Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka vypráví příběh dospívající dívky Jolany, která je předmětem sexuální touhy svého nevlastního otce. Problémy v rodině nedokáže řešit, ztrácí schopnost komunikace i se svými kamarády a stále více se propadá do uzavřeného světa svých představ. Doma hru na šťastnou rodinu hrát nedokáže, svět venku ji vysává, má strach, ale submisivní erotické hry zároveň neodmítá. Neúnosnost situace a řada dramatických okolností doženou hlavní hrdinku až do nevěstince, kde se její postavení dále vyhrocuje. Ale je otázka, co Jolana vlastně chce? Není útěk do snů lepší než drsná okolní realita...

Čerstvost pohledu začínajícího filmaře, který nepracuje v zaběhnutých vzorcích, se ve filmu Bez doteku kloubí se zkušeností již protřelých profesionálů štábu. Výsledkem je snímek s ojedinělými režijními prvky, který se nebojí nabízet divákům spíše otázky než odpovědi. Zároveň disponuje přesnou výtvarně dokonalou kamerou a uvěřitelnými hereckými výkony, které filmu dodávají až mrazivou věrohodnost. Režijní debut nejmladšího režiséra ve střední Evropě nelze přehlédnout. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (141)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že mám strašný problém s nízkým věkem režiséra. A během diskuse s tvůrci po projekci se má nedůvěra k jeho (ne)schopnosti natočit dobrý film jen umocnila. Žehral-li jsem u snímků Xaviera Dolana (který je dokonce o 5 let starší než Chlupáček) na to, že takový mladíček může jen stěží nechat vzniknout skutečně kvalitnímu celovečernímu snímku, u jeho českého mladšího protějšku jsem o tom přesvědčen téměř s jistotou. Kdybych měl film "Bez doteku" charakterizovat jednou větou, napsal bych asi, že se natočil pro samotný akt točení. Řečeno bez servítek - ó ano, to poslední, co český film potřeboval, je nástup dalšího takyrežiséra, který má potřebu obšťastnit nás zcela zbytečným produktem své pseudoartové masturbace. S nemalým znepokojením sleduji současnou uměleckou nadprodukci, která se netýká jen kinematografie - i knižní trh začíná přetékat debuty náctiletých autorů, kterým absence životních zkušeností či větší osobní nebo profesní vyzrálosti nebrání participovat na současné inflaci psaného slova. Zato všichni unisono plkají ty samé povrchní žvásty o tom, že stačí být ve správnou chvíli na správném místě a prostě si jít za svým snem. Z oné vágní cesty za snem se stalo nejprofláklejší klišé, které je v určitých kruzích otravně opakováno do omrzení jako náboženská mantra, kterou je současně nemístné kritizovat, jinak budete za starého zapšklého škarohlída. Totéž se dle mého soudu děje ve filmu - na to, jak jsme malou zemí, zde každoročně vzniká pozoruhodná záplava nových filmů - kéž by však ještě tak kvalita šla ruku v ruce s kvantitou, chtělo by se dodat. Za sebe nemám problém prohlásit, že je mi tenhle film vysloveně protivný, a ztotožňuji se s výtkami k jeho nedostatkům, které již napsali přede mnou jiní. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,OPRAVDU, MOC JSEM CHTĚLA, ABY MI NĚKDO ROZUMĚL A ABY VĚDĚL, JAKÁ JSEM…“ /// Jolana je holka, který do hlavy nevidím. Vymrdáváno s ní je v životě i v životě. Film, ve kterým se zřejmě scénárista snaží upozornit na (svý) složitý dětství. Příběh je dějem určen pro starší vosumnácti, mentálně ovšem osloví starší chlápky, toužící šukat mladou holku (jo takhle… takže všechny.). Dialogy jako z nějaký sci-fi (vlastně mluvěj spíš jako čuráci) a Vágnerová je klasicky ,,na tečku“. To vlastně všichni. Tomuhle já nerozumím. Tohle vocení kulturně náročný obecenstvo, kterýmu byla při sledování Sucker Punch provedena lobotomie. Nebo všichni, kteří začnou po zjištění, že z nich někdo dělá čuráka okamžitě stříkat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pokaždý, když objímám družku, myslím na dceru. 2.) Myslím si, že v botelu je líp než na světě. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Reklama

Popluh 

všechny recenze uživatele

Film, který jako celek žádá více pozornosti, soustředění (a občas i domýšlení) než je nejspíš běžný divák, navíc odrazený dost často mizernými dialogy, schopný a ochotný poskytnout. A i za předpokladu, že divák ochotný a schopný je, ještě automaticky neznamená, že film ocení. Jinými slovy film žádá příliš mnoho a na oplátku dává přinejlepším stejně jako si bere. Povýšení diváka na jakéhosi tvůrce, nebo-li "skladatele příběhového puzzle" je sice zajímavé, ale jen za předpokladu, že na hru tvůrců budete chtít přistoupit. Chybějící pevnější vedení děje ale nezaručuje, že se divákovi výsledná skládačka neroztříští mezi prsty, což ale nutně nemusí být jeho chyba. 50 % ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Jako povídka by tenhle film vypadal dobře, jenže u filmu se musí pracovat ještě s herci, zvukem a obrazem a ne jen se slovem. Tohle je problém tohoto příběhu, který je ve své podstatě silný, ale v podání mu něco schází. Marian Roden nehraje špatně, ale jeho scény jsou někdy křečovité. Tereza Vítů je mladá, krásná a odvážná, což film potřeboval. Jsem rád, že je v současnosti herečkou Jihočeského divadla. Bohužel ve filmu "Bez doteku" je zbytečně moc výplně. Slušela by mu výrazně kratší stopáž. Na divadle by to jako experiment vypadalo zajímavěji. Konec bohužel vyznívá do prázdna. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Líbí se mně jak čeští filmaři začínají pomalu každý druhý rozhovor fňukotem jak nemají na filmy peníze a pak přijde kluk, kterýmu je 18 let a natočí film, hold země paradoxů. Pokud však jde o film Bez doteku, tak tedy rozhodně plný paradoxů není protože se jedná o čistokrevnou sračku. Sorry Matěji, ale mně to přišlo jako kdyby sis to šukání před kamerou vysloveně užival a jako pan režisér si se hlavně zaměřil na fakt, aby před tebou bylo co nejvíc nahých hereček. Možná námětem je film zajímavý, ale svým zpracováním patří tenhle film do nerecyklovatelného odpadu. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Tento snímek byl natočen během neuvěřitelných 20 natáčecích dnů. Natáčelo se v Praze, např. u Žižkovského tunelu. (Luzzi)
  • Největší zajímavostí tohoto snímku byla určitě existence herecké supervize. Této funkce se ujal režisér Michal Samir, absolvent prestižní Drama Centre v Londýně a autor několika úspěšných projektů. Michal Samir a Matěj Chlupáček jsou nejlepšími přáteli i v soukromém životě. (Luzzi)
  • Matěji Chlupáčkovi bylo během natáčení pouhých 17 let, přesto si získal naprostý respekt všech členů štábu. (Luzzi)

Reklama

Reklama