Sladký dům hrůzy

Lucio Fulci mal málokedy šťastie na dobrých hercov. A to je vlastne aj taký nejaký trademark celej jeho hororovej filmografie. TV strašidelnosť, ktorá znalého diváka unudí tým, ako sa tu všetci pitvoria a Lucio ich neschopnosť vypĺňa neschopnosťou svojou. Niežeby nevedel nasnímať atmosférické, alebo gore zábery, ale proste sa mu tu akosi veľmi nechce. (25.07.2019)

Jeden z posledních filmů italského ''mistra hrůzy''.Po docela slibném začátku se to zvrhne do laciné pohádky o tom, jak ani smrt nezastaví milující rodiče v tom, aby se starali o své děti.Pokud čekáte nějakou šokující brutalitu tak typickou pro téměř všechny Fulciho filmy, asi si moc neužijete.Ve filmu je dvakrát použita scéna brutální vraždy manželského páru, což se mi zdá na osmdesát minut stupidního a nudnýho děje hodně málo.HOWGH (08.08.2003)

Podobne ako viacero iných talianskych hororových režisérov aj Fulci na sklonku 80. rokov pristal na spoluprácu s televíziou, čoho výsledkom je aj táto biedna "light" duchárina. Lucio sa síce fanúšikom hneď v úvodných minútach pripomenul jemu vlastnou brutálnou gore scénkou, to je však asi tak všetko, čo sa na La Dolce casa degli orrori dá vyzdvihnúť a to je na vytvorenie dobrého filmu sakramentsky málo. Pokus o prepojenie hororového žánru s dojemnými romantickými prvkami zlyháva na plnej čiare, výkony viacerých hereckých protagonistov dosahujú katastrofálnej úrovne a nízkorozpočtovosť je tu citeľnejšia ešte viac než u väčšiny talianskej hororovej produkcie. (06.01.2011)

Je to takový tradičně netradiční Fulci. Není to to celkově tak drsné, jak byste si přáli, ale není to ani tak zábavné, jak by se nám tvůrce snažil sdělit. Nejde nakonec ani tak moc o giallo, jako o strašidelný dům, který má možná trochu nečekané vyústění, jež by některým divákům klidně mohlo připadat jako nepříliš uspokojující. Osobně se mi ale spojení drsného hororu s filmem pro celou rodinu zamlouvá, jen to není dotaženo k dokonalosti. (02.05.2015)

Dnes som dostal neodolateľnú chuť na niečo talianske. Mohol som si objednať pizzu, alebo vytiahnúť z garáže Vespu, poprípade sa poriadne pohádať s manželkou, že by až taniere lietali po kuchyni. Namiesto toho som si pustil film Lucia Fulciho "Sladký dom hrôzy". No ukázalo sa, že moja voľba nebola zrovna tá najlepšia. Tento krát ma pán režisér Fulci svojim naivným duchárskym televíznym snímkom z roku 1989 veru moc neohúril. Mal som si radšej dať tú pizzu. ** (10.10.2015)