Touchless
Režie:
Matěj ChlupáčekScénář:
Jan MazanecKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jan StehlíkHrají:
Tereza Vítů, Adrian Jastraban, Marian Roden, Petra Lustigová, Jan Komínek, Marika Šoposká, Kryštof Hádek, Ondřej Malý, Hana Vagnerová, Kateřina Winterová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka vypráví příběh dospívající dívky Jolany, která je předmětem sexuální touhy svého nevlastního otce. Problémy v rodině nedokáže řešit, ztrácí schopnost komunikace i se svými kamarády a stále více se propadá do uzavřeného světa svých představ. Doma hru na šťastnou rodinu hrát nedokáže, svět venku ji vysává, má strach, ale submisivní erotické hry zároveň neodmítá. Neúnosnost situace a řada dramatických okolností doženou hlavní hrdinku až do nevěstince, kde se její postavení dále vyhrocuje. Ale je otázka, co Jolana vlastně chce? Není útěk do snů lepší než drsná okolní realita...
Čerstvost pohledu začínajícího filmaře, který nepracuje v zaběhnutých vzorcích, se ve filmu Bez doteku kloubí se zkušeností již protřelých profesionálů štábu. Výsledkem je snímek s ojedinělými režijními prvky, který se nebojí nabízet divákům spíše otázky než odpovědi. Zároveň disponuje přesnou výtvarně dokonalou kamerou a uvěřitelnými hereckými výkony, které filmu dodávají až mrazivou věrohodnost. Režijní debut nejmladšího režiséra ve střední Evropě nelze přehlédnout. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (141)
Když to trochu přeženu, hádám, že film by chtěl vypadat jako Sucker Punch režírovaný Robertem Bressonem, mnohem spíš je to ale průměrná epizoda Soukromých pastí, s mizernou dramaturgií, plytkou psychologií, hodně nepřesvědčivými dialogy, naprosto zbytečnými sexistickými scénami a slušným campovým potenciálem (Malého psychopatický zmrd). Oceňuji odvahu natočit film divácky takhle nepříjemný, ale ta nepříjemnost by musela vycházet z logiky děje nebo formy vyprávění, ne jenom z plezíru tvůrců, kteří si proti případné kritice vytvářejí dost chabé alibi ohromnou pseudo-tajuplností. 35% ()
Líbí se mně jak čeští filmaři začínají pomalu každý druhý rozhovor fňukotem jak nemají na filmy peníze a pak přijde kluk, kterýmu je 18 let a natočí film, hold země paradoxů. Pokud však jde o film Bez doteku, tak tedy rozhodně plný paradoxů není protože se jedná o čistokrevnou sračku. Sorry Matěji, ale mně to přišlo jako kdyby sis to šukání před kamerou vysloveně užival a jako pan režisér si se hlavně zaměřil na fakt, aby před tebou bylo co nejvíc nahých hereček. Možná námětem je film zajímavý, ale svým zpracováním patří tenhle film do nerecyklovatelného odpadu. ()
Nevím proč, ale tématem mi film hrozně připomínal šílený Post Coitum. Jen s tím rozdílem, že Bez doteku působí profesionálnějším dojmem. Nicméně sexuální scéna s Ondrou Malým je na zlatou malinu. Ta v tom oblačnu sexu působila tak šíleně, že mi za Ondru Malýho bylo stydno. Naštěstí to ale zachraňoval bravůrním hereckým výkonem. Ostatně nejen on, ale i zbylé osazenstvo. Téma mě opravdu nezaujalo, ale zpracování úplně zlé nebylo. ()
Art verze ČARODĚJE ZE ZEMĚ (K)OZ, která je svým systematickým užíváním elips a následným zasazením do kontextu dostatečně ozvláštňující natolik, že má člověk tendence zapomínat na významovou banálnost a příšerné vedení téměř všech herců. Nejvíc překvapující ale je, že i navzdory režijní explikaci a způsobu vyprávění, které odpovídá spíše tomu uměleckému než klasickému, jde o konvenčně strukturované dílo s třemi akty. Více v analytické (meta)kritice. ()
,,OPRAVDU, MOC JSEM CHTĚLA, ABY MI NĚKDO ROZUMĚL A ABY VĚDĚL, JAKÁ JSEM…“ /// Jolana je holka, který do hlavy nevidím. Vymrdáváno s ní je v životě i v životě. Film, ve kterým se zřejmě scénárista snaží upozornit na (svý) složitý dětství. Příběh je dějem určen pro starší vosumnácti, mentálně ovšem osloví starší chlápky, toužící šukat mladou holku (jo takhle… takže všechny.). Dialogy jako z nějaký sci-fi (vlastně mluvěj spíš jako čuráci) a Vágnerová je klasicky ,,na tečku“. To vlastně všichni. Tomuhle já nerozumím. Tohle vocení kulturně náročný obecenstvo, kterýmu byla při sledování Sucker Punch provedena lobotomie. Nebo všichni, kteří začnou po zjištění, že z nich někdo dělá čuráka okamžitě stříkat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pokaždý, když objímám družku, myslím na dceru. 2.) Myslím si, že v botelu je líp než na světě. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Chlupáček ten film očividně celou dobu vnímal jako celek a vůbec se netrápil uvažováním o jednotlivostech jako dialogy a vedení některých herců. Snaží se, aby "všechno zapadlo do sebe" podle jeho výchozího "velkého záměru", ale zapomíná, že bez pevných základů se až ke střeše nedostane, že pouze směřovat k pointě bez skutečného vzbuzení zájmu prostě nemůže fungovat. Ambice bez soudnosti, ale třeba to příště bude jiné. 50 % ()
Odvážný počin a po dlouhé době film, který má ksicht. Pevné autorské uchopení jednotlivých scén trochu kazí jejich poněkud méně povedené (a nebo naopak příliš rafinované) pospojovaní (navíc v kombinaci se slabším, resp. příliš stylizovaným scénářem) v poněkud zmatečný celek, který sice aktivně pracuje s nedořečeností, ale informací podává možná až příliš málo. V každém případě je ale Bez doteku velmi hlasitý manifest mladé tvůrčí síly a také film, který po dlouhé době nutí diváka přistupovat ke sledování filmu aktivně a klade tak na něj jakési intelektuální nároky. Což je věc, která se z českého filmu už příliš často nevyskytuje... ()
Chlupáček to zbytečně překombinoval. Mazancův vlhký sen mohl mít grády i bez časových skoků. Režiséra však omlouvá, že mu v době natáčení ještě teklo mléko po bradě. Vlastně nestvořil o nic horší dílo než jeho výrazně zkušenější a dražší konkurence. Ambiciózní český paskvil. ()
Bez doteku má nadupaný vizuál, který jsem si opravdu užíval. Horší je to však s příběhem, jenž mi přišel příliš rutinní a opravdu trapnými dialogy, až se za ně divák sám stydí. Na mladého tvůrce je to jistě počin, který je potřeba ocenit, ale žádná velká sláva se bohužel nakonec nekoná. Paralela s „přítelem“ byl ale dobrý nápad a skoro dává zapomenout na velmi umělou Hádkovu postavu. Celkově hodnotím slabším průměrem. ()
Solidní řemeslo, výborní Malý s Rodenem a sympaticky jiný koncept, který doplácí na to, že ač spoléhá na herce a postavy, ve scénáři nemá ani pro jednoho dostatek šťávy. Herci tak nemají co hrát a postavy se stávají figurkami, které říkají neskutečné (a místy až směšně silácké) nesmysly - a ještě navíc ve one-linerech. Je navíc zarážející, že ačkoli chce film záměrně stavět na nezodpovězených otázkách a náznacích, film nemá jedinou scénu, kdy by postavy zbytečně neverbizovaly svoje pocity, aby i ten poslední Pepík pochopil. Snový svět hrubě nevyužitý (a přitom má Jastraban takové charisma!), ženské postavy jen držáky na podprdy, velmi vágní budování Hádkovy postavy, kterému to snad nemůže žrát ani ten největší naiva a zbytečné soustředění se pouze na postavu Jolany, jež je ale profilovaná podobně apaticky jako Bella z Twilightu. Nic nedělá, s nikým se nebaví a prostě jenom proplouvá. Až na to, že tady na první sex nečekáte čtyři filmy, ale čtvrt hodiny. A ač mám rád kozy všeho druhu, rád koukám i na ty nejbizarnější Lynchoviny a rozhodně jsem otevřený originalitě, tady je všeho tak strašně málo jak k vyvolání diskuze, tak k filmovému zážitku. ()
S nadhledem! ()
Hodně mizerná dramaturgie, velké ambice a dost nevyrovnané herecké výkony (v záporných číslech vede asi matka Petry Lustigové, hlavní kontroverzní hrdinka Tereza Vítů hraje naopak bez zbytečných gest a přehrávání). Vyděšená holka a nadržený nevlastní otec s ksichtem v jejím klíně, když je matka na noční. Něco jí na tom přesto přitahuje. A tím to jen začíná. Přesuneme se totiž do bordelu, na scénu se ještě intenzivněji dere odcizenost, chlad.., abychom se o chvíli později přehoupli k nějaké další snové manýře. Talent u mladého tvůrce rozhodně je, pomáhají mu zkušení kolegové i netriviální námět, pochybný obsah jeho tajuplné prvotiny ale zůstal jaksi mimo mě. Něco jsem chápal, jinde spíš hádal. Jakoby až moc chtěl zachytit festivalovou vlnu těch rozervaných mladých umělců, která se na nás valí. Nezachytil. Ale sledovat ho nebude úplně od věci!! ()
Přes nespornou originalitu námětu, který v českém filmovém prostředí nemá v současné době obdoby, nelze režisérovi - debutantovi mazat med kolem pusy. Nevadil by ani tak nedivácký přístup prezentující film jen v rámci oné proklamované struktury "příčina - následek", jako maximálně plytký a prázdný scénář, který ve výsledku vybízí k diskuzi akorát v rámci zlých a učebnicově mimózních dialogů. Herci se tak přes svůj talent topí v změti prvoplánových a nicneříkajících scén plných zcela zbytečných explicit. Ačkoliv tak jde z režisérské pozice (i vzhledem k věku a nepopíratelnému odhodlání) o velmi odvážné dílo, lépe by mu možná bylo v prostředí televizních limonád. P.S.: Chlebíčky dobrý. 45 - 50% ()
Český pokus o "hlavolamový film", u něhož je divákova energie spotřebována na pochopení logiky stylu a logiky vyprávění, za což je mu na oplátku dán pouze nejistý pocit "uhodnuté pointy". Na přemýšlení o motivech postav a smyslu jejich jednání se už energie nedostává a vlastně k nim ani není poskytnut materiál, protože potřebné detaily jsou potlačeny ve prospěch stylu (zjevný problém nedostatečné kontextuality, která je přebita propracovanou - a poměrně zdařilou - vyprávěcí koncepcí). Téma dívčí sexuality či sexuálního zneužívání se zde ale nijak neřeší (sex je zde použitý pouze jako efektní prostředek a záminka k zápletce), osobní problémy Jolany jsou kompenzovány především prostřednictvím snových sekvencí, které sice mohou naznačovat, proč film dopadne, jak dopadne (plakát k filmu může být chápán jako takový částečný spoiler), ale kontext moc nerozšiřujou. Tou největší slabinou jsou však naprosto příšerné, neuvěřitelné, umělé dialogy, navíc zahrané špatně, neprofesionálně až ochotnicky. Dle mého rozumu je Bez doteku film (budoucího) inženýra, ne umělce; film inženýra nolanovského typu, který umí zajímavě stříhat a má jasnou představu o tom, jak zkomplikovat jednoduchou zápletku, ale neumí napsat přirozený duchaplný dialog a příběh se silným emocionálním dopadem (jak by to dovedl umělec buñuelovského typu, na kterého je zde marně odkazováno). ()
I já měl dojem, že místo Jastrabana se tam objeví Roden. Bylo to opravdu jako jedna z epizodek Soukromých pastí byť dokonaleji podaná. Buď jsem byl ale unaven, nebo to na mne bylo z hledisky myšlenek Jolany hůře stravitelné, nevím. Nějak mi to nesedlo, ale nezastírám, že třeba kamera byla skvělá. Kdo ale jednoznačně vyčníval ze všech postav byl Ondřej Malý. Když jsem jej úplně poprvé viděl jako estébáka v Poutech, byl jsem doslova ohromen. Pak jsem náhodou viděl nějaký nekonečný seriál v Tv či co to bylo a on tam měl nějakou rádoby komediální roličku, kde se mi zdálo že přehrává a je trapný. Ovšem po tomhle filmu mne definitivně utvrdil, že když mu dá někdo zajímavou postavu a prostor, je to naprostej borec. Tady coby majitel bordelu neměl konkurenci. Zdá se, že role hajzlů a podivných týpků podává dokonale s bravůrou a to myslím bez jakýchkoliv urážek. Kdo ovšem herecky zcela selhal byl Hádek, jeho chlapecký projev měl své místo v Tmavomodrém světě, ale o jej užívá ve všech filmech a sem do scén z bordelu se fakt nehodil. Pane Chlupáčku jen tak dál. Tři náboje do bouchačky. * * * ()
Je mi to moc líto, ale bohužel musím udělit nejnižší hodnocení. Bez doteku nefunguje snad ve všech ohledech, výjimkou je snad pouze herecká kreace kreace Ondřeje Malého, ale to je na film málo. Po celou dobu projekce jsem měl pocit, že se stříhalo až příliš. Film působí torzovitě a jakoby nedodělaně. Dialogy jsou strašlivé a někteří herci s nimi měli velké problémy. Ani jedna postava mi nebyla sympatická, prakticky všechny mi byly ukradené a bohužel i hlavní hrdinka. Ty "erotické" scény mi přišly, že jsou tlačeny příliš na pilu. Pak mi vadilo, že herci, kteří byli představeni na premiéře, tak se ve filmu pouze mihli ve dvou, max. ve třech záběrech (Jan Komínek). Dále jsme řešili kauzu "sádra" a ani tam to nebylo uspokojivé. Ani technická stránka nebyla úplně fajn, někdy jsem měl pocit, že sleduju amatérský film. A bylo by toho víc, ale tohle jsou základní body. Takže de facto jediná pozitivní věc, kterou jsem si z Bez doteku odnesl, s filmem vůbec nesouvisí: Jirka Kocman je fakt hezký kluk. ()
Uchopení klasického tématu poměrně zajímavým a neotřelým způsobem tu tak trochu dojíždí na příliš zmatené vyprávění (nejednoznačnost výkladu nevadí, bordel v ději ano) a hlavně naprosto zoufalé dialogy. Matěj je výborný klipař a je to na filmu vidět, vyprávět obrazem a zvukem umí velice dobře, ale když postavy začnou i mluvit, tak mám chuť si ukousnout hlavu. Tedy s vyjímkou Ondřeje Malého který i blbě napsané dialogy dokáže podat s okouzlujícím charismatem cílevědomého pošahaného zmrda. Zkrátka scénář a špatně rozepsané postavy a jejich rozhovory, toť klasický problém českého filmu. 5/10 ()
Přiznám se, že mám strašný problém s nízkým věkem režiséra. A během diskuse s tvůrci po projekci se má nedůvěra k jeho (ne)schopnosti natočit dobrý film jen umocnila. Žehral-li jsem u snímků Xaviera Dolana (který je dokonce o 5 let starší než Chlupáček) na to, že takový mladíček může jen stěží nechat vzniknout skutečně kvalitnímu celovečernímu snímku, u jeho českého mladšího protějšku jsem o tom přesvědčen téměř s jistotou. Kdybych měl film "Bez doteku" charakterizovat jednou větou, napsal bych asi, že se natočil pro samotný akt točení. Řečeno bez servítek - ó ano, to poslední, co český film potřeboval, je nástup dalšího takyrežiséra, který má potřebu obšťastnit nás zcela zbytečným produktem své pseudoartové masturbace. S nemalým znepokojením sleduji současnou uměleckou nadprodukci, která se netýká jen kinematografie - i knižní trh začíná přetékat debuty náctiletých autorů, kterým absence životních zkušeností či větší osobní nebo profesní vyzrálosti nebrání participovat na současné inflaci psaného slova. Zato všichni unisono plkají ty samé povrchní žvásty o tom, že stačí být ve správnou chvíli na správném místě a prostě si jít za svým snem. Z oné vágní cesty za snem se stalo nejprofláklejší klišé, které je v určitých kruzích otravně opakováno do omrzení jako náboženská mantra, kterou je současně nemístné kritizovat, jinak budete za starého zapšklého škarohlída. Totéž se dle mého soudu děje ve filmu - na to, jak jsme malou zemí, zde každoročně vzniká pozoruhodná záplava nových filmů - kéž by však ještě tak kvalita šla ruku v ruce s kvantitou, chtělo by se dodat. Za sebe nemám problém prohlásit, že je mi tenhle film vysloveně protivný, a ztotožňuji se s výtkami k jeho nedostatkům, které již napsali přede mnou jiní. ()
Neuvěřitelně průhledný film, který sám sobě způsobuje těžké faux pas hlavně tím, že zoufale vykukuje zpoza záměrně nastavené zdi a pozoruje reakce diváka. Viděli jste ty prsa té pětadvacetileté herečky, jo? A co ty skandální a rádoby drsné kontroverzní scény? Dobrý, ne? Ne. Ani na ty tři to u mě nebylo. Režisérský teenager, bez špetky pokory k filmovému kumštu a úcty ke zkušenějším hercům, natáčí prý thriller, chvílemi žel i nechtěnou komedii, z těžce povrchního prostředí filozofujících kurviček, které mezi pr(a)cí přemýšlejí o své budoucnosti, ve které by byly lusknutím prstu nevinné a čisté. Nesmyslně poskládaný snímek, působící spíše jako nepovedená kopie podobně vyprávěných artových kousků z celého světa, s absurdními až pitomými dialogy, zbytečnými postavami a neskutečně chladnými a prázdnými emocemi, lehounce zachraňuje kamera Saši Šurkaly, který se měl zřejmě chopit celé režie a také povedená hudba. ()
Bonus: komentář doplněný o obrázky Jako mě Ondřej Malý málem stáhnul s sebou pod hladinu v Poutech, tak i tady se na mě nepěkně vyřádil. A nebylo to nějak nevinně, bez doteku – naopak mi svou zkušenou prackou hrábnul přímo do rozkroku. Ale ty ostatní dialogy ve filmu, to fakt bolelo... A to jsem (i když to jindy nedělám) před tím narychlo zhltl pár komentářů, takže už jsem na to šel s odhodláním dialogy moc neřešit. Dát to bez téhle průpravy, normálně bych z toho po dvaceti minutách odešel. Film poskládaný z působivých klipů, secvaknutých k sobě kancelářskými svorkami hrozných pindů, to bůhvíjaký zážitek opravdu nezaručuje. O nějakém dojení citů ani nemluvě. Ale už jen kvůli tomu bordelpapá, jakého si s gustem střihnul Ondřej Malý, to přece jen stojí za vidění. Jsem kvůli tomu poživačnýmu panchartovi málem zase začal kouřit... Křivák jeden božskej! Takže dávám nadhodnocené tři hvězdy (abych pak za to v jeho podniku dostal slevu :-) ()
