Brána do záhrobí

Fulciho číre nejasné zombie zlo priamo zo samotného pekla, o ktorom nikto nič poriadne nevie. Starý schátralý hotel desivej minulosti sa po rokoch dostáva dedičským konaním ku Lize, hodlajúcej starý dom uviesť do uchádzajúceho a prosperujúceho stavu. Netuší však, že okrem výberu novej fasády si hotel vyžaduje aj zatvorenie samotnej brány pekla. "A budeš stáť tvárou v tvár moru temnoty a všetko čo tam je, ti bude odhalené." ### Fulciho “L'aldilà“, vo Veľkej Británii známa pod názvom “The Beyond“, sa v novembri 1983 dostala v U.K. po tunajšom kino vydaní z roku 1981 a následnom prepustení filmu na VHS nosiče z marca 1982 zásluhou distribučného štúdia “Vampix“, na zoznam tzv. “Video nasties“. Jednalo sa navyše o Cut verziu skrátenú o 1 minútu a 39 sekúnd, ktorú cenzori aj napriek strihom nepustili do voľnej distribúcie po tom, ako film umiestili na zoznam. Ban sa uviedol do platnosti. Tento stav trval až do apríla 1985, kedy sa Cut vydanie od “Vampix-u“ od banu oslobodilo – t.j. horor Lucia Fulciho “The Beyond“ bol vyradený zo zoznamu. O opätovný re-release sa v roku 1987 zaslúžilo štúdio “Elephant Video“ a v roku 1992 spoločnosť “Vipco“. Obe vydania sú totožné s Cut verziou bežiacou v roku 1981 v kinách, či s VHS verziou od “Vampix-u“. Na vydanie Uncut verzie vo Veľkej Británii sa čakalo až do roku 2002, kedy vychádza “The Beyond“ na nosiči DVD pod označením Rated:18. Američania si na rozdiel od Británie Uncut verziu mohli vychutnávať už od roku 1998 a to prostredníctvom distribučnej spoločnosti “Rolling Thunder Pictures“ sformovanej Quentinom Tarantinom v roku 1995. (30.01.2007)

Blbost, blbost, blbost. Naprosto zmatečné plné naprostých nesmyslů a hlavně bez jakékoliv atmosféry. Navíc plné lacinně směšných nechutností a dialogů, které mne fakt zabíjely. Jedinné co stálo za vidění bylo úvodní lynčování, tam aspoň byla vidět nějaká tvůrčí vize. Fulciho jsem nikdy neměl extra v lásce, ale takovýhle přiblblý brak jsem od něj přeci jen nečekal. (10.11.2007)

Jeden z nejlepších Fulciho filmů! A to si autor údajně postěžoval, že ho točit horrory nebaví, leč co má dělat, když potřebuje živit rodinu. Tož Mistře, nevěřím vám ani nos mezi očima. A propos oči, to je Mistrova specialita a ani zde nemohou chybět - vydloubnuté pařátem, vyrvané skobou, prokousnuté pavoukem, živé, mrtvé, vytřeštěné, zvědavé, unavené, umírající... Fulci nashromáždil tolik nechutností, s kterými si trikaři vyhráli, a přece nepůsobí samoúčelně. Předpokládám, že takový Freud by si na filmu smlsnul. Jistě, lze ho sledovat prvoplánově jako vršení nechutností až k samotnému konci, kdy žili možná věčně, ale určitě ne šťastně. A co takhle jako destrukce světa, který se přežil? Společnost, která se dostala do slepé uličky ( Sodom a Gomora). Obžaloba systému? Kapitalismu nebo socialismu, podle toho, jak se kdo dívá. Film je zčásti snový, surrealistický, chvílemi vlastně divák možná tápe, co je sen a co skutečnost. Z toho plyne možnost různých výkladů, jako když čtete báseň. Fulciho Beyond je totiž filmovou básní a je na divákovi, co vše si v ní najde. Třeba by Mistr poznamenal, že chtěl natočit jen cosi nechutného...ale právě to třeba... Ponořte se do snu, z kterého se možná už nikdy nevzbudíte. (29.07.2010)

Mé oblíbené téma pekla/démonů/duchů apod., dobré zdejší hodnocení a zařazení v "101 hororů, které musíte vidět, než umřete". Problém ale nastává, když má divák co dělat aby vydržel prvních 10minut, natož celý film. Nejsem si jistý, zda děj (pokud se tomu zde dá tak říkat) je opravdu tak dementní a nebo mi jen něco uniká, ale to myslím že ne. Aby toho nebylo málo, tak mi k tomu dají ještě tak hroznou kameru, že found footage filmy u mě hned poskočily o level více. Herci asi byli také jen bezdomovci, stejně jako nahá těla ležící na zemi na konci v Abyssu, jen zkultivovaní. Ale asi to bylo spíše těmi blbými dialogy. Abych si snímek ještě více užil, tak Fabio Frizzi asi někde zapomněl hudbu pro tento film, protože hudba mi někdy připomínala spíše dramatickou Pobřežní hlídku (např. scéna v márnici. hudba ve 30 minutě) než hororový snímek a rok 1981 fakt argument není. Samotné gore scény již působí spíše úsměvně než nechutně a jsou to jediné, na čem tento snímek stojí, proč je někde zakázaný a asi i proč má takový ohlas. Atmosféry, natož hororové, snímek totiž také moc nepobral. Celkově ale tento snímek je ztráta hodiny a půl života. (19.04.2013)

Takže máme tu strašidelný dom, sexy ženu, ktorú treba ochraňovať, starú knihu, ktorá je kľúčom k mytológii a krivdu z minulosti, ktorá čaká na svoju pomstu. Lenže v dome strávime menej času, ako by bolo kvôli napätiu treba, ženská má viac rozumu, ako jej ochranca, ktorý potom, čo zistí, že zombies treba strielať do hlavy, stále to skúša aj do brucha, jednoduchú a neprepracovanú mytológiu, ktorá nedáva žiaden extra zmysel a onú oživlú mŕtvolu s krivdou, ktorá je tak pomalá, že by jej utiekol každý z osadenstva filmu. Za všetkým nie je iba peklo, ale aj myšlienkové prázdno. Nefunkčnosť filmu nebudem obhajovať rokom vzniku, pretože ak sme už u pekla, tak ešte starší Hellraiser fungoval vo všetkých smeroch omnoho lepšie. Navyše štáb nezohnal viac ako dve tarantuly, takže tie zvyšné sú gumenné. Lenže ono je to taká bizarnosť, že každý, aspoň minimálny fanúšik hororu to skrátka musí vidieť. Vyššie hodnotenie, ako som zamýšlal, dávam kvôli vydarenému záveru. Myslím tým poslednú scénu filmu. (28.12.2012)