Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ripo
    **

    Trpel som ... Hlavne pri nelogickostiach deju a neustále plnom tulci šípov Kathriss ....(9.11.2014)

  • Traffic
    ***

    Formalisté prominou, ale jestli je něco, co si na Hunger Games zaslouží podrobnější rozbor, tak je to postavení dívčí / ženské hrdinky a problém emancipace, potažmo sexismu. Teze o feministickém postoji série, která by měla čtenářkám / divačkám dávat příklad aktivní nebojácné hrdinky, jsou totiž docela dobře napadnutelné, respektive to zdaleka není tak jednoznačné, jak se možná zdá. Katniss je v prvním i druhém dílu poměrně často postavou reaktivní až pasivní, závislou na pomoci shůry ve stylu deus ex machina ("padáčky" od Haymitche, což je pochopitelně otcovská figura) nebo větší pohotovosti ostatních (Finnick a jeho oživení Peety, při kterém Katniss akorát vyděšeně přihlíží a x dalších případů...). Katniss rozhodně není po většinu času proaktivní figurou, která by určovala směr vyprávění, ale přesto je protagonistkou, což evidentně samo o sobě někomu stačí. V tom je ale právě ta komplikace - Hunger Games na jednu stranu působí jako progresivní, emancipační popkulturní produkt, jenže pouze do určité míry. Ve skutečnosti film na mnoha místech nabízí divačkám zcela konzervativní potěšení z toho, že hrdinka může na veřejnosti předvádět krásné nové šaty (stávat se "objektem pro pohled") a být slavná. Samozřejmě, filmy / knihy toto všechno zároveň kriticky reflektují (druhý díl je v tom důslednější), ale nemyslím si, že by vyloženě znepříjemňovaly sledování těch efektních momentů; je to pořád okouzlení pozlátkem, luxusem a popularitou, byť vylhanou a pomíjivou. Je to na jednu stranu logické. Aby frančíza dokázala přivábit svoje cílové publikum a zaplatila přitom svůj vysoký rozpočet, těžko se může uchýlit k radikálnější interpretaci, která by vyloženě systematicky podrývala cokoli okouzlujícího a narcistního. Pořád tu musí být vzrušení z toho, že sledujeme dobrodružství pro vyvolené - že nahlížíme do pozic vyhrazených jen pro mizivé procento "šťastných". Na druhou stranu, rozhodnutí portrétovat Katniss převážně pacifisticky (málokdy skutečně někoho zlikviduje, a kdyžtak jen náhodou) a nechávat "černou" práci na druhých, prostě naráží na stanovené meze a ústí v už zmiňovanou neakčnost až pasivitu. Což se dá ale znovu obrátit a číst jako záměr - hrdinka je tady ostentativně zobrazovaná jako oběť systému, se kterou je neustále manipulováno. Jenže fakt se to dá chápat jako důsledný komentář neschopnosti vymanit se ze stereotypů, které ženám přikládá společnost? Nejsem si jistý. Místo toho jsem z toho rozpačitý, tak nějak pořád. Ale jak říkám, je to pro svoji rozporuplnost a kompromisnost, která je vlastně v řadě ohledů pochopitelná, zajímavý materiál k diskuzi.(10.9.2015)

  • xxmartinxx
    ***

    Sice jsem po nijaké jedničce myslel, že s Hunger Games končím, ale obecné přesvědčení o tom, že dvojka je o několik řádů lepší, mě přimělo se k tomuhle "Stmívání pro chytřejší holky" přece jenom vrátit. Musím říct, že je to opravdu o něco lepší, ale že bych pozoroval výrazný posun, to rozhodně ne. Navíc mě film donutil zas a znovu pochybovat o Jennifer Lawrence v mnoha ohledech. Jediné, co dokážu sérii přičíst k dobru, že neirituje. Pořád mě ale vůbec nezajímá. Snad kdyby to mělo o hodinu míň... 2 a 1/2 PS: Často si čtu, že hrdinka Hunger Games na rozdíl od Belly z Twilight není nekonečně pasivní postava. Jste si tím jistí? Mně přijde, že snad ještě víc dělá, co se po ní chce, jen si na to víc stěžuje.(25.1.2014)

  • kiddo
    ****

    Kvalitativní š/sk/ok roku. Přestože předchůdce Catching Fire smrdí jak týden staré použité tampóny a předloha je jednoznačně nejhorším dílem trilogie (zn. první polovina Stmívání, druhá obšlehnuté Hunger Games), podařilo se adaptaci nejenom napravit de facto všechny vady prvního dílu, ale i překonat svůj literární předobraz. Mizí mechanické převádění detailů, nesoustředěnost na celek, rozkouskování na jednotlivé úseky podle dějiště, nulová charakterizace postav, tematická vyprázdněnost i k posrání otravná roztřesená kamera, jimiž jsme byli obohaceni minule, a vše je podřízeno zcela jednoznačným ústředním tématům: počátky odboje, role slabého jednotlivce v rodící se revoluci a jeho faktická nicotnost ve srovnání s totalitní mašinérií, a především vztah mezi mediální konstrukcí a realitou a dopad, jaký má tento rozdíl na účastníky a spoluautory masami zbožňovaných smyšlenek. Je bizarní, že navzdory zahlcenosti původních Hunger Games expozicí se veškeré podstatné a nezbytné informace o fungování Collinsové fikčního světa, o postavách a jejich vztazích dozvídáme až teď. Jsou rozvíjeny i motivy, které Collinsová geniálně propracovala až v následujícím Mockingjay, jmenovitě třeba úloha symbolů v moderní válce. Potěšme se tedy pravděpodobně nejlepším příspěvkem v celé filmové tetralogii, neb vězme, že adaptovaný Mockingjay bude kvůli rozdělení, a tedy očekávanému opětovnému soustředění na doslovné zachycování stát pěkně za hovno.(9.12.2013)

  • H34D
    ****

    Nový tým režiséra a scénáristů a máme tady na stejné téma výrazně lepší film! Druhé Hladové hry nesrovnatelně lépe vykreslují fikční svět, pravidla jeho fungování a úzkost a neštěstí plynoucí z jeho prožívání. Sice to není druhý Matrix, ale už se v tom lépe rýsuje parodie na reality show, absurdnost statutu celebrit a také nošení dvojí tváře na veřejnosti. Film má podstatně temnější vyznění, člověk se lépe ponoří do atmosféry, což oceníme zejména v aréně. Jakmile dojde na 75. Hladovou hru, vyprávění se lépe soustředí na boj o přežití, tak nějak všem dojde, že oproti jedničce shit just got real. Režisér velmi dobře udržuje sepjetí mezi divákem a postavami, takže zákonitosti fascinující arény objevujeme se zatajeným dechem přímo jejich očima. Osobně mě podráždil jen vyloženě seriálově useknutý konec. 7/10(11.12.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace