus, Miroslav Svoboda, Karel Pavlík, Lubomír Lipský st., Bedřich Bozděch, František Holar, Josef Hlinomaz, Vlastimil Brodský, Štěpán Bulejko, Miroslav Ježek, Vladimír Klemens, Josef Bartůněk, Otto Tutter, Ladislav Gzela, František Suk, Alexej Solmar, Erik Zámiš, Stanislav Langer, Otto Čermák, Jaroslav Orlický, Mirko Čech, Antonín Dvořák, Jana Zahradníčková, T. JarošObsah
-
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiální text distributora)
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(13.7.2006)
-
Lynn
Je jen k pláči a k vzteku jakým způsobem soudruzi z 50. let pošlapali a zneužili české autory, s Jiráskem v čele. Když ale člověk odhlédne od tohoto nánosu, uvidí pod tím vším pořád dobrou filmařinu, opravdovou touhu dostát nesmrtelnosti předlohy. Buďme ještě rádi za Martina Friče - na to, ve které době byl film natáčen, se s tím popral víc než dobře. V méně povolaných rukou to mohlo dopadnout o moc hůř!(12.3.2010)
-
ripo
Román Aloise Jiráska „Psohlavci" si získal hned od svého prvního knižního vydání v roce 1885 nejširší okruh čtenářů. Tento hluboce lidský a umělecky pravdivý obraz boje prostých českých lidí proti poddanství a útisku vždycky byl a je dosud výrazem odvěké touhy našeho lidu. po svobodném a rovnoprávném životě; zároveň v mistrovské zkratce zpodobňuje ušlechtilý odboj někdejších chodských strážců hranic proti tyranskému představiteli cizácké šlechty, Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu, v jedné z nejsmutnějších epoch našich dějin, na sklonku 17. století. — Jiráskův snad nejznámější a nejoblíbenější román zaujal nejen čtenáře, jak o tom svědčí více než 30 vydání této knihy, ale i výtvarné, hudební a dramatické umělce. Karel Kovařovic složil na námět „Psohlavců" stejnojmennou úspěšnou operu, na jevištích divadel se hrálo několikeré dramatické zpracováni „Psohlavců" — v Praze naposledy v roce 1953 v Armádním uměleckém divadle za režie národního umělce E. F. Buriana. — Čeští filmoví pracovníci se obracejí k Jiráskovým „Psohlavcům" již po druhé. V roce 1931 je natočil režisér Svatopluk Innemann podle scénáře Václava Wassermanna a Josefa Neuberga s Bedřichem Karenem v titulní roli. V jubilejním desátém roce naší zestátněné kinematografie přicházejí nově zfilmovaní „Psohlavci" opět do našich kin — „abychom se" řečeno slovy Zdeňka Nejedlého, zasvěceného vykladače díla Aloise Jiráska — „i potěšili i poučili o tom, co bylo a nikdy být už nemůže a nesmí, i o tom, co síly bylo a dodnes je v našem lidu." Filmový přehled 7/1955(24.7.2009)
-
Ony
Až na otravnou budovatelku Kurandovou mám tenhle film ráda.(29.1.2010)
-
NinadeL
V zestátněném československém filmu doznaly adaptace Aloise Jiráska nové obliby a pozvolna se navázalo na optimistické verze Lucerny, velkolepé Psohlavce, klasickou Vojnarku a vážnou Filosofskou historii. S rétorikou nového věku poválečného filmu přišel na řadu Jan Roháč z Dubé, Temno, animované Staré pověsti české, noví Psohlavci a tzv. Husitská trilogie. To vše v barvě. Závěrem této epochy se staly opět černobílí Ztracenci v pravém opaku ku svým plakátovým předchůdcům. Od počátků televizního vysílání až do 80. let se tvůrci opět hlásili k Vojnarce, třetí Lucerně, zaujali seriálem F. L. Věk a třetími Psohlavci. Zatím posledním Jiráskovým přepisem se stal vynikající Poklad hraběte Chamaré. V polovině 50. let tedy Frič přistoupil k osvědčené látce, ač přidal jen ruku k dílu osvěženému pouhým technickým vývojem, v každém směru poplatnému nejemblematičtějším příkladům filmů s revolučním maintextem. Samozřejmě, herecky velice rutinní a zaměnitelné díky všem těm Kurandovým, Smolíkům, Průchům, Kopeckým a dalším. Čestnou výjimkou budiž epizodní účast Marty Fričové, nevlastní dcery Friče, které po válce Mac dopřál celkem tři etudky v Zocelených, zde a v Dnes naposled.(21.2.2009)
-
bassator
8. 3. 2010 - 40%(19.3.2010)
-
LiVentura
Historická klasika s jistou dávkou mýtické nadsázky a "bájesloví".(30.7.2008)
-
swamp
"Lomikare. Lomikare! Do roka ha do dne vyzývám tě na Boží soud. Hin se hukáže, kdo z nás.." Když si odmyslím budovatelský balast, je to velmi povedený film.(23.8.2011)
-
WANDRWALL
Další velkofilm z českých dějin, natočený v padesátých letech minulého století. Tentokrát se filmaři prosadili díky dobré předloze, kterou nenapsal nikdo menší než Alois Jirásek. A tak hrdina Kozina, kterého Chodové dneska trochu opomíjejí, se dostal prostřednictvím tohoto rozmáchlého filmu i do každé domácnosti, kde se o jeho skutcích mohou dovědět široké divácké masy. Film posiluje patrionismus, vlastnenectví, může se stát i podpůrným materiálem pro činnost leckterých ultrapravicových spolků činných právě v Chodsku.(9.9.2011)
-
RHK
Vzpoura chodských hraničářů proti vrchnosti, která nechce uznat dávná chodská práva. Ve snímku Mace Friče hraje celá slavná generace českých herců. O tomto filmu si však budu pamatovat hlavně hospodskou parafrázi památného výroku z Psohlavců: "Do ruky a do dna." Sladký kozy - na.(12.9.2009)
-
raroh
Jirásek napsal Psohlavce jako přesvědčený národně liberální představitel českého měšťanstva (boj za politická práva proti svévolné německé šlechtě), tato politická rovina ve filmu nezmizela, spíše je zdůrazněna, sociální rozměr není tolik akcentován. Obrazová stránka odpovídá Stallichovu standartu, historický výpravný film by takto měl v 50. letech vypadat, horší je to s jazykem, pražským hercům z pusy chodský dialekt nejde a nejde, třebaže pro romantické pojetí filmu byly typově vybráni víceméně správně. Nemělo by se zapomenout na hudbu E. F. Buriana, která z celého díla nejméně odpovídá dobovým konvencím, její symfonismus není z rodu české už tehdy zavedené filmové hudby. Přesto je Fričovým nejpovedenějším historickým filmem Hvězda zvaná Pelyněk.(8.3.2010)
-
Allien.9
Možná to bude znít jako since-fiction, ale je to skutečně pravda... I ČEŠI DOKÁZALI TOČIT VELKOFILMY.(7.3.2010)
-
blackrain
Alois Jirásek psal Psohlavce v době, která byla pro český národ velmi těžká a krutá. Silně pozvedl vlastenecké cítění a hrdost českého lidu. Chodové bojovali proti bezpráví a nespravedlnosti. Takže, je velice jednoduché se do nich vžít a stotožnit se s nimi.(7.3.2010)
-
Marthos
"Je nutno zdůraznit, že je třeba, aby naši filmaři vytvářeli nové a nové jiráskovské filmy. Náš lid na ně čeká. Je třeba, aby se filmaři hluboce zamysleli nad klady i zápory dvou poválečných jiráskovských filmů, aby vytvářeli díla, která budou skutečným obrazem Jiráska; díla, z nichž náš lid pozná velkého spisovatele a z nichž se bude moci vždy znovu učit, díla, která se nám stanou posilou v našem boji za socialismus a mír. Díla, která odčiní dluh našich filmařů k Jiráskovu dílu a která budou hodna slov soudruha Gottwalda: Hlásíme se k Jiráskovi a je nám blízký, bližší než staré společnosti kapitalistické, že ve svém díle mistrně vystihl, které to tradice vedou vpřed k svobodě a rozkvětu národa". Tato absurdní ideologická proklamace z dobového tisku výstižně znázorňuje, jakým způsobem byla tvorba jednoho z nejvýznamějších domácích literátů degradována na vazalství k marxismu-leninismu. V té době probíhala masová propagace a rozsáhlá reedice upravených Jiráskových textů pod záštitou ministra kultury prof. dr. Zdeňka Nejedlého, který proslul jako jeden z hlavních aktérů postupné deformace klasické literatury. Díla, která se dočkala filmové realizace v období první republiky byla shledána jako povrchní a komerčně zmanipulovaná (snad s výjimkou Vávrovy Filosofské historie) a proto bezprostředně po osvobození začala systematická výroba politicky korektních adaptací. V polovině padesátých let přistoupil k barevnému remaku Psohlavců výhrůžkami a zákazy zdeptaný Martin Frič, který vytvořil další čítankový doplněk vlastenecky heroických životopisných filmů. Patetické herecké výkony zasloužilých a národních umělců Štěpánka, Kurandové, Smolíka, Průchy, Dohnala, Peška, Vojty a Kováříka doplňuje i několik mladých tváří v čele s deklamativním Rážem. Z tohoto průměru vystupuje pouze famózní Miloš Nedbal v roli Lomikara, následovaný začínajícím Milošem Kopeckým. Vcelku unikátní je ryze epizodní účast Jana Wericha v zanedbatelné roličce jednoho z žalujících rychtářů. Tak, jak postupně odezníval schematismus gottwaldovského socialismu, mizel zájem filmových tvůrců o literární odkaz Aloise Jiráska. A tak skutečně nadčasové se zdají být pouze jevištní inscenace, které jsou schopny aktuální transformace. Film je v tomto ohledu nemilosrdný a zůstává zrcadlem doby, ve které vznikl. Bohužel nebo bohudík?(7.3.2010)
-
Disk
Srovnávat s původní verzí Svatopluka Innemana z roku 1931 by bylo nefér už jen z toho důvodu, že Fričova verze byla natočena v jiných společenských podmínkách a měla lepší technické vybavení (např. barevná kamera). Raději srovnejme s Vávrovou husitskou trilogií, která je vrcholným počinem historického filmu 50. let. A tady Fričovi Psohlavci bohužel prohrávají. Samozřejmě i zde je skvělá výprava a jedno herecké eso vedle druhého, ale Frič narozdíl od Vávry neumí pořádně zacházet s komparzem, takže davové scény vypadají jako schůzka ochotníků. Ani závěrečná scéna Kozinova oběšení nevyvolává tolik žádaných emocí, jako tomu bylo u Husova upálení. Martin Frič zkrátka na objednávku a bez nějakého tvůrčího zapálení natočil velmi průměrný snímek, který sice odpovídá dobovým standardům, ale dnešním divákům může sotvaco nabídnout.(29.11.2011)
-
wosho
Skoro vždy kdy naši filmaři šáhli do dějin a natočili historický film,tak skoro vždy (na 9takových ,je 1 opravdu dobrý) vznikl průměrný,s nereálnou výpravou film. A to je případ i Psohlavců, ani Fričovi se nepodařilo dílo, které by alespoň trochu bylo realistické a nazavánělo divadlem, či pohrávání si s historií. A je jedno, že vzniklo v 50tých letech a je v něm nános ideologie.(18.4.2007)
-
Splasher
Jaroslav Vojta pro sebe dokázal ukrást každou scénu ve které se objevil. Tento film to jen potvrzuje.(17.4.2009)
-
klúčik
Martin Frič sa pustil do velkofilmu. Obsadenie hercov bolo výborné. Všimol som si, že pán Frič dostal do filmu aj Jána Wericha, iba na päť minút, ale už že si ho obsadil je úžastné. Inak film je dobrý. Ja mu dávam 60%.(6.9.2006)
-
Kovaja
Povině bych nahnal dnešní mládež do kin a pokud by bylo nutné tak je i přivázal k sedačkám a pustil bych jim tenhle kousek třeba 2krát po sobě.(9.3.2010)
-
bangee
Pro mě příjemná adaptace A. Jiráska (nicméně hodnotím film, ne ideologickou stránku knížky - potažmo pak i filmu - psohlavci byli napsány s cílem podpořit, vyzdvihnout "chodáckou", potažmo "českou" kulturu proti té německé využívajíc nijak víc významnou revoltu na konci 18 století aby upevnili národní vědomí - celý ten příběh o úbohých Chodech a zlých měšťanů je krásným příkladem vědomého konstruktu ) s plejádou hereckých velikánů. Odvěké téma, poddaní proti pánům, David proti Goliášovi. Jo a překvapila mě minirole J. Wericha, který si tam zahrál roli jednoho z drápů.(7.3.2010)
